Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Ukřižování, zemětřesení nebo jen mdloby? Příběh smrti Ježíše Krista patří k nejzásadnějším událostem křesťanské víry. Tradiční výklad hovoří o jeho smrti na kříži a následném vzkříšení, ale existují i teorie, které tuto verzi zpochybňují. Některé tvrdí, že Ježíš nezemřel na kříži, jiné poukazují na průvodní přírodní jevy, píše web Daily Mail.
Pro křesťany na celém světě jsou Velikonoce časem, kdy si připomínají příběh Ježíšova ukřižování. Tento základní kámen křesťanské víry tvrdí, že Ježíš zemřel na kříži a po třech dnech vstal z mrtvých. V kritickém okamžiku tohoto příběhu se Ježíšovi následovníci vracejí k jeho hrobu, kde nacházejí odvalené těžké kamenné dveře a prázdný hrob.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velikonoce doma? Ani náhodou. Češi utíkají na svátky do zahraničí, zabodoval Egypt i Jadran
Některé radikální teorie však tvrdí, že by to bylo možné i bez nadpřirozeného vysvětlení. A někteří vědci dokonce tvrdí, že Ježíš ve skutečnosti nikdy na kříži nezemřel. Podle jedné z teorií Ježíš pouze omdlel, než ho z kříže sundali a v hrobě poté obživl, píše web Daily Mail.
Teorie zemětřesení
Někteří lidé však odmítají vysvětlení, která jdou nad rámec zavedených fyzikálních zákonů. V evangeliích je popsáno, že se Marie Magdaléna vydala k hrobu, kde bylo Ježíšovo tělo, a zjistila, že kámen od vchodu byl odstraněn. Podle některých teorií kámen odvalilo zemětřesení. Neobvyklá teorie má překvapivě určitou oporu i v samotných evangeliích. Například podle Matoušova evangelia došlo v době Ježíšovy smrti a vzkříšení ke dvěma velkým zemětřesením.
„Podle Matoušova evangelia, kapitoly 27, verše 50, se v okamžiku Ježíšovy smrti ‚zatřásla země a skály a hroby se rozpadly‘,“ popsal profesor Lawrence Mykytiuk, odborník na hebrejskou Bibli z Purdue University.
„Na Velký pátek odpoledne před dvěma tisíciletími došlo k prvnímu zemětřesení, když Ježíš zemřel, ale jeho tělo bylo ještě přibito na kříž, takže toto první zemětřesení nemohlo ovlivnit jeho hrob. Ale skutečně došlo k druhému zemětřesení, tentokrát silnému, za úsvitu na Velikonoční neděli ráno,“ dodal Mykytiuk.
Existují navíc vědecké důkazy, které podporují tvrzení, že v této době došlo k zemětřesení. Geologové z Německého výzkumného centra pro geofyziku totiž zkoumali okolí Mrtvého moře vzhledem k historické seismické aktivitě. Našli důkazy o velkém zemětřesení v roce 31 př. n. l. a menším zemětřesení mezi lety 26 a 36 n. l., což je odhadované datum Ježíšovy smrti.
Teorie ukradeného těla
Pokusy o vysvětlení příběhu popsaného v Bibli se však nedrží jen historických a biblických důkazů. Existuje i odvážné tvrzení, že Ježíšovo tělo ukradli sami učedníci ve snaze zfalšovat vzkříšení. Tato teorie byla poprvé oficiálně uvedena v pátém století v židovském protikřesťanském díle nazvaném Toledoth Yeshu.
Matoušovo evangelium, které zaznamenává dobu po Ježíšově smrti, tvrdí, že městští kněží začali šířit fámu, že tělo bylo ukradeno. To je ale v rozporu s tvrzením v Bibli, které uvádí, že k hrobu byla vyslána skupina římských vojáků, aby zabránila podobnému zásahu zvenčí.
„I kdyby si učedníci vzpomněli na Ježíšovu předpověď, že třetího dne vstane z mrtvých, a věřili jí – čemuž určitě nevěřili – museli by se pustit do římských vojáků, aby ukradli tělo,“ vysvětlil Mykytiuk.
Teorie mdlob
Předchozí teorie se snažily vysvětlit, jak mohl být hrob otevřen, aby bylo Ježíšovo tělo po jeho smrti vyjmuto. Někteří vědci však zašli ještě dál a tvrdí, že Ježíš na kříži ve skutečnosti vůbec nezemřel.
Geolog Leonard Irwin Eisenberg ve svém článku publikovaném v časopise International Journal for Philosophy of Religion obhajuje takzvanou teorii mdlob a tvrdí, že Ježíš na kříži pouze omdlel a byl odnesen do hrobu poté, co byl omylem prohlášen za mrtvého. Podle něj se Ježíš poté, co přežil svá zranění, mohl zotavovat dostatečně dlouho na to, aby unikl z hrobu – a vytvořit tak iluzi, že vstal z mrtvých.
Přestože se zdá nemožné, že by někdo taková zranění přežil, existuje i historický záznam, že někdo ukřižování přežil. Jak zdůrazňuje profesor Mykytiuk, židovský historik Flavius Josephus, který žil v prvním století našeho letopočtu, uvedl, že viděl svého přítele, který tento obvykle smrtelný trest přežil. Ve své autobiografii napsal, že zachránil tři své druhy před ukřižováním, a poznamenal, že „dva z nich zemřeli pod rukama lékaře, zatímco třetí se uzdravil“.
Ukřižování je obzvláště trýznivé. Jak popisuje profesor Gary Habermas, přední teolog z Liberty University, ke smrti dochází udušením – když oběť visí, váha těla drtí hrudní svaly a nakonec znemožní vydechnutí. Smrt nastává během několika hodin až dnů.
Zastánce teorie mdlob Douglas Keenan však tvrdí, že Ježíš mohl ve skutečnosti přežít až 20 minut bez dýchání díky fyziologické reakci zvané „potápěčský reflex“. Když tělo cítí, že mu hrozí utonutí, tento reflex sníží srdeční frekvenci na přibližně 10 tepů za minutu a omezí průtok krve do končetin. Díky tomu by se Ježíš zdál na dotek chladný a mohl by přežít dlouhou dobu bez nutnosti dýchat.
Proč je teorie mdlob nesprávná?
Odborníci se ale jednomyslně shodují, že teorie mdlob je holý nesmysl. Vychází totiž z myšlenky, že Ježíš zemřel udušením, což mnozí odborníci zpochybňují. Podle chirurga z Fort Wayne v Indianě a autora vědecké práce o Ježíšově smrti Thomase McGoverna svou roli pravděpodobně sehrály i jiné příčiny.
Mohlo jít o kombinaci terminální arytmie, abnormálního srdečního rytmu a ztráty krve a tekutin v důsledku brutálního traumatu známého jako traumatický hypovolemický šok. Pokud Ježíše zabily právě tyto příčiny, pak ho údajný potápěčský reflex zachránit nemohl. „Nevěřím, že je možné, že Ježíš pouze omdlel,“ uvedl McGovern.
V Bibli se navíc uvádí, že Ježíšův bok byl probodnut kopím a že z něj vytekla směs krve a vody. Ačkoli to autoři evangelií v té době nemohli vědět, tato „voda“ byla pravděpodobně pohrudniční výpotek, tekutina, která se hromadí kolem plic a srdce v případě extrémního úrazu. Skutečnost, že tato tekutina byla smísená s krví, má dokazovat, že Ježíšovy plíce a srdce byly probodnuty kopím.
Vědci navíc poukazují na fakt, že pokud by Ježíš skutečně přežil pobyt na kříži, sotva by byl ve stavu, kdy by mohl uniknout z hrobu. „Kdyby Ježíš ukřižování přežil, jak by asi vypadal? Zbitý, zbičovaný na kost, s rukama a nohama probodnutýma hřeby, nejméně dva dny nejedl ani nepil,“ podotkl odborník na Nový zákon z Křesťanské univerzity v Houstonu Michael Licona.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak ušetřit o Velikonocích? Obchodníci tvrdě bojují o zákazníky a předhánějí se ve slevách
