Mistrovský obchod tureckého sultána: Švédsko v NATO vyměnil za stíhačky. A nejen to
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden na okraj summitu NATO překvapivě svolil k přizvání Švédska do Severoatlantické aliance. Zadarmo to ale nebylo. Zahraniční média spekulují nejméně o třech podmínkách, které by mohly za složitou dohodou stát. Pilířem jednání měl být příslib amerických stíhaček F-16 pro Ankaru, píše The Atlantic.
Myšlence přizvání skandinávských států do NATO se Turecko dlouhé měsíce tvrdě bránilo. Zvláště Švédsko považoval turecký prezident Erdogan za nevyhovujícího kandidáta, argumentoval tím, že severská země pomáhá krýt „kurdské teroristy“, brání jejich vydání a navíc uvalila embargo na prodej zbraní do Turecka (toto opatření Švédsko později stáhlo, psaly loni Euronews).
Po zřejmě trnitých jednáních Erdogan na okraj summitu NATO ve Vilniusu překvapil tím, že po Finsku hodlá do Aliance vpustit i Švédsko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Historický krok. Erdogan souhlasil se žádostí Švédska o vstup do NATO, míří ke schválení
V ten moment byl pro zahraniční média Erdogan „opravdový vítěz“ summitu, čímž možná i trochu zastínil pozdější snažení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dostat se blíže k Alianci. Ani s potenciálním členstvím Ukrajiny v NATO mimochodem Turecko údajně problém nemá.
Čtěte také
Něco za něco
Není tajemstvím, že politika stojí a padá na kompromisech. A ani Erdogan neodešel z jednání NATO s prázdnou. Prestižní časopis The Atlantic popsal, že ve hře byly nejméně tři různé dohody, kterými si mohl Erdogan podmínit odmávnutí švédského členství.
Hlavním důvodem turecké změny postoje byly s největší pravděpodobností Spojené státy. Americký prezident Joe Biden měl společně se zástupci NATO jednat s Erdoganem o dodávce stíhaček F-16.
Severoatlantická aliance pak údajně také slíbila Turecku, že vytvoří úřad „zvláštního koordinátora NATO pro boj proti terorismu“, čímž zřejmě vyslyšela obavy Erdogana z kurdských frakcí, z nichž některé země považuje za teroristické.
Čtěte také
Stálý zájem o EU
The Atlantic rovněž zmínil, že vstup Švédska do NATO chtěl turecký prezident krátce před finální dohodou vyvážit vstupem Ankary do Evropské unie, kam se snaží Turecko dostat už od devadesátých let minulého století. Zda se tato podmínka nakonec dostala mezi hlavní body, není jasné.
Časopis každopádně upozornil, že dohoda je velmi křehká a o podmínkách se nejspíše ještě bude jednat. Není jasné, zda Švédsko opravdu svolí k vydání osob vyžádaných Tureckem. Parlament v Ankaře má navíc letní prázdniny, takže jen tak se Stockholm do NATO nedostane.
Tajný úvěr?
Ruská média mezitím přišla s informací, že Turecko mělo při jednáních ještě jednu podmínku – přislíbení gigantické půjčky od Mezinárodního měnového fondu o objemu až 13 miliard dolarů (275 miliard korun), která by oživila zemi potýkající se s ekonomickou krizí. Agentura TASS se odvolávala na spekulace amerického novináře Seymoura Hershe.
Podle webu News in France ale Turecko s žádným úvěrem nepočítá, a jde proto o pouhé domněnky.
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
