Smích pomáhá dětem v nemocnicích, seniorům, ale i pacientům se schizofrenií
Výběr redakce
Práce zdravotních klaunů je záslužná činnost. Smích pomáhá, a to hlavně dětským pacientům, a má vliv jak na psychickou kondici, tak na fyzickou. Může dokonce pomáhat i při astmatu nebo schizofrenii.
Povolání: Zdravotní klaun. Náplň práce: Navštěvovat děti v nemocnicích a seniory v domovech důchodců a zpříjemňovat jim léčbu a pobyty. Klauni nemají dělat jenom legraci, ale vystupují také v rolích lékařů a snaží se splynout s nemocničním prostředím a být partnery mezi nemocnicemi a rodiči nemocných dětí.
„Je to náročné, stejně jako jiná práce, pokud ji chcete dělat dobře. Náročná je v tom, že to prostředí je stresové, je neobvyklé a setkáváte se s případy, které nejsou úplně běžné,“ řekl v pořadu Silný hlas Markéty Fialové umělecký ředitel zdravotních klaunů Petr Jarčevský.
Čtěte také
Někdy se klauni setkají s nemocným dítětem, o kterém vědí, že jeho život se počítá na týdny, někdy i dny. „Potom je nejlepší metodou si nic takového nepřipouštět, jít prostě dál,“ popsal zdravotní klaun a vysvětlil, že i kdyby začal při práci filtrovat emoce pacienta přes ty své a pracoval s lítostí, nemělo by to onen správný efekt. Právě kvůli emoční náročnosti práce jsou pro zdravotní klauny povinné pravidelné terapie a psychologické supervize.
Umělecký ředitel zdravotních klaunů dodal, že docházejí pravidelně i za seniory nebo dospělými pacienty, ale zatím jen v určitých programech. „Původně jsme z toho měli trochu strach, ale myslím si, že ještě přijde doba, kdy nebude pozornost zaměřená jen na děti nebo seniory. Lidé v produktivním věku, kteří jsou na těch těžkých odděleních, takové vyžití nemají,“ vysvětlil Petr Jarčevský.
Na vliv terapie smíchem vznikly i odborné studie
Pozitivním účinkům smíchu se začal jako první věnovat vědec Norman Cousins. Trpěl neurodegenerativním onemocněním páteře a při „testování“ sebe samého zjistil, že po pěti až deseti minutách smíchu přestal mít až na dvě hodiny bolesti. A nemusel tudíž užívat léky.
Odhalení, že mu občas stačí „dávka“ smíchu místo silných sedativ, vedlo až ke vzniku samostatného vědeckého oboru psychoneuroimunologie. Ta se zabývá tím, že i emoce a biochemické procesy mají vliv na různá onemocnění. „Podle něj pojmenovali i první centrum neuroimunologie v Americe,“ vysvětlil Petr Fridrich, lektor jógy smíchu.
Při smíchu dochází v těle k několika procesům. „Navýší se kapacita plic, rozšíří se cévy, kterými lépe proudí okysličená krev prokrvující orgány. Smích stimuluje a dělá jemnou masáž jater, žaludku, střeva a ledvin,“ popsala vliv smíchu Žaneta Kremsaová, terapeutka Institutu funkční medicíny a výživy.
Vzhledem k tomu, že se při smíchu zvyšuje kapacita plic, má pozitivní vliv i na alergie nebo astma. Klesá také počet kardiovaskulárních onemocnění a smích má dokonce i pozitivní vliv na schizofrenii.
