360° - 2.11. v 20:15
Navzdory předsevzetí, že nejslabší ochráníme, se COVID-19 ve velkém šíří právě mezi nejohroženější skupinou – seniory. Vláda proto schválila povinnost plošného testování klientů i personálu v domovech sociálních služeb od této středy. Podle řady zřizovatelů těchto zařízení ale i tak znovu zaspala a pro svou bezpečnost začali leckde testovat dříve a sami.
Klienti domovů pro seniory včetně personálu tvoří skupinu přibližně 200 tisíc osob. Podle pondělního vládního rozhodnutí by se každá z nich měla testovat jednou za sedm dní. „Apelovali jsme na veřejné činitele, aby testování bylo plošné. Zároveň také, aby se týkalo zaměstnanců,“ uvedl Boris Šťastný z Alzheimer Home. Osloven podle něj byl premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví i ministryně práce a sociálních věcí. „Jsem velmi rád, že k tomu vláda přistoupila a pokládáme to za obrovskou pomoc,“ dodal.
Nejen klienty. Ministerstvo chce plošně testovat i pracovníky sociálních služeb
Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést plošné testování na COVID-19 také u pracovníků v sociálních službách, uvedl v sobotu mluvčí úřadu Jan Brodský. Vláda podle něj návrh projedná na nejbližším zasedání v pondělí. Ministerstvo v pátek vydalo mimořádné opatření nařizující pravidelné plošné testování klientů domovů pro seniory a dalších lůžkových a pobytových sociálních služeb. Platí od středy 4. listopadu.
Centrum Alzheimer Home má po celé České republice osm zařízení, v Praze je největším českým poskytovatelem služeb. „Alzheimer centrum, neboli domov se zvláštním režimem, má v péči asi 600 klientů, další 400 jsou v domovech s pečovatelskou službou,“ popsal Šťastný s tím, že také počet zaměstnanců se pohybuje v řádu stovek.
Podle Šťastného je reálné tento počet otestovat. „Ve všech zařízeních testování zvládneme bez problému. Zaměstnáváme desítky zdravotníků, jako jsou všeobecné sestry a praktické sestry,“ tvrdí. Zařízení podle něj testovalo i doteď. „Jsou to dva nebo tři týdny, co jsme si zařídili dotace na speciální přístroje do všech zařízení pro rychlou diagnostiku pomocí antigenních testů na COVID-19,“ říká. Personál má tak s testy zkušenost. „Prováděli jsme odběry na PCR vyšetření,“ dodává.
Vyšetření by se mělo provádět opakovaně
Jenže právě výsledky antigenních testů nejsou tak přesné jako PCR testy, stejně tak jejich interpretace, což připouští i Šťastný. „Testy mohou mít falešnou negativitu i falešnou pozitivitu, na druhou stranu se nedají srovnávat s rychlotesty z jara, ty jsou úplně k ničemu,“ míní. Antigenní testy jsou ale dost rychlé. „Jsou to buď testy, které nevyžadují ani žádný přístroj, nebo je lze použít a test je pak vyhodnocen během 15 až 30 vteřin,“ popisuje.
Při antigenním testování probíhá standardní vyšetření, jde o výtěr z nosohltanu. „Antigenní testy bývají pozitivní tehdy, kdy už dochází k prvním příznakům nebo těsně před či těsně po nich. Proto se domnívám, že by se testy měly dělat nikoli jednorázově, ale opakovaně,“ podotýká. Ideální by podle něj bylo v řádu pěti až sedmi denních cyklech. Důležitost opakovaného testování vnímá zejména proto, že v posledních týdnech zachytili případy nakažených, kteří nejevili žádné příznaky. „Ať už personál nebo klienti. My je tak můžeme včasně izolovat,“ popisuje.
Podotýká také, že zejména u starých a chronicky nemocných lidí jsou příznaky nemoci velmi atypické. „Mnohdy nemají ani zvýšenou teplotu, kterou standardně měříme, nemají třeba ani saturaci kyslíku v krvi. V tu chvíli je únava jediným příznakem. Toho si nemusí všimnout dotyčný nebo personál a může tak dojít k velmi rychlému rozšíření z jednoho pozitivního klienta nebo pečovatele na celé zařízení,“ podotýká.
