Jak se žije Afgháncům pod vládou Tálibánu?
Tálibán v Afghánistánu mění úřední i soudní pořádky. Zatímco jedna skupina občanů se těší na vytouženou změnu, ta druhá si stěžuje na vzrůstající nezaměstnanost, nízké tržby a chaos. Do ulic vyrazil i jeden z afghánských novinářů, který pro americkou televizi CNN odkryl realitu všedního dne.
Prvně vládl Tálibán v Afghánistánu mezi lety 1996 a 2001. Od té doby se mnohé změnilo. Přišly chytré telefony a sociální sítě. Zato chudoba, ta je v zemi stále tím největším problémem.
Teď radikální hnutí zavádí v zemi znovu (staro)nové pořádky. Do správních středisek dosazuje Tálibán své lidi, vyměňují se soudci a zavádí se právo šaría. Během pár dní se zhoršilo hlavně postavení žen.
Patrné je to už na hranicích s Pákistánem, kde ženy chodí jinou cestou než muži. „Víte, dříve jsme měli jednu frontu pro muže i ženy, teď máme dvě. Držíme je oddělené,“ sdělil pro americkou CNN Syed Kandahari, hraniční velitel Tálibánu.
Pákistánské úřady vznik nových pořádků ulehčují, tuto segregaci totiž podporují. Při cestě Afghánistánem tak podle novinářů začínají být zřejmé dvě věci. Země je blízko finančnímu kolapsu a ocitla se pod vládou náboženství.
Vláda islámského práva
Před srpnovým převratem se soudci v Afghánistánu řídili zákony země, teď se budou ale muset řídit náboženským právem šaría. Tálibán totiž přeměnil zemi na islámský emirát. „V devadesátých letech vedla vláda Tálibánu a práva šaría k tomu, že se například zlodějům na veřejnosti amputovali kusy těla. Cizoložníky bylo běžné kamenovat nebo věšet,“ popsal reportér CNN.
A něco podobného se v zemi začíná dít i teď. Na místním trhu ale není šaría tím, čeho se lidé nejvíce bojí. Tady vládne strach o zaměstnání. „Obchody jsou na tom velmi špatně. Vůbec nevíme, kdo to celé řídí. Máme tu jen nízko postavené Tálibánce a nevíme, zda jim můžeme věřit. O ničem s námi nemluví a situace se nelepší. Ceny stále rostou,“ popsal pro CNN jeden z místních obyvatel.
