reklama

Postcovidový syndrom se může týkat i zraku: Kdy je vhodné zajít raději k očnímu?

Postcovidové příznaky trápí mnoho lidí, kteří se vyléčili z nemoci COVID-19. Kromě bolesti hlavy, potíží s dýcháním, kašlem a dlouhodobou únavou si lidé stěžují také na problémy se zrakem různého charakteru a intenzity. Podle primářky Oční kliniky NeoVize Lucie Valešové se tak oční kliniky plní pacienty, kteří prodělali covid. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné zmiňuje, proč je důležité chodit na pravidelné prohlídky k očnímu a jak poznat, že se jedná o problém způsobený onemocněním COVID-19.

reklama

Pojďme teď k očním potížím lidí, kteří prodělali covid. Může se stát, že se některým pacientům kvůli covidu zhorší zrak trvale?
Vidění může být trvale postiženo u pacientů s covidem, kteří trpí neurologickými komplikacemi, například polyneuritidou, meningitidou, encefalomyelitidou nebo syndromem Guillain–Barré. U těchto nemocných může dojít i k postižení zrakového nervu, které výrazně a nevratně zhorší vidění.

Jak vůbec poznat, že zhoršení zraku má souvislost s proděláním onemocnění COVID-19?
Důležitá je anamnéza pacienta, tedy to, že prodělal covid a že se jedná o akutní zhoršení vidění u jedince, který předtím neměl žádné oční potíže a viděl vždy dobře.

Jaké příznaky nebo potíže by nás měly ihned zavést na preventivní vyšetření?
Ordinaci očního lékaře je třeba navštívit co nejdříve v případě jakýchkoliv změn vidění, zorného pole nebo jiných obtíží. Preventivní vyšetření by ovšem měli absolvovat i lidé, kteří žádné potíže neregistrují. Například nebezpečný zelený zákal se totiž neohlašuje žádnými subjektivní potížemi, jako je bolest či zhoršené vidění, lze jej odhalit pouze specializovaným vyšetřením u očního lékaře.

Pokud je vám méně než 40 let a nemáte žádné potíže, zajděte na preventivní vyšetření alespoň jednou za tři roky. Pokud je vám více než 40 let, choďte na vyšetření jednou za dva roky. Po šedesátém roce doporučujeme objednání k očnímu každý rok, seniorům totiž často hrozí riziko vzniku šedého zákalu, který lze ovšem jednoduše odstranit ambulantní bezbolestnou operací.

Potřebuje pacient k vyšetření nějaké doporučení od svého lékaře a je toto vyšetření zdarma?
Doporučení od praktického lékaře není zapotřebí. Základní preventivní vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, připlatit si však můžete za některá specializovaná vyšetření.

Lze nějak obecně shrnout, do jaké míry se lidem zhoršil zrak v důsledku používání moderních technologií?
Vyšší a vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou, ale ani současný životní styl a používání moderních technologií očím neprospívá. Odborníci dokonce hovoří o „epidemii krátkozrakosti“ a odhadují, že se tato vada vyskytuje u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel zeměkoule – a počet takto postižených lidí každým rokem rapidně narůstá. Díky dobře dostupné a kvalitní lékařské péči však mají Češi oproti obyvatelům z jiných koutů světa výhodu, že většinu potíží lze úspěšně řešit. Základním předpokladem je ovšem nezanedbávat návštěvy očního lékaře, abyste se nevystavili zbytečnému riziku komplikací.

Co se stane, když člověk problémy se zrakem nebude řešit nebo je bude odkládat?
Pokud se například v případě glaukomu promešká včasná léčba, může být i pozdě. Zelený zákal je způsoben postupným odumíráním vláken zrakového nervu, která přenášejí zrakové informace ze sítnice do mozku. Pokud se poškodí, dochází nevratně k částečné, nebo dokonce úplné ztrátě zraku. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal nebo degenerace sítnice. Ale i pouhé špatné dioptrie mohou způsobit silné bolesti očí a hlavy.

Mohou se tyto potíže objevovat také u dětí, které v posledním roce trávily více času u počítačů než ve školních lavicích? 
Dlouhodobá práce u monitoru může dětským očím škodit, zvláště ve špatně osvětlené místnosti. Nadměrnou námahou při ostření do blízka dochází k podráždění očí, jejich slzení či zčervenání. Může také dojít k takzvanému akomodačnímu spasmu, kdy oko není schopno po dlouhém zaostřování do blízka zaostření uvolnit při pohledu do dálky. U dětí s vrozenými dispozicemi zátěž zraku na blízko a změny jasu a podsvětlení monitoru vyvolávají nebo zhoršují již diagnostikovanou krátkozrakost.

Jaká je obecně prevence u dětí proti zhoršování zraku? Lze to vůbec nějak ovlivnit?
Na monitor je vhodné dívat se alespoň ze vzdálenosti přibližně 55 až 60 centimetrů. Dobré je také přizpůsobení pracovního prostředí vhodným osvětlením – aby se světlo co nejméně odráželo od monitoru, ideálně tak, aby nedocházelo k odleskům od okna. Doporučuji volit spíše tlumenější osvětlení. Vhodné je také dodržování oční hygieny, tedy střídání pohledu do blízka a do dálky, ideálně pohybem ve venkovním prostředí. Čím menší je dítě, tím méně času by mělo trávit s tabletem nebo mobilem. Přerušení práce u školáků na prvním stupni by mělo být každých dvacet minut na asi dvě minuty. U dospělých, kteří denně pracují na počítači, se doporučuje zařadit do každodenního režimu pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách práce s počítačem se nejméně na dvacet vteřin zadívejte na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Ulevíte zaostřovacím svalům, procvičíte si oči a zabráníte jejich vysychání.

Do jaké míry hraje při zhoršování zraku roli genetika?
Řada očních chorob je dána geneticky. Moderní civilizace umožňuje předávání genetické informace pro tyto choroby do dalších generací lidem, kteří by dříve nepřežili. Toto zhoršování genofondu a prodlužování průměrné délky života zvyšuje výskyt zdravotních problémů – a rovněž očních vad – na počet obyvatel. Důležitou roli hraje také životní styl a způsob, jak s očima zacházíme. Například asijské národy jsou více zaměřené na studium, daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost pak vede k většímu namáhání očí. Pokud jde o krátkozrakost, tedy myopii, rozmáhá se nejen v asijských zemích, ale i v západním světě. Naproti tomu třeba u původních obyvatel Austrálie je výskyt krátkozrakosti zhruba do deseti procent populace.

Tagy:
zrak krátkozrakost COVID-19 covid postcovidový syndrom

Hlavní zprávy

Exkluzivní průzkum: Drtivá většina Čechů se bojí o důchody. Na řešení se neshodnou
Ekonomika

Exkluzivní průzkum: Drtivá většina Čechů se bojí o důchody. Na řešení se neshodnou

Důchodový systém je ve špatném stavu a je potřeba to urychleně napravit, myslí si valná většina Čechů napříč ideologickým spektrem. Dvě třetiny dospělých si na důchod spoří. V souvislosti s penzijní reformou by lidé nejčastěji souhlasili s výraznější změnou daní, u dalších možných řešení už se ale neshodnou a dochází ke generačnímu střetu, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS.

Klíčový povolební hráč. Prezident Miloš Zeman slaví své 77. narozeniny

Prezident republiky Miloš Zeman v úterý slaví své 77. narozeniny. Dvakrát zvolená hlava státu vykonává svou funkci od roku 2013, třebaže v posledních letech nešetřil řadou kontroverzních výroků. V uplynulých dnech se dostal do mediálního prostoru také kvůli své hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici, kde mu bylo diagnostikováno vyčerpání a dehydratace. Odtamtud byl propuštěn minulou středu a tento týden stihl podepsat několik zákonů.

Sledujte předvolební debatu Speciál 360°: Jak se staví k migraci ODS a Piráti?

Hrozí Evropě další velká migrační vlna? Jak se na ni připravit? A nakolik je dění v Afghánistánu bezpečnostním rizikem pro západní svět? To vše bude tématem další předvolební superdebaty na CNN Prima NEWS. Tentokrát budou ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovat Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský (Piráti), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci). Debatu můžete sledovat 29. září od 20:15 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. Ani v tomto případě nebude chybět divácká anketa.

reklama

Domácí zpravodajství

Pěstování ředkviček, tři toalety a Babišovy drahoty. Lídři perlili v superdebatě

Lídři osmi nejvýraznějších stran a hnutí se střetli ve speciální předvolební debatě Česko hledá premiéra. Diskuze na CNN Prima NEWS se neobešla bez slovních střetů, osočování z přešlapů a prapodivných analogií. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš mával s obálkou časopisu a vykřikoval, kde že je jeho oponent Ivan Bartoš od Pirátů. Předseda hnutí STAN na oplátku připomněl premiérovi „pěstování ředkviček“, lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) zase korupční skandály z řad ANO. Výběr hlášek z nedělní superdebaty si můžete přečíst níže.

Lituju, že jsem ji nezachránila: Sestra policistky popsala šikanu, která vedla k sebevraždě

Případ sebevraždy jedenatřicetileté policistky Kristýny Litomerické, která skočila z 11. patra poslední den své mise ve Varšavě, stále budí řadu otázek. Podle její sestry Markéry Šubrtové neměla Kristýna sebevražedné sklony, byla energická, veselá a všem se snažila pomoct. Uvedla to v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V něm dále popisuje, co přesně si se sestrou před osudným okamžikem psala a proč podle ní policie selhala. Detailně líčí i šikanu ze strany kolegů na misi, která dospěla až do intimních detailů, jež měly pravděpodobně k sebevraždě vést.

reklama