Čínské vojenské plavidlo s raketovou výbavou
Koronavirus se negativně projevil do čínsko-amerických vztahů a zhoršení vztahů lze pozorovat i v Pacifiku.
Zatímco v Číně se do jisté míry epidemie koronaviru uklidnila, USA se s ní potýkají a je to znát i na americké námořní flotile. Jedna z letadlových lodí - Theodore Roosevelt - je mimo hru, jelikož polovina posádky je koronavirem postižena. Druhá letadlová loď Ronald Reagan pro změnu kotví v Japonsku, kde nabírá potřebné zásoby a provádí nutné servisní opravy. Není to dlouho, co filipínský prezident Rodrigo Duterte mluvil o tom, že neobnoví s USA smlouvu (dohoda o vzájemné obraně z r. 1951) o pobytu amerických vojsk, která končí letos v srpnu. Trump sice reagoval, že mu to nevadí, USA dle jeho slov alespoň ušetří spoustu peněz, ale ministr obrany Mark Esper je jiného mínění a tvrdí, že by to byl „krok špatným směrem“. Čína a její armáda nabízí Filipínám, že je budou místo USA chránit. Čínská lidová armáda vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že během vojenského cvičení se ukázalo, že čínské námořnictvo dokáže kontrolovat a chránit zdejší vody.
Na to admirál Philip S. Davidson, náčelník Pacifického velitelství, poslal americkému kongresu žádost o 20 miliard dolarů s tím, že v oblasti Pacifiku hrozí střet velmocí. „Nestačí si jen hrát na obranu. Odstrašování musí být také silným nástrojem, které bude představovat pro protivníka jisté dilema,“ uvedl k vysvětlení současné situace v Pacifiku.
Lze očekávat, že v momentu, kdy přestane existovat hrozba pandemie koronaviru, zde vznikne velké napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
Je to také tím, že Čína a - především její prezident Si Ťin-pching - se dočkala během epidemie koronaviru značných ztrát. Došlo to až tak daleko, že významný čínský podnikatel a člen strany Žen Č‘-čchiang prohlásil o čínském prezidentovi, že je klaun. Podnikatel popisuje „prezidentovy nové šaty“, a to jako bederní roušku, která když vítr zafouká, odkryje nahotu císaře. „Ještě více se obnaží jeho strach a ambice chránit jen svoji imperiální moc,“ uvedl podle všeho čínský businessman.
Proto je třeba očekávat, že Si Ťin-pching bude chtít po pominutí pandemie dokázat svému lidu, jak je silný, a to nejlépe v utkání s největším nepřítelem – USA.
Ostatně důkazem, že Čína začíná opět ukazovat své svaly, je nedávné potopení vietnamské rybářské lodi u Paracelských ostrovů. Vietnam a Čína vedou letitý spor o strategickou oblast v Jihočínském moři, kterým procházejí významné námořní trasy. Jde však ještě o jinou hru. Zatímco se do určité míry Číně dařilo získat si na svoji stranu Filipíny, Vietnam zůstává nadále spojencem USA.
To vše je důvodem tlaku admirála Philipa S. Davidsona na americký kongres ohledně žádosti o finanční podporu jeho plánů v oblasti, kterou má na starost. Situace v Jihočínském moři a Pacifiku vůbec se dostane do velké tenze, když USA a Čína začnou soutěžit nejen ekonomicky, ale také strategicky.
