Po pátečním bezvýsledném rokování začal v sobotu v Bruselu druhý den summitu lídrů zemí Evropské unie, kteří jednají o fondu obnovy unijních ekonomik a o budoucím sedmiletém rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil prezidentům a premiérům nový návrh vycházející z kritiky od takzvaných šetrných zemí, které chtěly omezit celkový objem fondu.
Podle dokumentu se ovšem nemění objem balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), 50 miliard původně plánovaných na granty se ale má přesunout na úvěry.
Původní Michelův návrh počítal s rozdělením bezprecedentního krizového fondu pro ekonomiky zasažený pandemií COVID-19 na 500 miliard přímých plateb a 250 miliard půjček. Po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí však Michel vyslyšel jeden z jejich požadavků a výši grantů omezil.
V novém návrhu rovněž zvýšil slevy z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž zmíněné státy spolu s Německem těží. Proti těmto rabatům však vystupuje řada dalších zemí včetně Francie či Česka.
Michel se také v novém návrhu pokusil najít kompromis v otázce kontroly reforem, na jejichž plnění má být čerpání z fondu vázáno. Nizozemský premiér Mark Rutte blokoval vyjednávání prvního dne požadavkem, aby přidělování peněz musely schvalovat jednomyslně všechny členské státy. Michel dnes navrhl, aby kterákoli členská země mohla okamžitě vyvolat jednání unijních ministrů financí s cílem zablokovat peníze pro některý stát, pokud podle ní nebude stanovené reformy plnit.