Rýma je zejména u školkových dětí zcela běžné onemocnění. Zdroj: Profimedia.cz
S blížícím se podzimem si většina rodičů klade otázku, jak u dětí rozeznat obyčejné nachlazení od příznaků covidu. Je potřeba zajít s dítětem na test hned, jak začne smrkat? Na otázky CNN Prima NEWS odpovídá biochemik Zdeněk Hostomský.
Jak mají rodiče postupovat v případě, že má školkové dítě lehké nachlazení bez teplot nebo obyčejnou rýmu?
To asi záleží na dohodě s učitelkami. Pokud nemá teploty a mírné nachlazení mu evidentně nebrání v běžné aktivitě, do školky bych ho pustil, zejména když většina dětí tam podobnou rýmičku bude mít také.
Biochemik Zdeněk Hostomský je ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Je podle vás správné, že se děti ve školkách testovat nebudou? Má smysl jim dělat alespoň samotesty?
Domnívám se, že plošně testovat zdravé malé děti bez příznaků je zbytečné. Testování dává smysl pouze v případě, že dítě vykazuje symptomy, které by mohly být spojené s koronavirovou infekcí, tedy zvýšenou teplotu, únavu a dýchací problémy. Takové dítě by samozřejmě mělo zůstat doma.
Je podle vás vhodné, aby rodiče začali dětem nějak posilovat imunitu, například zakoupením vhodných vitaminů?
Určitě. Je potřeba, aby děti dostatečně sportovaly, pohybovaly se na čerstvém vzduchu a také měly pestrý jídelníček s dostatkem ovoce a zeleniny, které jsou zdrojem důležitých látek. Toto bych preferoval více než doplňky stravy v tabletách. Výjimkou může být vitamin D, o kterém se ví, že má důležitou roli pro zdravý imunitní systém. V létě si ho děti vytvoří samy v dostatečném množství, pokud jsou přiměřeně vystavovány slunečnímu záření. V podzimních a zimních měsících je ale vhodné suplementovat výživu i kapslemi s vitaminem D nebo rybím tukem bohatým na tento vitamín.
Je namístě obezřetnost u obyčejného nachlazení?
Toto je důležitá otázka obecně. Podle takzvané sterilní hypotézy, kdy úzkostliví rodiče drží dítě chráněné před veškerými nečistotami včetně běžných bakterií a jiných mírných patogenů a parazitů, se imunitní systém u dítěte nemá možnost řádně rozvinout. To může později vést k dalším problémům, jako jsou různé alergie a astma. Lidský imunitní systém se vyvíjel v úzkém styku s hospodářskými zvířaty a zemědělskými „nečistotami“ a asi je dobré to nějak umožnit i dnešním dětem. Obyčejné nachlazení exponuje dítě několika typům různých virů, včetně čtyř známých koronavirů, a tím přispívá ke správnému vývoji imunitního systému a odolnosti vůči podobným virům.
Běžná rýma u dětí není důvod nechodit do školky
Podle imunologa Václava Hořejšího by nastydlé děti, které rodiče otestují s negativním výsledkem, měly normálně chodit do školky. Ani větší obezřetnost u běžného nachlazení podle něho není namístě. „Bral bych to už stejně jako v předcovidovém období,“ říká.
Žádná injekce do ramene. Japonci vyvíjejí covidovou vakcínu ve formě nosního spreje
Vakcína, kterou ocení i odpůrci jehel. Tak popisují výzkumníci z Japonska svůj aktuálně vyvíjený lék proti koronaviru. Konkrétně jde o „nosní vakcínu“, která se aplikuje malým nazálním sprejem do těla. To by mohlo oslovit především lidi, kteří se ke klasickému očkování příliš nemají. První testy na zvířatech naznačují dobré výsledky, uvedl profesor Tecuja Nozaka pro japonskou redakci webu Yahoo.
Podle pediatra z FN Motol Jana Lebla malé děti nepřímo ochrání očkovaní rodiče a starší sourozenci. „Když dítě nepřinese covid do kolektivu z domova, nemohou se od něho nakazit ani ostatní spolužáci. Proto bych ale rád apeloval na dospělé a dospívající, aby se nechali včas naočkovat,“ říká.
Dodává, že pokud budeme dál důsledně nosit ochranu úst a nosu, lze předpokládat, že se nebudou šířit ani běžné respirační nákazy, stejně jako v loňském školním roce. „Určitě bych ale doporučil, aby děti a dospělí, kteří se budou cítit nachlazení, nosili roušku všude, i když to může být nepohodlné. Ochrání tím ostatní nejen před covidem, ale i dalšími respiračními nákazami,“ říká Lebl.
Podle primáře dětského oddělení FN Bulovka Ivana Peychla je mezi dětmi v předškolním věku obecně vyšší nemocnost oproti jiným věkovým skupinám. „V normální situaci, tedy v případě, že není lockdown, jsou u těchto dětí běžné hlavně dechové infekce a infekce zažívacího ústrojí. V době lockdownu bylo infekcí výrazně méně, nyní vidíme trend návratu k obvyklé nemocnosti,“ podotýká.
A je možné vzít akutně nemocné dítě do ordinace pediatra bez předchozí telefonické konzultace? „Ano, je to možné bez ohledu na to, zda je dítě testované, nebo není. Ale je vhodné se s lékařem domluvit organizačně tak, aby při tom nedošlo ke kontaktu s dalšími dětmi a osobami v čekárně,“ dodává primář Peychl.
