Experti z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia provedli dosud nejrozsáhlejší analýzu průběhu potenciální čínské invaze na Tchaj-wan. Z válečné simulace, která zahrnovala desítky různých scénářů, vyplynulo, že Pekingu by se nepodařilo ostrov dobýt. Armády všech zúčastněných stran včetně USA by ale utrpěly enormní ztráty.
Riziko čínské invaze na Tchaj-wan se zvyšuje každý rok. Peking loni inicioval kolem ostrova masivní vojenské cvičení a dlouhodobě tvrdí, že je v případě hrozby v regionu připravený využít hrubou sílu. Odborníci z Centra pro strategická a mezinárodní studia proto primárně pro potřeby Washingtonu provedli simulaci čínské invaze na Tchaj-wan v roce 2026, ze které vyplynula série zásadních informací i užitečných detailů.
Překvapivá je už klíčová zpráva, která z válečné simulace vyplývá: Čína by s největší pravděpodobností nedokázala Tchaj-wan obsadit. Na stranu ostrova by se totiž okamžitě přidaly armády Spojených států a Japonska, které by jej společně s tchajwanskými jednotkami dokázaly ubránit. Cena za takové vítězství by ale byla strašlivá. A to pro všechny strany, uvedla americká CNN.
Čína stupňuje napětí u Tchajwanu. Do jeho protivzdušné obranné zóny proniklo 71 letounů
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA.
Odborníci opakovali válečnou simulaci hned 24krát, aby mohli zahrnout všechny možné scénáře útoku. Z analýzy vyplývá, že Číňané, Američané i Japonci by utrpěli tak vysoké ztráty, že by to mohlo ovlivnit jejich politickou prestiž ve světě. Zvláště by se to dotklo Pekingu a Washingtonu.
Ztráty lodí i letadel
„Spojené státy i Japonsko by ztratily desítky lodí, stovky letadel a tisíce vojáků. Takové ztráty by poškodily globální pozici USA na dlouhé roky dopředu,“ uvádějí experti v závěrečné zprávě s tím, že Bílý dům by musel například oplakat dvě letadlové lodě. Celkem by mohlo za tři týdny bojů padnout až 3,2 tisíce amerických vojáků. Čína by navíc nejspíše zaútočila na základny USA v Pacifiku.
Ztráty Pekingu by pak byly ještě vyšší. „Čínské námořnictvo by bylo v troskách, samotné jádro obojživelných operací by se rozbilo,“ uvádí zpráva. Peking by měl podle propočtů přijít při invazi o deset tisíc vojáků, ztratil by navíc 155 letadel a 138 lodí.
Občanská válka, Mao Ce-tung, SSSR i USA. Co navždy rozdělilo Čínu a Tchaj-wan?
Od té doby, co šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, znovu naplno vypuklo vojenské napětí mezi pevninskou Čínou a de facto nezávislým demokratickým ostrovem, jehož území si asijský gigant nárokuje. Co však nevraživost mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem – rovněž známým jako Čínská republika – způsobilo? Pro pochopení celého sporu je třeba se vrátit do 20. století. Dva nesmiřitelné rivaly navždy rozdělila občanská válka i vlivy okolních mocností.
Problém v logistice
Bránící Tchaj-wan by pak z konfliktu odešel s devastovanou armádou i ekonomikou. Občané by uvízli na ostrově bez elektřiny a základních potřeb. Zásobovat Tchaj-wan během války by totiž bylo mimořádně obtížné. Při této invazi by Západ nemohl využít takzvaný „ukrajinský model“.
„Jakmile válka vypukne, bude nemožné dostat na Tchaj-wan jednotky nebo zásoby, takže se to dost liší od situace na Ukrajině, kde jsou Spojené státy se svými spojenci schopné posílat dodávky průběžně směr Kyjev,“ sdělil Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, který se na simulacích podílel.
Tchaj-wan bude moci bránit ostrov jen s tím, co bude mít k dispozici ve chvíli, kdy Čína zahájí palbu.
