Bez nejslavnější ruské pohádky Mrazík si konec roku mnozí jen těžko dokážou představit. Zatímco děj známe téměř celý nazpaměť, to, co se dělo během natáčení, už tak všeobecně známé není. Zajímavý je i osud hlavních hrdinů.
Od začátku natáčení bojovali filmaři s nedostatkem peněz a produkce musela šetřit, kde se dalo. V době natáčení, v březnu 1964, navíc v okolí Moskvy nenapadl žádný sníh, a nezbývalo tak nic jiného než se za ním vydat tisíce kilometrů daleko, až na poloostrov Kola, který se nachází u Murmansku. Tedy až za polárním kruhem.
Tím se celé natáčení ještě více prodražilo. Každá položka navíc už byla nemožná, a docházelo tak ke kuriózním situacím. Například jablko, které Marfuša okusovala v lese pod smrčkem, kde čekala na dědu Mráze, nahradila levnější cibule. Svatební hostina byla zase pro jistotu natřena petrolejem, aby herci neujídali.
A aby produkce ušetřila co nejvíce i za herce, do rolí obsazovala záměrně ty nepříliš známé, kteří byli rádi za každou příležitost. Výsledkem bylo mimo jiné to, že babu jagu hrál muž a dědečka Hříbečka zase žena.
Láska i tragédie
Během natáčení se navíc představitelka Nastěnky Natalja Sedychová platonicky zamilovala do Eduarda Izotova, který ztvárnil Ivánka. Když se před kamerou spolu líbali, byla to vůbec první pusa od muže, kterou kdy dostala.
Izotov se stal po premiéře filmu hvězdou a idolem řady dívek a žen tehdejší doby. Nenadálá sláva mu ale štěstí nepřinesla. V roce 1983 se v Moskvě pokusil vyměnit valuty, což se tenkrát považovalo za rozvracení devizového hospodářství. Nejenže mu byl zabaven veškerý majetek, ale navíc skončil ve vězení, kde si odseděl tři roky.
To se následně podepsalo i na jeho zdraví. Postihlo ho celkem šest mrtvic, po poslední z nich dokonce ztratil paměť. Poslední roky života prožil na psychiatrii, kde nakonec i zemřel. Bylo mu šestašedesát let.
Nastěnku přítel škrtil ručníkem
V době natáčení jí bylo pouhých čtrnáct let. Po premiéře filmu se stala hvězdou a o sňatek ji žádaly tisíce mužů. Mezi ctiteli byli i trestanci, kteří jí z vězení psali zamilované i oplzlé dopisy. Všem raději trpělivě odepisovala, protože se bála, že by jí jinak po propuštění podřezali krk.
Natalji, která se vedle herectví věnovala také baletu a krasobruslení, v mládí věrnost nic moc neříkala. Seznámení s jejím prvním manželem, ruským skladatelem Viktorem Lebeděvem, neprobíhalo zrovna podle společenských etiket. Oba byli v té době zadaní. Lebeděv byl ženatý a také ona měla vážnou známost. Ani to jí ovšem nebránilo v tom, aby se s hudebníkem tajně scházela. Když to její přítel zjistil, v afektu ji začal škrtil ručníkem.
Postava Nastěnky herečku proslavila téměř po celém světě. Zdroj: Gorky Film Studios
Natalja i Viktor poté své vztahy ukončili, vzali se a narodil se jim syn Alexej. Pro herečku se rodina stala vším a kariéru odsunula na druhou kolej. Manželství vydrželo deset let. Teprve potom se znovu vrátila k herectví. Dodnes hraje v moskevském divadle a příležitostně se objevuje ve filmech. Nyní je jí třiasedmdesát let.
Marfuša měla komplexy kvůli svému vzhledu
Ke své první a zároveň nejslavnější filmové roli se dostala tak trochu náhodou. Herečka, která měla původně Marfušu hrát, na poslední chvíli z projektu vycouvala. A byly doby, kdy litovala i ona. Když se poprvé po zásahu maskérů uviděla v zrcadle, rozbrečela se a chtěla z natáčení utéct. Ze svého vzhledu, který ji v pohádce „zdobil“, měla řadu let komplexy. Navíc se stávala terčem posměchu lidí. Jak v rozhovorech přiznávala, v roli Marfuši se na sebe nebyla schopná dívat, Mrazíka viděla pouze jednou v životě, ale dobře si uvědomuje, že nebýt toho, nebyla by tam, kde je dnes.
Inna Čurikovová se postupně vypracovala na jednu z nejslavnějších ruských hereček. Září ve filmech i v divadlech. Letos na podzim oslavila osmasedmdesáté narozeniny, ale stále je k nezastavení. Před dvěma lety přímo při představení spadla z jeviště a skončila v nemocnici pomlácená se zlomenými žebry. Sotva ji pustili domů, rovnou zamířila zpátky do divadla. Jejím manželem je slavný ruský režisér Gleb Panfilov, se kterým má syna Ivana.
