ANALÝZA: O východ Ukrajiny bojují dvě vyčerpané armády. Rozhodnou další týdny o konci války?

Ruský prezident Vladimir Putin s plánem bleskové války na Ukrajině sice neuspěl, za uplynulé měsíce však některých částečných a draze vykoupených úspěchů dosáhl. Nyní se konflikt na východě Evropy dostal na další rozcestí, kde by se mohly misky pomyslných vah překlopit. Tématu se ve své analýze pro CNN věnuje novinář Rob Picheta.

Když Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku na Ukrajině na východ země, učinil tak zejména v zoufalé snaze zachovat si tvář poté, co selhal jeho úvodní výpad proti Kyjevu. Picheta pro CNN dále popisuje, že po završení pomalého a krvavého ruského pochodu Luhanskem, které symbolizuje dobytí města Lysyčansk, by se Putin mohl domnívat, že je v polovině své cesty. Nyní je dle něj možné očekávat, že Rusko napne své síly k ovládnutí Doněcka. Tím by se naplnil jeden z cílů Kremlu, a to zmocnit se celého regionu Donbas, kde se od roku 2014 nacházejí separatistické státy podporované Ruskem.

„Je to velmi vyčerpávající boj. Jde o bitvu mezi dvěma armádami, z nichž každá utrpěla obrovské ztráty a je na pokraji svých sil,“ popisuje průběh války Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník pro vzdušné síly a technologie na Royal United Services Institute.

Kdy a jak dojde k další větší ofenzivě, je sice těžké predikovat, podle vyjádření amerického Institutu pro válečné studie (ISW) jsou ale ruské pozemní jednotky nyní uprostřed operační pauzy. Během té by si měli vojáci odpočinout, jednotlivé regimenty obnovit své síly a také rekonstruovat techniku. To může Ukrajincům pomoci k získání drahocenného času na obranu některých částí Doněcka – především průmyslného pásu jižně od města Slovjansk.

Nyní očekávaná další fáze bojů dle analytiků sice nemusí být konečným střetem války, ale na druhou stranu není možné ji podceňovat. V sázce je totiž budoucnost významného ukrajinského regionu, jehož osud může výsledek celého konfliktu do značné míry ovlivnit.

Ponaučení z Luhanska

Přesměrování vojenského úsilí na východ Ukrajiny se dle odborníků nakonec ukázalo jako šikovný Putinův tah, jenž vedl k sice pomalému, ale stabilnímu pokroku Ruska, jehož armády následně vyhrály několik bitev o strategická města. Zároveň s tím nová taktika odkryla achillovu patu bránící se Ukrajiny – omezený arzenál jejích ozbrojených sil.

I kvůli tomu se na bojištích začaly bezprostředně projevovat výhody plynoucí z masivního vyzbrojení Ruska, které jako již tradičně těží především z kvantity a nikoli z kvality. „Ruská protivzdušná obrana, obrněné formace i speciální prostředky pro narušení elektromagnetického spektra využívaného obránci se mohly soustředit na velmi malá území, což agresorům umožnilo získávání lokální převahy nad více rozprostřenými defenzivními pozicemi Ukrajinců,“ vysvětlil Bronk.

Experti se domnívají, že v započaté taktice bude Putinova vojenská mašinérie pokračovat i v dalších týdnech. „Ruské síly se budou pravděpodobně i nadále omezovat na bojové akce malého rozsahu. Nyní obnovují své síly a zároveň stanovují podmínky pro zahájení výraznější ofenzivy v nadcházejících týdnech či měsících,“ uvedl ISW s tím, že v kratším termínu ruské jednotky, jež dříve bojovaly o Severodoněck a Lysyčansk, pravděpodobně připraveny na velké útočné operace nebudou.

Dílčí porážky v soubojích o vlastní území uznali i samotní Ukrajinci, když zveřejnili seznam více než 40 měst a vesnic v Donbasu, které se staly terčem ruských útoků v nedávné době. Přitom konstatovali také „částečný úspěch“ ruského pokusu o postup na frontě u města Bachmut.

Jako možný klid před bouří nynější situaci popsal i Max Bergmann, ředitel evropského programu z Centra strategických a mezinárodních studií. „Zdá se, že jsme ve stagnaci, ale je to velmi nestabilní rovnováha a nevíme, kterým směrem se zlomí. V zákulisí bude na obou stranách horečné úsilí připravit se na budoucí ofenzivu,“ tvrdí.

Další scénáře války

Svůj (nejen) symbolický význam může mít především pokračování války v Doněcku. Experti upozorňují, že pokud by se Putinovi podařilo zničit a obklíčit ukrajinské jednotky v tamní oblasti, získal by do područí Moskvy region, o kterém dlouhodobě tvrdí, že kulturně i duchovně patří pod nadvládu Ruské federace. Takový výsledek by mohl mít pro propagandu ruského prezidenta významný přínos.

O konkrétních městech, které se zřejmě brzy stanou hlavními cíli v hledáčku ruské armády, se zmiňuje Samir Puri, vedoucí pracovník pro městskou bezpečnost a hybridní válku z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), jenž v letech 2014 až 2015 pracoval jako pozorovatel příměří na Donbasu. „Jsou tu dvě jména, která se bohužel v dalších fázích bojů stanou nechvalně známými názvy klíčových bitev. Jde o města Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcka. Mám podezření, že to budou další Severodoněck a Mariupol,“ obává se Samir Puri.

Obě města jsou nyní na východě a jihu obklopena Ruskem kontrolovaným územím a jejich dobytí by dle analytiků představovalo pro Kreml velký průlom. Putinovu armádu proto od očekávaného devastujícího zásahu s největší pravděpodobností neodradí ani skutečnost, že se daná města na situaci, kdy se stanou ohniskem války, připravovala několik měsíců. „Myslím, že jakmile bude nepřítel schopen provést útočné operace, začne ničit infrastrukturu i samotná města,“ řekl šéf ukrajinské městské vojensko-civilní správy Vadim Liach.

Zadarmo to však mít Rusově zřejmě nebudou. Max Bergmann predikuje, že ukrajinská obrana bude opět tvrdě čelit jakýmkoliv útokům. „Chtějí to Rusům udělat co nejtěžší. Je to jejich způsob vedení této války – bojovat o každý centimetr území. A když se stane nějaká taktická chyba, stahují se, ale ne ukvapeně,“ popsal dosavadní počínání ukrajinských sil.

Pokud by si však někdo myslel, že se bude Ukrajina na svém území už jen bránit, zřejmě by se dle Picheta spletl. Hlavní ambice Ruska na Donbasu by totiž mohly narušit i protiútoky obránců v jiných regionech země. V posledních týdnech Ukrajina například znovu získala Hadí ostrov. Rovněž zaznamenala určitý úspěch s protiofenzivami poblíž Chersonu na jihu země. Tamní boje navíc sílí, což nutí okupanty přecházet do defenzivy. „Hlavní síly Rusů se stále koncentrují v malé oblasti, na Donbasu, zatímco se zdá, že Ukrajinci se tlačí kupředu a vytváří průlom v Chersonu,“ popsal situaci Bronk s tím, že pokud by v tom Ukrajinci pokračovali, mohlo by to pro Rusko znamenat závažný problém.

Otázka zbraní

Svoji nezanedbatelnou roli hrají také dodávky vojenské techniky ze Západu. Napadená země díky nim začala útočit na ruská velitelská stanoviště a muniční sklady daleko za frontovými liniemi v Chersonu i Donbasu, což by bez moderních systémů s větším dostřelem, jako jsou například americké rakety HIMARS, vůbec nebylo možné.

Ukrajinské velení i v těchto týdnech hlásí těžké ztráty na nepřátelské straně. S jejich ověřením je však problém. Ruské ministerstvo obrany totiž počty mrtvých a raněných vojáků pravidelně nezveřejňuje. Utvořit si konkrétní představu o průběžných číslech je i proto takřka nemožné. Podle Bergmanna je však pravděpodobné, že Rusové disponují obrovskými zálohami i navzdory úspěšným ukrajinským protiútokům.

Zatímco vojáků má Rusko zřejmě dostatek, to samé už nemusí platit o bojeschopné technice a munici. Někteří analytici v této souvislosti poukazují na nasazení starého arzenálu ze sovětské éry, jako jsou protilodní střely Ch-22 či téměř padesátileté tanky T-62. V obou případech by mohlo jít o signály tenčících se ruských zásob.

Oproti tomu Ukrajinci mají ohledně dodávek a stavu své výzbroje do určité míry problém zcela opačný. „Je to trošku logistická noční můra. Dostávají spoustu různých, a často špičkových, verzí zbraní, a to z mnoha různých zemí,“ vysvětlil Bronk. Háček je dle něj v tom, že jde o množství odlišné techniky a munice s rozdílnou logistikou i starostmi s údržbou. „V některých případech se dokonce vyžaduje, aby vojáci opustili zemi, a to právě kvůli nutnosti získat k obsluze zbraní know-how v zahraničí,“ konstatoval vedoucí výzkumný pracovník pro vzdušné síly a technologie na Royal United Services Institute.

Na jeho slova nepřímo navázal také Bergmann: „Ukrajina stojí před obrovskou logistickou výzvo – musí přeorientovat svou armádu, která má kořeny v ruském a sovětském vybavení, a modernizovat ji směrem k použití vybavení NATO. A to přímo v době zuřící války.“

Vize dlouhé války

V souvislosti s dalším postupem Putina se odborníci zamýšlejí také nad tím, jaký by mělo případné dobytí Doněcku vliv na další pokračování války. „Nemyslím si, že se ambice Rusů mimo východní regiony úplně rozplynuly,“ odhaduje Bergmann. „Jsou opravdu odhodláni ovládnout Donbas, ale pokud to dokážou, pokusí se dosáhnout ještě dalších zisků,“ obává se ředitel evropského programu z Centra strategických a mezinárodních studií.

Podle Picheta by se Putin v další fázi války mohl rozhodnout tlačit směrem k břehům řeky Dněpr, jež půlí Ukrajinu ze severu na jih. To by naznačovalo snahu Ruska zmocnit se alespoň poloviny země. Zároveň upozornil, že jde o scénář, jenž oprávněně děsí Západ – znamenal by totiž značné prodloužení celého konfliktu, který zásadně dopadá i na ekonomiky států podporujících Ukrajinu.

Vedle toho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc na summitu G7 prohlásil, že chce ukončit válku za měsíce, ne za roky. Zda ale v konečném důsledku půjde jen o jeho zbožné přání, nebo o reálnou možnost, to dle odborníků závisí na různých faktorech, z nichž jsou mnohé mimo Zelenského kontrolu.

Shoda expertů proto panuje pouze v tom, že o budoucnosti jedné z největších pozemních válek v Evropě za poslední desetiletí řeknou více až nadcházející týdny a měsíce na východní Ukrajině.

Tagy:

Hlavní zprávy

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
23:24

VIDEO: Zelenskyj poslal vzkaz Rusům

22:56

Rusko je nemoc, přišel s tvrdou kritikou Horáček. Anexi odsuzují i další osobnosti

22:35

Ministerstvo obrany: Ukrajina osvobozuje Drobysheve v Doněcké oblasti

21:54

Rusko v RB OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských území

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekrety o uznání nezávislosti ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. V pátek pak promluví před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, která má znamenat anexi okupovaných ukrajinských území. Kreml ale už uvedl, že Moskva bude považovat útok na anektovaná území za agresi vůči Rusku.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Grande 100. Hrdličky Rolins a Nedvěd uspořádali velkolepou párty, pozvali hvězdné hosty

Pavel Nedvěd a Dara Rolins si užili společnou oslavu 50. narozenin. Bývalý fotbalista je měl na konci srpna a Daru čekají kulatiny na začátku prosince, teď si ale u italského jezera Lago Maggiore uspořádali velkolepý mejdan nazvaný Grande100. Pár se sladil do růžových kostýmků a personál restaurace přinesl pro každého jeden dort. Hrdličky si zazpívaly happy birthday, navzájem si padly do náruče a zasypaly se polibky. Zbytek večera strávili s přáteli – tančili a zpívali v klubu a na jachtě.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Trauma z tragédie zůstalo. Dva fanoušci si vzpomněli na Hillsborough a spáchali sebevraždu

Letošní finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Liverpoolem začalo s více než půlhodinovým zpožděním. Někteří příznivci totiž bez lístků přelezli ploty pařížského Stade de France, takže zavládl chaos. V útrobách stadionu se mačkali lidé, ve vzduchu visel velký průšvih. Leckomu se vybavila událost z roku 1989 na Hillsborough, kde tlačenice vyústila v 97 obětí. Vzpomněli si i dva přeživší tragédie, které navrácené trauma dovedlo k sebevraždě.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.