Koronavirová krize urychluje rozvoj telemedicíny neboli vyšetřování na dálku přes monitor. Úspěšná telemedicínská konzultace trvá okolo 10 minut. Základem úspěchu je to, aby lékař svého pacienta znal už z ordinace a také aby jej léčený nezahrnul banalitami.
Technicky není návštěva lékaře na dálku nikterak složitá, pacientovi přijde na e-mail odkaz ke vzdálenému setkání. Pro lékaře je však taková konzultace náročnější. „Na věci, kterých si jindy doktor všimne přímo v ordinaci, se musí vyptávat,“ vysvětlil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové praktický lékař Cyril Mucha, propagátor telemedicíny. Jako příklady uvedl kulhání, chladné končetiny či pobledlou tvář. Takových věcí si lékař na dálku všimnout nemůže.
Pacienta, kterého chce vyšetřit na dálku, by lékař neměl znát pouze z obrazovky. „Podmínka je, že by to neměl být kontakt starší než dva roky,“ uvedl Mucha. „Kupříkladu bolest hlavy může být zcela banální věc, anebo choroba, která člověka do pěti minut zabije,“ doplnil.
Podle Muchy lze ale vyvinout způsoby, jak efektivně vyšetřovat i distančně. „Existuje propedeutika, nauka o tom, jak se vyšetřuje. Snažíme se teď rozvíjet i telemedicínskou propedeutiku,“ řekl lékař.
„Když pacient řekne, že je dušný, řeknu mu, ať zadrží dech a počítá, do kolika vydrží. Teď je to nejvíc o covidu, pacienta uklidnit, říct mu, co ho čeká. Když zjistím, že telemedicína nestačí, musím ho vzít do ordinace či poslat do nemocnice,“ dodal.
V době pandemie se někteří lékaři bez telemedicíny zřejmě neobejdou. „Určitě je to trend budoucnosti, který je potřeba rozvíjet, ale zase si je potřeba uvědomit, že fyzický kontakt do medicíny patří,“ myslí si lékař. Minulé pondělí obsloužil 252 pacientů, ale jen 30 z nich fyzicky.
Telemedicína nemá oporu v současném zákoně, upozornil také Mucha například v souvislosti s ochranou citlivých informací. Legislativní stránka věci se podle něj bude muset vyřešit, až se situace se šířením nákazy koronavirem uklidní.