reklama

Posselt: Německé nemocnice mohou převzít české pacienty. Hrát na hranice je idiotské

Narodil se na západě Německa, s velkou vervou se ale hlásí k českým kořenům. Bernd Posselt je u nás známý hlavně jako šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení a kritik Benešových dekretů. Je zastáncem spojené Evropy a navrhuje, aby Německo pomohlo České republice se zvládáním koronavirové pandemie. Jak vnímá současnou situaci v Evropě? A chtěl by se někdy vrátit zpátky do České republiky? Na tyto otázky odpovídal v pořadu K věci Petry Vinterové.

reklama

Posselt v současnosti prakticky neopouští svůj domovský Mnichov, tudíž se do Česka již několik měsíců nedostal. Přesto podrobně sleduje dění v tuzemsku a také český boj proti pandemii. Všiml si tak mimo jiné i přeplněných nemocnic v česko-německém pohraničí, především v Chebu či Karlových Varech.

V této otázce je mluvčí Sudetských Němců velmi kritický. Apeluje na německou vládu, aby pohraničním českým nemocnicím pomohla s pacienty, na druhou stranu ale vidí, jak jsou pacienti z česko-německého pohraničí převáženi pouze v rámci Česka například do moravských nemocnic. „Je naprosto nesmyslné a idiotské zvažovat, na které straně je nemocnice. Je třeba ihned aktivovat tu nemocnici, která je nejblíž a je nejlépe vybavená,“ vysvětlil Posselt v pořadu K věci.

Tvrdí, že v případě koronakrize je celá Evropa na jedné lodi a státy by tudíž měly svoji spolupráci utužovat, nikoliv přetrhávat vazby a zavírat hranice. Na vině je podle něj to, že současně s koronavirem přišel rozkvět ještě jednoho „viru“ – a sice „národního egoismu“. Řada států totiž podle Posselta během pandemie ukazovala na jiné, které si vedly hůře či lépe, místo aby se snažily o vypořádání s krizí jednotným způsobem. „Je třeba koronakrizi zvládnout společně. Nesmíme v tomhle být nacionalisty,“ řekl mluvčí sudetských Němců.

Za nedostatek vakcín může spořivost států EU, říká Posselt

Posselt v pořadu K věci i nadále hájil společný postup v rámci Evropské unie. „Virus je v Sasku, stejně jako v Česku a stejně tak v Bavorsku. Zavírat hranice je špatné řešení,“ dodal bývalý europoslanec s tím, že přeshraniční koexistence je potřebná zejména pro pendlery, tedy pro lidi, kteří pracují na druhé straně hranice.

Z nynějšího nedostatku vakcíny v zemích EU neviní ani tak samotnou EU, nýbrž její členské státy. Ty totiž podle jeho názoru byly až příliš spořivé a neposkytly Evropské komisi dostatečné finance na nákup vakcín. „Ale komisi vyčítám, že měla tehdy bít na poplach a měla začít vyvíjet tlak na členské státy, aby se koupily vakcinační látky,“ doplnil Posselt.

Představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení v pořadu K věci zároveň hovořil i o problematických vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy. Zmínil část potomků lidí, kteří byli odsunuti z Československa kvůli Benešovým dekretům po 2. světové válce. Posselt, jehož rodina pochází z okolí Jablonce nad Nisou, však žádné nároky uplatňovat nehodlá.

Sám nyní žije v německém Mnichově, dříve často pobýval i ve francouzském Štrasburku, neboť byl 20 let europoslancem. I nadále má prý silný vztah k Česku, které se před pandemií snažil každý měsíc navštěvovat. Nejvíce se ovšem identifikuje jako „Evropan s českými a rakouskými kořeny“.

Bernd Posselt je znám především jako hlavní a dlouholetý představitel sudetských Němců. Patří rovněž mezi kritiky Benešových dekretů, které vedly k odsunu jeho předků z československého pohraničí.

Narodil se sice na západě Německa, ale hlasitě se dodnes hlásí ke svým českým kořenům. Mezi lety 1994 až 2014 byl Posselt také europoslancem.

Rozhovor Petry Vinterové s Berndem Posseltem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:
ON-LINE: Třetí den olympiády. Basketbalisté i Plíšková hlásí první vítězství
OH 2021

Živě
ON-LINE: Třetí den olympiády. Basketbalisté i Plíšková hlásí první vítězství

Nedělní soutěže už znají své první vítěze. Vstup do turnaje slaví čeští basketbalisté výhrou nad Íránem, ač ne tak výrazným, jak se v první polovině zápasu zdálo. Tenistka Karolína Plíšková přesvědčivě porazila svou francouzskou soupeřku Alizé Cornetovou. Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková s přehledem porazily tchajwanské soupeřky a rovněž míří do druhého kola. V neděli se ještě představí bronzová medailistka z Ria 2016 Petra Kvitová, jediný český zástupce v mužské dvouhře Tomáš Macháč a pár Plíšková, Vondroušová.

Spolupracoval s Hapkou, hostoval u Čechomoru. Zemřel legendární valašský zpěvák

Ve věku 66 let v sobotu zemřel zpěvák, herec a výtvarník František Segrado. Smutnou zprávu oznámila režisérka a scenáristka Marta Santovjáková Gerlíková, která s hudebníkem natočila celovečerní rodinný film z Valašska Děda. Segrado byl označován za renesančního člověka, jako textař a zpěvák čtyři desítky let účinkoval v nejrůznějších hudebních skupinách, znám byl také svou účastí v projektech Petra Hapky a Michala Horáčka. Své první sólové album dokončil v téměř 60 letech.

Část Belgie zasáhly bleskové záplavy. Z ulic se staly řeky, záchranáři evakuovali domy

Belgická města Dinant a Namur v sobotu odpoledne a večer zasáhly bleskové záplavy vyvolané silnými bouřkami. Ulice se proměnily v řeky, voda strhávala zaparkovaná auta a vytrhávala asfalt. Záchranáři museli evakuovat blíže neurčený počet lidí. Následky na mnoha místech nadále komplikují dopravu, oběti na životech ani zraněné však belgická média ani v sobotu ráno nehlásila.

Rakovina kůže je také daň za časté opalování bez ochrany. Kdo je nejvíce ohrožený?

Rakovina kůže patří mezi časté onkologické onemocnění. Lidí s tímto typem karcinomu stále přibývá. Přitom prevence v podobě dostatečné ochrany před sluncem a pravidelných prohlídek kožních znamének je v tomto případě stěžejní. CNN Prima NEWS oslovila onkologa Radka Lakomého, který popsal, jak poznat rizikové znaménko a jaké jsou možnosti léčby v případě zhoubného melanomu.

Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

reklama

Domácí zpravodajství

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

reklama