Napětí mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem je již desítky let mimořádně vysoké. V poslední době se však čím dál více hovoří o možném střetu, před možnou čínskou invazí nyní varuje tchajwanský šéf diplomacie. Ostrovní stát, který byl založen uprchlíky bojujícími s čínskými komunisty, přistoupil k dalším válečným opatřením. Nově totiž do svých bojových rezerv přijímá i ženy.
„V roce 2027 se (čínský prezident) Si Ťin-pching nejspíš pokusí o své již čtvrté volební období a pokud ve třech předešlých nedosáhne žádného úspěchu, bude muset začít přemýšlet, čím by stvrdil svůj odkaz,“ řekl pro britskou televizi Sky News tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
Podle něj je klidně možné, že takovým krokem může být právě čínská invaze na Tchaj-wan. „Pokud prezident Si nezvládne dramaticky zlepšit situaci v pevninské Číně, může se odhodlat k užití síly či vyvolání vnější krize, aby odvrátil pozornost od domácích problémů nebo aby ukázal Číňanům, že něčeho dosáhl,“ doplnil šéf ostrovní diplomacie s dovětkem, že Tchaj-wan se může stát pro čínského prezidenta „obětním beránkem“.
Wu v rozhovoru zdůraznil, že hrozba čínské invaze „je větší než v předešlých letech“. „Stačí se podívat na aktivitu čínského letectva v porovnání s naším,“ komentoval ministr. Odkazoval tím na čím dál častější vzlety čínských stíhaček směrem ke vzdušnému prostoru Tchaj-wanu.
Tchaj-wan posiluje armádu i rezervy
Ačkoliv hrozba visí ve vzduchu, Tchaj-wan na zbrojení doposud nevěnoval takové úsilí, jaké by měl. „Chápeme, že jsme v předešlých letech nezajistili potřebné množství munice,“ uznal šéf tamní diplomacie. Stejně tak souhlasí, že lehce zanedbaný může být i výcvik tchajwanských sil.
To by se však mělo změnit, neboť země chystá různé reformy zaměřené právě na obranu. Jednou z novinek je, že nově se do aktivních rezerv mohou přihlásit i ženy. Ty sice nyní mohou sloužit v pravidelné armádě, ale po odchodu do výslužby se dosud nemohly stát rezervistkami. V tomto roce však do aktivních rezerv zamíří hned 220 bývalých vojaček.
Dalším krokem, který Tchaj-wan oznámil již v prosinci loňského roku, je prodloužená základní vojenská služba pro muže. Místo původních čtyř měsíců by od roku 2024 měla trvat celý rok.
Aktuálně má Tchaj-wan armádu o velikosti 170 tisíc vojáků. V aktivních rezervách má být až na 120 tisíc členů, informovala americká CNN.
Ostrov odporující komunistům
Pevninská Čína považuje Tchaj-wan za své území. Komunistický Peking přitom ostrov Jihočínském moři nikdy nekontroloval. V roce 1949 na něj utekli odpůrci proti komunismu a dřívější vládci Číny ze strany Kuomitang pod vedením Čankajška, kteří se na něm opevnili. Od té doby sice nevyhlásili vlastní nezávislost, ale ostrov má svoji vlastní vládu i prezidenta a Čína si doposud na něj nedovolila zaútočit.
Tento status quo, který platí již po desítky let, však podle tchajwanského ministra zahraničí nemusí trvat věčně. „Velmi často můžete vidět, že nahromaděné drobné incidenty můžou vést k velké válce. Obáváme se, že to může nastat,“ varoval Wu v rozhovoru pro Sky News. Zároveň dodal, že tchajwanští piloti dobře ví, že „nesmí vypálit jako první“.
