Tajemství Josefa Kemra. Nemanželský syn, přespávání v rakvi, bolestné umírání

Proslavily ho desítky komických filmových rolí, v soukromí to byl svéráz a podivín. Letos by legendární český herec Josef Kemr oslavil sté narozeniny, zároveň v těchto dnech od jeho smrti uplyne sedmadvacet let.

Děda Komárek z komedie Na samotě u lesa, Plha z Marečku, podejte mi pero! rekreant Vyhlídka ze snímků Dovolená s Andělem nebo Anděl na Horách či Bohouš Císař ze seriálu Chalupáři. To je jen stručný výčet nejslavnějších postav herce Josefa Kemra.

V soukromí byl hluboce věřícím člověkem, který ve volném čase jezdil opravovat kapličky, zajímala ho magie, duchovno a nevysvětlitelné zázraky přírody. K jeho image neodmyslitelně patřil ošuntělý plášť a klobouk. Cestoval zásadně ve svém trabantu, který měl pouze sedadlo pro řidiče. Razil teorii, že bez alkoholu dovede jezdit každý, s několika skleničkami vína jen opravdoví šoféři. Nečinilo mu problém vjet do protisměru nebo zákazu vjezdu. Zastával názor, že jezdí-li člověk obezřetně, nemusí dodržovat žádná pravidla silničního provozu, jen nesmí nikoho zranit.

Rvačka s Hrušínským. Do smrti s ním už pak nepromluvil

Během života prožil dvě velké lásky. S o jedenáct let starší herečkou a divadelní režisérkou Evou Fouskovou, kterou si vzal za manželku, byl až do její smrti v roce 1977. Už jako vdovec se zamiloval do o dvacet let mladší herečky a asistentky Národního divadla Mariky Skopalové, sestry herce Svatopluka Skopala. Byla to velká láska.

Snad všichni Kemrovi novou známost přáli, jen jeden muž jeho vztah vnímal s jistou rezervou. Celoživotní přítel a kolega Rudolf Hrušínský. Během jedné divadelní zkoušky poplácal přímo před jeho zraky Mariku po zadku a strhla se mela. Kemr mu za to vlepil facku a až do konce života s ním už nepromluvil. Ačkoliv se Hrušínský snažil o usmíření, Josef se zatvrdil a nabízenou ruku nepřijal.

Od lékařů chtěl vědět, kdy zemře

Když na začátku roku 1994 Kemr onemocněl rakovinou žaludku, trpěl obrovskými bolestmi a od lékařů žádal naprostou upřímnost. „Prosil mě, abych mu dal rukoudáním slovo, že mu zaprvé řeknu, jakmile bude jasná histologie, o jakou chorobu se jedná. Zadruhé, že mu řeknu po operaci, v jakém rozsahu ta choroba je a jestli jsou nějaké šance na další přežití. A hlavně zatřetí, nebudou-li tyto šance, tak mu řeknu v momentě, kdy se bude blížit konec života, kdy bude jasné, že už je blízko smrti,“ prozradil v dokumentu Příběhy slavných jeho lékař, docent František Chaloupka.

Přání mu skutečně splnil. Když se hercův čas naplnil, přišel za ním do pokoje a sdělil mu smutnou zprávu. Kemr ji přijal s ledovým klidem a doktorovi poděkoval. Už dříve se na svůj odchod z pozemského života důkladně připravoval. Dokonce několik dní přespával v rakvi.

Jak to bylo s nemanželským synem?

Po jeho smrti se objevily informace o tom, že nezemřel bezdětný. Z mladického románku se mu měl údajně narodit syn Vladimír. Pravdou je, že podobný mu byl, jisté pochybnosti ale přetrvávají. „Moje maminka hrála na Kladně ochotnické divadlo, pan Kemr tam jezdil. Nevím, jestli spolu hráli, neznám ani další podrobnosti. Ona mi pak řekla, že on je můj otec. Nechtěla, abych se v tom dál šťoural. Dřív jsme o tom spolu nikdy nemluvili. Měl jsem ale určité podezření, které přišlo s věkem a podobou. Ta nešla přehlédnout,“ svěřil se médiím údajný hercův jediný potomek. Jak dále prozradil, s Kemrem se i osobně setkal. „Když jsem vařil v Praze v Mánesu, byl tam na několika rautech. Řekl mi jen – já vím, já vím,“ prozradil Vladimír.

Že by měl herec nemanželského syna, tomu však Kemrova poslední životní láska Marika Skopalová příliš nevěří. Nikdy se jí o něm ani slůvkem nezmínil, navíc to prý ani nesedí k přístupu k životu, jaký Kemr zastával. „Byl to silně věřící člověk, zakládal si na tom, že se i dílem náhody jmenuje Josef, jenž byl podle bible pěstounem Ježíše. Marie počala neposkvrněná a Josef přijal roli pečovatele a vychovatele. Takový přístup během života ani náznakem nezměnil. Navíc by to znamenalo, že by svého syna počal teprve po dvou letech trvajícím manželství se svou první ženou,“ míní Skopalová. Pravdu se už zřejmě nikdy nedozvíme.

Tagy: