Tálibán přehradil demonstrantkám cestu. Zdroj: Profimedia.cz
Ženy v afghánském Kábulu vyšly ve středu do ulic protestovat. Nelíbí se jim, že v nedávno oznámené vládě Tálibánu není ani jedna jejich zástupkyně. Příslušníci radikálního hnutí při protestech ženy začali bičovat a bít holemi. Segregace žen a mužů se tak v Afghánistánu nadále prohlubuje.
Premiér Muhammad Hasan Achund, jeho zástupce Muhammad Jakúb či mluvčí a ministr informací Zabihulláh Mudžáhid. To jsou jen někteří zástupci nové vlády Afghánistánu, kterou Tálibán před pár dny oznámil. Není překvapením, že na seznamu nefiguruje ani jedna žena.
Jenže to se zástupkyním něžného pohlaví v Afghánistánu nelíbí. Ve středu v Kábulu vytáhly do ulic proti této vládě, která symbolizuje pokračující segregaci mužů a žen. Některé z nich nesly transparenty s hesly „Žádná vláda nemůže popřít přítomnost žen“ či „Znovu a znovu budu hlásat svobodu“.
Zapomeneme, že jste se přidali k Američanům. Tálibán chce od Německa uznání i peníze
Tálibán se po znovudobytí Afghánistánu začíná dívat i do zahraničí. V diplomatickém hledáčku islamistů je překvapivě i Německo. Mluvčí hnutí Zabihulláh Mudžáhid prohlásil, že jsou Němci v Afghánistánu vítaní a zároveň Berlín žádá o diplomatické uznání i finanční a humanitární pomoc.
Tálibové ale pro záblesk demokracie neměli pochopení. Podle americké CNN vzali biče a hole a začali ženy bít. „Proč bychom měli akceptovat tento emirát, když nám nedává žádná práva?“ zoufala si pro CNN jedna z demonstrantek.
„Žádáme mezinárodní společenství, žádáme zejména ty, kteří se v uplynulých dvaceti letech snažili zajistit ženám jejich práva. Kde jsou tito obránci ženských práv teď?“ ptala se jiná žena.
Tálibán ale údajně nemlátil jen ženy. Podle místních radikálové mlátili také mladistvé protestující a novináře.
Chaos v Afghánistánu
Stejně jako během první vlády Tálibánu mezi lety 1996 až 2001 se nyní pravomoce žen v Afghánistánu postupně ukrajují. Zatímco krátce po převratu radikálové ujišťovali, že ženy budou mít svá práva, budou moci pracovat či chodit do školy, následující týdny načrtly docela jinou realitu.
Ženy na mnohá místa vůbec nesmějí a tam, kde mohou být, jsou zpravidla oddělené od mužů. A to i na hranici s Pákistánem, kde ženy používají jinou tranzitní cestu než muži.
Blaze se nežije ale ani ostatním. Mnozí lidé si v Afghánistánu stěžují na málo práce, nízké tržby a naprostý chaos. Tálibán mezitím instaloval na příslušné posty své lidi a začal uplatňovat právo šáría.
