Tah Tureckem či metoda Netanjahua. Jak Zelenskyj vyřeší krizi s Trumpem?

Trump chce ukrajinské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je aktuálně ve slovní při se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, který jej označil za „diktátora bez voleb“. Navíc v době, kdy se rozhoduje jednak o míru, jednak o americké podpoře Ukrajiny. Co by měla ukrajinská hlava státu udělat, aby ji měla šanci dosáhnout navzdory pošramoceným vztahům se šéfem Bílého domu?

S paletou obsahující tři možnosti postupu pro Zelenského přišla na svém blogu analytička Zineb Ribouaová z Hudsonova institutu. Expertka zaměřující se zejména na ruské a čínské působení v arabském světě či pásmu Sahel zmiňuje, že Zelenskyj nemůže doufat v samovolnou změnu chování u Trumpa, který se podle ní již nezmění.

ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj je diktátor bez voleb, odvedl hroznou práci. Varoval ho před ztrátou území, říká Trump

„Trumpovi je 78 let a jeho přístup jiný nebude, protože ani nemusí. (V jeho podání) je to machiavellistická hra založená na síle, vnímání a pákách. Zelenskyj musí přestat reagovat a začít s přenastavením,“ míní expertka s odkazem na učení renesančního italského politika a filozofa Niccoly Machiavelliho.

Analytička připomíná, že Trumpovi jde především o jeho domácí záležitosti. „Americká zahraniční politika je z 80 procent převlečená domácí a Trump podle těchto pravidel hraje lépe než kdokoliv jiný. Zelenskyj si nemůže dovolit být pasivním hráčem. Místo ústupu nebo čekáním na sympatie ostatních musí změnit svoji strategii, vytvořit správný narativ a dostat se do pozice, kdy může být pro Trumpovy cíle užitečný,“ píše Ribouaová na svém blogu.

Trumpovi by za aktuálního stavu stačilo vyčkat na Zelenského, než se před ním veřejně poníží a dá mu za pravdu jako silnému lídrovi. Zelenskyj však má ještě pár možností:

1) Tah Tureckem

Trump už dlouhou dobu kritizuje Evropu, že sice na jedné straně ukazuje ramena na Putina, ale zároveň většina členských států Evropské unie sotva vkládá dvě procenta HDP na obranné výdaje, což je pro Trumpa minimum. Americký prezident každopádně vzkazoval Zelenskému, že na EU či zbytek NATO se nemůže spolehnout.

To má zahnat Ukrajinu do Trumpovy náruče, ale v regionu je ještě jeden velmi silný hráč vedle Ruska. Relativně kousek přes Černé moře se nachází Turecko a i když je tamní prezident Recep Tayyip Erdogan obehnán kontroverzemi, nelze mu upřít, že za jeho panování se z Turecka stala lokální velmoc. Kromě Trumpa musí Turky respektovat i ruský autoritářský vládce Vladimir Putin.

Erdogan už Kyjevu pomáhal v minulosti zásilkami válečných dronů. Koneckonců, bez tureckých dronů Bayraktar by se ukrajinská obrana v prvních dnech a týdnech války dost možná zhroutila. „Na rozdíl od západní Evropy a jejích nekonečných debat Turecko skutečně koná,“ zmiňuje Ribouaová. „Trump odmítá slabost a cení si síly – přesně jakou má Turecko. Pokud chce Zelenskyj získat vliv ve Washingtonu, musí ukázat, že není jen dalším závislým spojencem, ale také hráčem, který chápe hru s pákami,“ dodává analytička.

2) Metoda Netanjahua

Další možností Zelenského je vzít si příklad z izraelského několikanásobného premiéra Benjamina Netanjahua. Ten podle expertky mistrně ovládá jednání se zahraničními lídry, obzvláště s těmi nejmocnějšími.

Ribouaová píše, že Netanjahu namísto toho, aby se před časem přímo stavěl proti administrativě tehdejšího demokratického prezidenta USA Baracka Obamy, rozhodl se raději stát se spojencem Republikánské strany, potažmo tak i Donalda Trumpa. „Obešel Bílý dům, šel přímo do Kongresu a učinil z tématu bezpečnosti Izraele jeden z hlavních apelů republikánů,“ míní Ribouaová s tím, že si tak americkou partaj a její lídry zavázal po dekády.

Zelenskému se tak nabízí podobná věc, která pro něj však může být bolestivá. „Musí přiznat před americkou veřejností, co se reálně stalo. Už žádné diplomatické kličky a předstírání, že všechno bylo v pořádku. Musí se ukázat jako lídr, který byl zahlcen prázdnými sliby (Joea) Bidena,“ píše analytička. Ukázal by tím loajalitu Trumpovi a pokud si nynější šéf Bílého domu něčeho cení ještě kromě síly, pak je to právě věrnost. „V Trumpově světě jste buď s ním, nebo zapomenut. Zelenskyj tak musí vybírat moudře,“ dodává Ribouaová.

3) Připomínka pravého nepřítele

Je známo, že Trump vnímá politiku hlavně jako byznys. Záleží mu na tom, co k jednacímu stolu přinesou jeho partneři, potažmo sokové. Po Ukrajincích ostatně výměnou za sjednání míru s Ruskem chce jejich rozsáhlé nerostné bohatsví.

Zelenskyj však může hrát ještě na jednu kartu spjatou s obchodem – připomenout Trumpovi, kdo jsou jeho úhlavní nepřátelé. Ukrajinský prezident jednoduše může poukázat na kroky Ruska ve světě a zdaleka nemusí zůstat jen u jednoho státu. Stejně tak může Trumpovi připomenout, že na geopolitickém poli budou USA sehrávat těžkou partii také s Čínou. A jak Čína, tak Rusko jsou nejsilnějšími členy hospodářského uskupení BRICS, které v poslední době přijímá další a další členy.

„Pokud Trump něco opravdu nebude tolerovat, pak jsou to státy, které se chtějí dostat pryč z americké sféry vlivu. Musí (Zelenskyj) jasně ukázat, že Putin navíc není žádný mistrný stratég, ale místo toho je zaseklý, sotva se drží a je extrémně závislý na Číně. Zatímco Moskva prosí Írán o drony a spoléhá se na Peking v otázce svého ekonomického přežití, Ukrajina se může dostat do situace, kdy bude opravdu užitečným strategickým partnerem, který posílí vliv USA,“ dodává ve svém blogu Ribouaová. Za zmínku také stojí, že Putin ve své válce proti Ukrajincům využívá také pomoc vojáků z totalitní Severní Koreje.

„Trump respektuje vítěze, nikoliv oběti. Pokud Zelenskyj zvládne ukázat Ukrajinu jako dynamického hráče, který je připraven jednat, zvětšit vliv USA a stát se protiváhou Ruska, jak by to Putin nikdy nečekal, může se ze závislého spojence stát příležitostí, kterou Trump nemůže ignorovat,“ dodává expertka.

PODÍVEJTE SE: Není průměrný, ale úspěšný komik, řekl David o Zelenském. Komediant jste vy, vpálil mu Letocha

Tagy: