Kapitánka afghánského národního fotbalového týmu radí svým spoluhráčkám
Z Afghánistánu utekla Khalida Popalová v roce 2011, od roku 2016 jí azyl poskytlo Dánsko. Bývalá kapitánka národního afghánského fotbalového týmu se bála o svůj život. Tálibán vyhrožoval, že ji zabije, zavraždil několik jejích příbuzných. Vzhledem k aktuální situaci v zemi radí svým bývalým spoluhráčkám a ženám jediné – smažte své sociální sítě a spalte své dresy.
Po útěku ze země na své spoluhráčky nezapomněla. Nadále bojuje za práva žen v zemi. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak si nyní něžné pohlaví v zemi stojí a co ženám hrozí.
„Pamatuju si, jak Tálibán převzal nad Afghánistánem moc, bylo mi osm nebo devět. Popravovali a věznili lidi za to, že byli aktivní. Doma jsme byli všichni vystrašení a čekali jsme, kdy Talibánci přijdou a odvedou nás,“ vzpomínala bývalá kapitánka. Mezi popravenými bylo i několik členů její rodiny. Po roce 2001, kdy byl vliv Tálibánu potlačen, začala reprezentovat ženská práva tím, že hrála fotbal.
Nakonec se stala kapitánkou národní reprezentace. Nyní však spílá vládě za to, že nechal hráčky a bývalé spoluhráčky týmu radikálnímu hnutí napospas. Ženy se bojí o své životy a potřebují ochranu.
„Hráčky mají strach – udělaly všechno pro to, aby se Afghánistán mohl pyšnit jejich výhrami a cenami. Nejvíc mě pak bolí, když jim radím, aby spálily své dresy a smazaly sociální sítě. Aby schovaly všechno, co je spojovalo s týmem,“ přiznala.
Podle Popalové je díky tomu členové Tálibánu nebudou moci identifikovat a ublížit jim. Přesto nyní přichází dvacet let snah o prosazení žen ve sportu vniveč. „Nadace Afghánských žen v národním fotbalovém týmu byla založena na aktivismu. Fotbal jsme používaly jako vyjádření našich práv a bojovaly jsme tak za práva všech žen v zemi. Teď jsou naše hráčky ale opět bezmocné,“ podotýká fotbalistka.
Nyní se skrze média snaží upozornit na zoufalou situaci žen a dívek, která v Afghánistánu nastala po příchodu radikálního hnutí. Řešení ale Popalová v blízké době nevidí.