Tichá epidemie: Každý desátý Čech má cukrovku. Jak pomáhají diabetikům nové technologie?

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 22. dub 2026, 06:14

  • Diabetiků v Česku rychle přibývá a podle lékařů jde o problém, který se dotýká už každého desátého člověka. Nemoc přitom často probíhá skrytě a bez příznaků. Moderní technologie dnes pacientům výrazně pomáhají – klíčovou roli ale stále hraje životní styl.

    Cukrovka patří mezi nejrychleji se šířící civilizační onemocnění. V Česku s ní žije zhruba milion lidí – a další o své diagnóze často ani nevědí. „Bohužel výskyt diabetu mellitu je poměrně vysoký, odhadujeme zhruba milion diabetiků, to znamená, že každý desátý. Musíme vzít v úvahu, že řada pacientů o svém diabetu vůbec neví,“ upozorňuje Michal Policar, zástupce primáře Interního oddělení Nemocnice Jihlava.

    Podle něj je hlavním důvodem rostoucí obezita a nedostatek pohybu: „Řada pacientů nechodí na preventivní kontroly a výskyt narůstá tak, jak narůstá výskyt obezity – populace tloustne a málo se hýbe.“ Naprostou většinu – až 90 procent případů – tvoří diabetes 2. typu, u kterého hraje zásadní roli životní styl.

    Selfmonitoring glykémie dnes již nepředstavuje pouze pravidelné měření glukometrem, ale především nástroj pro každodenní rozhodování. Pacienti díky aktuálním datům upravují dávky inzulinu, jídelníček i pohybovou aktivitu a aktivně tak řídí průběh své nemoci.

    Nemoc, která nebolí. O to je nebezpečnější

    Cukrovka často nebolí a může se dlouho rozvíjet bez povšimnutí. Právě proto je její včasné odhalení klíčové. „Cukrovka totiž nebolí a ne vždy ji dokážeme odhalit včas,“ upozorňují lékaři.

    Pacienti si mnohdy problém uvědomí až ve chvíli, kdy se objeví komplikace. Jak přiznává jeden z nich: „Já jsem trošku lajdák, takže tu glukózu jsem si měřil, ale ne vždycky.“

    Revoluce v léčbě: senzory sledují tělo nonstop

    Velký posun přináší moderní technologie – především senzory pro kontinuální měření glykemie. „Na rozdíl od glukometru, který ukáže jen jednu aktuální hodnotu, tyto systémy ukazují trend glykemie – jestli stoupá, nebo klesá,“ vysvětluje Michal Policar.

    Senzory zároveň upozorňují na nebezpečné stavy:„Jsou vybaveny alarmy pro vysokou i nízkou glykemii, což umožňuje včasnou reakci.“

    Použití je přitom jednoduché. „Přiložíte na zevní stranu paže a aplikujete,“ popisuje Hana Nováková, edukační sestra. Pacienti si technologii pochvalují: „Nebolí. Je to jako když dostanete injekci, ale dohromady to není cítit.“

    Technologie jako učitel: pacient vidí, co mu škodí

    Senzory nemají jen monitorovací funkci – zásadní je i jejich vzdělávací efekt. „Ty senzory mají nesmírně edukační charakter. Pacient vidí, jak reaguje glykemie na konkrétní jídla, a to ho učí, co příště udělat jinak,“ říká Hana Nováková.

    Lékaři potvrzují, že právě tato okamžitá zpětná vazba mění chování pacientů. „Je to nejlepší edukační prostředek. Pacient vidí na mobilu, co s ním dělá jídlo nebo pohyb,“ doplňuje Robert Böhm, vedoucí ambulance kliniky diabetologie IKEM.

    „Řídit auto se zavázanýma očima“

    Podle odborníků je pravidelné sledování hladiny cukru naprosto zásadní. „Je to stejné, jako když chcete řídit auto. Když budete řídit se zavázanýma očima, vybouráte se v první zatáčce,“ přirovnává Robert Böhm.

    Díky senzorům má pacient kontrolu:„Ten senzor vám řekne – teď je to v pořádku, nebo pozor, hrozí problém,“ vysvětluje lékař. Z jeho slov vyplývá, že zvlášť nebezpečné jsou nízké hodnoty cukru:„Tam je ten alarm úplně kruciální a zásadní.“

    Od píchání do prstu k chytrým systémům

    Zatímco dříve si pacienti měřili cukr několikrát denně z krve, dnes mají k dispozici kontinuální data. „Vidíme vzestupy a poklesy, souvislosti mezi jídlem a pohybem. Dřív jsme viděli jen okamžitou hodnotu,“ popisuje Vlastimil Milata, předseda Aliance pacientů s diabetem.

    Technologie navíc umožňují sdílení dat. „Můžeme je sdílet online s lékaři i rodinou. To je obrovský pokrok,“ doplňuje.

    S diabetem se dá žít. Ale je potřeba vědět

    Podle pacientů i odborníků dnes už cukrovka neznamená zásadní omezení života. „S diabetem se dá standardně normálně žít,“ říká Vlastimil Milata a dodává: „Diabetes není nemoc, ale stav podmíněného zdraví.“

    Klíčové je ale vzdělání a aktivní přístup: „Pacient musí chtít získat informace. Vzdělávání je základ všeho,“ uzavírá téma.

    Technologie nestačí. Rozhoduje životní styl

    Přestože moderní medicína výrazně pokročila, zásadní roli stále hraje prevence. Cukrovka úzce souvisí s tím, jak žijeme – co jíme, kolik se hýbeme a jak pečujeme o své zdraví. „Výskyt diabetu narůstá spolu s obezitou a nedostatkem pohybu,“ varují lékaři.

    Moderní senzory, aplikace i chytré inzulinové pumpy posouvají léčbu diabetu na novou úroveň. Pacienti mají dnes k dispozici nástroje, které jim umožňují žít kvalitní život. Bez změny životního stylu to ale nepůjde. Cukrovka totiž není jen nemoc medicíny – je to i zrcadlo toho, jak žijeme. Podívejte se na videoreportáž.