V léčbě COVID-19 se osvědčuje i japonský lék Favipiravir, který by měl být dostupný i pro omezený počet českých pacientů
Vědci usilovně hledají mezi již existujícími látkami léky, které by zabíraly na nákazu novým typem koronaviru. Testují nejen medikamenty, ale snaží se i přijít s účinnou prevencí - vakcínou, která by zabránila dalšímu šíření viru. Zatímco některé léky dosahují určité účinnosti, vakcína zatím hotová není. Kromě léku Remdesivir, který zatím zkušebně ze zahraničí dostal jen jeden český pacient, má Česko k aplikaci i několik dávek japonského Favipiraviru.
SARS-CoV-2 se rozšířil do celého světa z Čínského města Wu Chan. Pravděpodobně se přenesl ze zvířat, konkrétně z netopýrů, na člověka a nyní si ho lidé předávají mezi sebou. Onemocnění COVID-19 se šíří pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně při tělesném kontaktu. V rámci prevence před nákazou je proto důležité chránit si ústa a nos rouškou, respirátorem nebo jinou ochrannou pomůckou a nesahat si nemytýma rukama na oči, nos a ústa. Důležitou prevencí je i pečlivá hygiena, hlavně časté mytí a dezinfekce rukou.
Hledání léčby
Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že v popředí zájmu jsou nyní zejména tyto léčivé látky a léky: Remdesivir, Chlorochin nebo Hydroxychlorochin, Lopinavir/Ritonavir a Lopinavir/Ritonavir v kombinaci s interferonem beta. Testují se také biologické a biotechnologické léčivé přípravky, jako například Tocilizumab, který je registrován v EU jako biologická léčba revmatoidní artritidy, a zkouší se například i využití plazmy pacientů, kteří prodělali COVID-19 a která obsahuje dostatečné množství protilátek proti SARS-CoV-2. SÚKL popsal účinky ještě dalších léků, nadějná jsou podle něj některá antivirotika, například ta na HIV nebo chřipku.
SÚKL upozorňuje, že ve všech případech se jedná pouze o experimentální léčbu. Žádné z léčiv není zatím oficiálně schváleno k léčbě nemoci COVID-19. "Uvažované přípravky, pokud jsou registrovány, jsou obvykle určeny k léčbě jiných onemocnění, a proto jakékoliv použití v neindikovaných situacích musí být velmi pečlivě zvažováno. I v těchto případech platí, že přínosy léčby by měly převládat nad jejími riziky. Z toho důvodu nelze předpokládat, že by se dané přípravky distribuovaly ihned ve větším množství široké populaci k léčbě nemoci COVID-19," uvádí SÚKL na svých webových stránkách. V současnosti probíhá více než pět set klinických hodnocení k léčbě COVID-19.
Lék z Japonska
V léčbě COVID-19 se, zdá se, osvědčuje i japonský lék Favipiravir. Česko je mezi dvaceti zeměmi, pro které Japonsko lék povolilo dodat. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové bude darovaná část léků stačit asi pro dvacet až pětadvacet pacientů. "Pokud by bylo potřeba pro české pacienty víc, ČR ho může koupit pro dalších zhruba osmdesát pacientů," řekla Storová.
Podávat by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mohl lidem se středně těžkým průběhem nemoci, kteří jsou v nemocnicích. "Ukazuje se, že Favipiravir se osvědčil v prvních fázích onemocnění," dodala Storová.
Podle Vojtěcha není lék hrazen z veřejného zdravotního pojištění, protože jde o léčbu experimentální. O ceně Favipiraviru se podle Storové jedná. Ministr zdravotnictví odhaduje, že půjde řádově o miliony korun za osmdesát pacientů. Část léků dostane Česko od Japonska darem, další se budou hradit z rozpočtu nemocnic, které ho podají, a také z rozpočtu ministerstva zdravotnictví.
Vakcína
Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj byl při šíření viru SARS-CoV-1 (syndrom náhlého selhání dýchání) v letech 2002 až 2004 ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Než bude vynalezena, otestována a uvedena na trh vakcína proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2, potrvá to minimálně rok. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců. Realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12-18 měsíců a nebudou tedy dostupné v první vlně pandemie.
Po prodělání nemoci pravděpodobně mohou zůstat v těle protilátky po dobu dvou až tří let, což je podobná hodnota jako u SARS-CoV-1, avšak u některých osob protilátky tak dlouho nevydrží. Přítomnost protilátek, stejně jako při vakcinaci, však úplně nezaručuje, že se nelze onemocněním opakovaně nakazit. Mimo jiné proto, že virus rychle mutuje a člověka může infikovat jiný kmen viru, než proti kterému už má protilátky. Opětovná onemocnění COVID-19 jsou už doložena v Číně, Jižní Koreji i Japonsku.
Vyléčení
Podle současných dostupných informací se novým typem koronaviru zatím nakazily 2 miliony lidí po celém světě. Z nich se 500 tisíc vyléčilo.
