Taťána G. Brzobohatá: Než absolvovat karanténu, raději zemřeme, říkají nám senioři

Jak náročná je celá koronavirová pandemie pro seniory?
Je nesmírně těžká a náročná. V prvním pololetí roku prudce vzrostl počet úmrtí v domovech pro seniory. Je to spojené s demografickými změnami, ale experti se shodují, že také se zhoršeným přístupem ke zdravotní péči a se sociální izolací. A v tom je největší problém. Není možné zavřít starší lidi na tak dlouho. Teď jsou opět uzavřeny domovy seniorů v Praze a dalších rizikových regionech. Doufám, že vláda využila v létě velké pauzy k tomu, aby přišla na jiný způsob, jak seniory ochránit, než je jen znovu na dlouho izolovat. Samota a sociální izolace ve stáří jsou velký problém během pandemie, ale i před ní. Teď je celkem hezké počasí, proč by se nemohli vídat venku v rouškách s dostatečným odstupem? To se přeci dá vymyslet. Je mi líto, že se pořád propaguje, aby důchodce zavírali. Za nás to rozhodně není cesta.

Co v takových chvílích senioři prožívají?
Nesmírně je to stresuje. Jsou opravdu v depresi, cítí se sklíčení, mají strach. Někteří senioři nám dokonce psali, že než aby znovu absolvovali karanténu, tak by raději zemřeli. Další problém jsou dezinformace. Na seniory se valí stovky informací, které jsou leckdy protichůdné. A když je vám více než osmdesát, jste doma sám a jste odkázaný jen na informace z televize, tak to musí působit strašné deprese. Dopady to bude mít obrovské. Můj názor je, že se opatření neměla během léta rozvolňovat. Je to absolutní nezvládnutí ze strany vlády, že se koronavirus tímto způsobem rozšířil.

Spousta lidí v paliativní péči teď umírá úplně sama.

Jaké je řešení? Domovy seniorů jsou zavřené, aby se ochránily životy starších lidí a nerozšířil se mezi nimi koronavirus.
Po diskusi s odborníky jsme už na jaře navrhovali, že by se senioři mohli se svými blízkými nebo dobrovolníky vídat venku, s rozestupy a v roušce. To je to hlavní, aby se mohli vídat. Přitom někteří ředitelé domovů dokonce úplně zakázali svým klientům vycházet ven. Není možné, aby byli několik týdnů zavření, to je i proti lidským právům. Musíte k tomu mít lidštější přístup. Spousta lidí v paliativní péči teď umírá úplně sama bez kontaktu s rodinou, což je opravdu strašné. Na jaře jsem pochopila, že karanténa byla nutná na dva až tři týdny. Teď to nechápu. Našim dobrovolníkům radíme, aby aspoň udržovali s klienty telefonický kontakt, aby se ptali, jestli něco nepotřebují zařídit, aby je trochu vytrhli z té letargie a deprese a trochu je povzbudili.

Co by teď seniorům nejvíce pomohlo?
Jak už jsem říkala, nebýt v izolaci. Byla bych ráda, aby byla karanténa na nezbytně krátkou dobu. V tuhle chvíli v tom už nevidím smysl. Ve čtvrtek 1. října je Mezinárodní den seniorů. Chtěla bych poprosit mladé lidi, aby se zapojili do naší on-line kampaně a sdíleli fotografii s prarodiči. Nebo aby vnukové a vnučky zavolali svým prarodičům, něčím je potěšili, poslali přání, květinu. Stačí jakýkoliv kontakt, popovídání si a vytrhnutí je z běžné samoty. Mladí lidé se otřepou, ale starší lidé už se z depresí nedostanou. Pro většinu to znamená, že pokud není péče zvladatelná v domácím prostředí, končí v ústavní péči. Pokud tedy mají vůbec to štěstí, že se dostanou do kvalitní ústavní péče. To je v Česku další problém, čekací doba je třeba tři roky, a ti lidé se toho třeba vůbec nedožijí. Další problém je vyřízení příspěvku na péči. Jsou případy, kdy se čeká půl roku na příspěvek na péči nebo na bydlení, proces je zdlouhavý. Je to systémový problém. Často o tom jednáme s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD).

Co na to ministryně Maláčová říká?
Novela zákona o sociálních službách je v procesu už několik let a řešilo ji několik vlád, nikdo ji zatím nedotáhl. A teď se to kvůli koronavirové krizi jistě také nepodaří. V reálném životě je pomoc velice složitá. Spousta klientů si ani neumí zažádat o příspěvek na péči. Je nutné to opravdu řešit systémově. Je škoda, že to zatím žádná vláda nedokázala změnit. Přitom všichni před volbami tvrdí, že podporují seniory.

Je podle vás příspěvek pět tisíc pro důchodce předvolební dáreček?
Jsem ráda, že se senioři podpoří. Ale podpora by měla být koncepční a měla by dávat systémově smysl. To, že se tak děje před volbami, samozřejmě působí populisticky. A že to není koncepční, s tím také souhlasíme. Senioři jsou dlouhodobě opomíjená skupina lidí a je mi líto, že se podporují, když se to zrovna hodí.