Globální trhy se začátkem týdne probudily do dalšího kalného rána. Mohutné výprodeje hlásí burzy napříč všemi sektory, cenové propady zasáhly také kryptoměny. Bitcoin je nejlevnější od loňského července. Banky mezitím v medvědím trhu vyhlížejí ještě mohutnější cenové propady.
Koronavirus, válka na Ukrajině, lockdowny v Číně, inflační spirála. Po letech prosperity si trhy prožívají těžké roky. V posledních dnech přišel další šok. Vysoká inflace na jedné straně lidi motivuje k investicím a efektivnímu spoření, na druhé straně ale strach z budoucnosti nutí některé investory stahovat svá aktiva z trhu s cílem vytvářet si aktuální hotovostní polštář.
Na burze, která nikdy nespí. Pořad Krypta představí možnosti, kde kryptoměny koupit
Šestý díl edukačního pořadu Krypta, který diváka seznamuje se světem digitálních mincí, hledá odpověď na často kladenou otázku: Když už člověk uvážil všechna rizika, kde by mohl kryptoměny nakoupit? Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, způsoby pořizování kryptoměn jsou hned tři. Pořad Krypta můžete sledovat každý čtvrtek ve 14:40 na CNN Prima NEWS a na webu.
S tím, jak se lidé zbavují labilních investic, se cena aktiv propadá. Výprodeje hlásí mnohé akciové tituly včetně populární Tesly či Netflixu. Šok se přelil i na kryptoměny. Bitcoin se propadl pod hodnotu 33 tisíc dolarů (cca 780 tisíc korun) a je tak nejníže od minulého července. Podobně jsou na tom i další kryptoměny. Pro většinu investorů totiž spadají pod riziková aktiva a při zaškobrtnutí trhu se jich proto zbavují.
Bude hůř?
Investoři se tak poohlížejí po artiklech, které by je podržely i v těžkých časech. Hodně se čekalo od zlata, jenže ani tento drahý kov se prozatím nevydal na žádnou spanilou jízdu. Další investoři se pak snaží využívat cenových propadů.
Analytici mezitím varují, že současné výprodeje jsou pouhou předzvěstí těžkého roku. Bank of America odhaduje, že americký index S&P 500, který sdružuje pět set nejhodnotnějších firem USA, ještě letos poklesne o 28 procent.
Evropští investoři se také obávají zvyšování úrokových sazeb, k čemuž může podle některých expertů brzy přistoupit Evropská centrální banka. To Fed, americká centrální banka, už se zvyšováním sazeb započal. Ty jsou nyní v rozmezí 0,75 až 1 %.
