Příslušníci hnutí Tálibán po obsazení města Ghazni Zdroj: Profimedia.cz
Už dvě třetiny Afghánistánu padly do rukou radikálního islamistického hnutí Tálibán. Rychlý postup radikálů vládní jednotky vyděsil, mnozí vojáci se vzdávají, utíkají nebo se převlékají za civilisty. Americké zpravodajské služby publikovaly znepokojující analýzu, podle které začnou tálibové ostřelovat hlavní město Kábul nejpozději do třiceti dnů. Spojené státy i Velká Británie proto připravují evakuaci části zaměstnanců ze své ambasády v Kábulu.
Epilog dvacetileté války v Afghánistánu má hořkou pachuť. Ve chvíli, kdy se ze země začali stahovat američtí a spojenečtí vojáci, zavelel Tálibán znovu k ofenzívě. Za pár týdnů se radikálním islamistům podařilo obsadit dvě třetiny země, deset provinčních středisek a ovládají tak nyní větší území, než jaké měli pod palcem před začátkem války v Afghánistánu v roce 2001.
Tálibové postupují rychle a vojáci afghánské vlády prozatím nemají prostředky, sílu ani morálku na to je zastavit. „Skupina vojáků v Ghazni se dostala pod palbu tálibanských sniperů, tak utekla ze základny, zastavila auta a odjela pryč,“ popsala přímo z afghánské linie americká CNN. Jiní vojáci se podle reportérů televize kvůli očividnému strachu z radikálů převlékli za civilisty.
Složky Tálibánu se postupně prokousávají i Kandahárem, druhým největším městem v zemi. Radikálům padla do rukou obří věznice, ze které pustili na svobodu tisíc lidí. Tálibán obléhá města i jinde. Od půlky dubna už kvůli nepokojům a nejrůznějším střetům zemřelo zhruba šest tisíc lidí.
Kábul dlouho nevydrží
Pozornost světových lídrů se tak stáčí k hlavnímu městu Kábulu, poslední výrazné baště odporu. Americké zpravodajské služby se obávají, že Tálibán začne obléhat Kábul už za měsíc, tedy datumově zhruba kolem 11. září, v den 20. výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v USA. Informovala o tom britská zpravodajská agentura Reuters.
Taliban inside the center of the city, they control the police HQs and governors office. pic.twitter.com/xtdq9wLlVr
— BILAL SARWARY (@bsarwary) August 12, 2021
Podle jiných analýz ale padne Kábul jako hlavní město úplně poslední, a to až příští rok. Bude záležet na tom, jak se k postupu Tálibánu postaví afghánská vláda a tamní vojáci vycvičení Západem. Wall Street Journal napsal, že se američtí politici obávají, že afghánští civilisté a vojáci utečou z Kábulu ještě předtím, než k branám města Tálibán vůbec dorazí.
Kritika Bidena
Horko není v souvislosti s pokrokem radikálů nejen v Afghánistánu, ale i v Bílém domě. Americký prezident Joe Biden čelí kritice za to, že z Blízkého východu své vojáky stáhl (odchod vojsk z regionu a mírovou smlouvu s Tálibánem už ale vyjednal jeho předchůdce Donald Trump). Biden v reakci na kritiku prohlásil, že svého rozhodnutí nelituje. Amerika je podle něj připravena poskytnout Afghánistánu ekonomickou i humanitární pomoc, bránit se ale tamní občané musejí sami.
Spojené státy s ohledem na aktuální bezpečnost významně sníží počet zaměstnanců na své ambasádě v Kábulu. Ve čtvrtek to oznámil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zdůraznil přitom, že americká ambasáda zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby. Evakuace začne v nadcházejících dnech.
Washington podle Price také urychlí evakuaci tlumočníků a dalších afghánských pomocníků americké armády, kteří by se mohli ocitnout v ohrožení, pokud by Tálibán získal nadvládu. Upozornění na špatnou situaci v Afghánistánu vydalo také Česko. Se zamítnutím všech afghánských žadatelů o azyl koketují v Turecku a Indii. V Evropě naopak státy pozastavují deportace.
Velká Británie oznámila, že do Afghánistánu pošle přibližně 600 vojáků. Ti by měli zajistit britským státním příslušníkům bezpečný odchod ze země. Německo uvedlo, že neposkytne Afghánistánu žádnou finanční podporu, pokud se Tálibán zmocní Afghánistánu a zavede v zemi islámské právo šaría.
