Fronty před úřady práce se v Česku nejspíše prodlouží.
Pandemie nového typu koronaviru se v mnoha zemích dostává pod kontrolu. Česko, Evropu i zbytek světa ale čeká další velká výzva – jak se vypořádat s hospodářským propadem a zvětšující se armádou nezaměstnaných. Ve Spojených státech se počet lidí bez práce zvětšil už o více než šestnáct milionů.
Česká republika patřila několik posledních let k premiantům Evropské unie, když se mohla chlubit vůbec nejnižší mírou nezaměstnanosti. Před dvěma lety dokonce počet volných pracovních míst převýšil počty lidí bez práce a tyto nůžky se prakticky až do poloviny března rozevíraly. S nástupem koronavirové pandemie a uzavřením restaurací, ubytovacích služeb nebo nákupních center se ale situace začala obracet.
Březnová čísla o nezaměstnaných zatím neznáme, z dostupných informací se ale dá odvodit, že lidí bez práce v právě probíhajícím druhém čtvrtletí začne rychle přibývat. Ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické predikci počítá s tím, že průměrná míra nezaměstnanosti bude v tomto roce jen 3,3 procenta. Přestože by šlo o poměrně slušný výsledek, znamenalo by to zvýšení počtu nezaměstnaných o dvě třetiny. Ke konci února totiž byla bez práce pouhá dvě procenta. „Zvýšení míry nezaměstnanosti o 1,3 procentního bodu nepovažuji za konzervativní odhad. Většina analytiků včetně našeho týmu počítá s o něco vyšším číslem než ministerstvo financí,“ řekla CNN Prima News Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
V Česku přes sedm procent nezaměstnaných, míní Fond
Daleko horší budoucnost věští českému trhu práce také Mezinárodní měnový fond. Ten svůj nejnovější globální ekonomický výhled zveřejnil jen před pár dny. Česká republika se podle něj musí letos připravit na nezaměstnanost až na 7,5 procentech. V roce 2021 by pak měla klesnout o 1,5 procentního bodu. Je třeba zdůraznit, že jak předpověď českého ministerstva financí, tak Mezinárodního měnového fondu vychází z různých odhadů propadu hrubého domácího produktu.
Ten tuzemský je mírně optimističtější. Černě to nevidí ani prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý. „Poslední roky byla naše nezaměstnanost extrémně nízká a lámala veškeré historické rekordy. Fakt, že počet volných pracovních míst byl u nás výrazně vyšší než počet lidí hlášených na úřadu, vytvořilo na našem pracovním trhu jakýsi polštář. Ten nám teď bude hrát do karet,“ uvedl pro CNN Prima News.
Jak se situace na českém pracovním trhu bude vyvíjet, je v tuto chvíli opravdu velkou neznámou. Záleží na mnoha faktorech, nejvíce pak na uvolňování vládních omezení a na tom, jak se krize podepíše na okolních zemích, zejména na Německu. A právě u našich západních sousedů by nezaměstnanost nijak výrazně vzrůst neměla. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že stoupne ze současných 3,2 na 3,9 procenta a příští rok klesne k úrovni kolem 3,5 procenta. To je dobrá zpráva pro Českou republiku, neboť čím méně Němců skončí na úřadech práce, tím menší bude pokles tamní poptávky včetně poptávky po českém zboží.
Jižní křídlo EU: až pětina lidí bez práce
Na druhé straně existují země, kde aktuální krizi pociťují v plné síle. Mezi takové patří Rakousko, jehož ekonomika je do značné míry závislá na turistickém ruchu. Podle tamního úřadu práce se už ke konci března zvýšil počet lidí bez práce oproti loňskému březnu o dvě třetiny. Nejvíce to „schytaly“ spolkové země Tyrolsko a Salcbursko, kde nezaměstnanost vzrostla o 174, respektive 112 procent.
Rakouská nezaměstnanost se rázem přehoupla přes dvanáctiprocentní úroveň, což je nejvíce od konce druhé světové války. Tamní ekonomové ale zůstávají nad věcí a věří, že jde pouze o krátkodobý výkyv a ke konci roku podíl nezaměstnaných klesne k osmi procentům. „Může se to v relativně krátké době opět vrátit do normálu,“ uvedl pro rakouskou veřejnoprávní stanici ORF Helmut Mahringer z Rakouského institutu pro ekonomický výzkum (WIFO).
Naprosté inferno pak podle Mezinárodního měnového fondu nastane v zemích jižního křídla Evropské unie, kde se s vysokou mírou nezaměstnanosti prali již před propuknutím pandemie. Ve Španělsku může být letos bez práce více než pětina lidí, v Řecku by to podle MMF mohlo být více než 22 procent. V Portugalsku skoro 14 a v Itálii necelých 13 procent. Pozornosti by neměl uniknout ani vývoj v USA. Tam jen za poslední měsíc požádalo o dávky v nezaměstnanosti přes šestnáct milionů lidí a číslo se bude nejspíše zvyšovat. V online prostoru se vyrojily předpovědi o třiceti procentech nezaměstnaných. Pokud by na takové scénáře došlo, padl by historický rekord z roku 1933, kdy se na dlažbě ocitl každý čtvrtý Američan. MMF to ale tak černě nevidí a Spojeným státům předpovídá nezaměstnanost kolem deseti procent.
