Vzhůru na podzimní výlet! Navštivte Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí je součástí rozsáhlého horského systému Karpat. Jak název napovídá, nalezneme jej v podhůří Beskyd, kde se skrývají mnohá tajemná i známá zákoutí. Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na území 530 km². Území je na severu ohraničeno tzv. Oderskou bránou, na východě Palkovickými vrchy, na jihu hřebenem Moravskoslezských Beskyd a na západě úbočím Kojetínských vrchů. Nachází se převážnou částí v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín, částečně ale zasahuje také do kraje Zlínského. Geopark přes svou ojedinělost nemá status národního parku, což je docela škoda. Jistě by si to, jako spousta ostatních parků, zasloužil.

Zajímavosti na území parku

V okolí města Štramberk nalezneme hned několik zajímavostí, které byste na svých toulkách neměli vynechat. Vápencové lomy u Štramberka, zejména důl Kamenárka nás přenese do dávných dob, přesněji až do středověku, kdy se zde těžil vápenec. Na nedalekých polích se pak pálilo vápno v kamenných pecích. V 19. století zde pak vznikla kolejnicová dráha, po které se vytěžený vápenec vozil do pecí na místě dnešního štramberského nádraží.

Díky bohatému vápencovému podloží je pak k vidění jedinečný Štramberský kras. Nalézá se zde výjimečné bohatství zkamenělin korálového útesu z období prvohor v rámci celé Evropy. Úžasné vápencové útvary v krasu nadchnou milovníky geologie stejně jako např. v světoznámém jeskynním komplexu Moravského krasu.

Kromě velkého nerostného bohatství je zde také podzemní zásobník plynu Štramberk. V zásobníku je na ploše cca 30 km² skladováno až 840 mil. m³ zemního plynu a je tak největším podzemním zásobníkem v ČR.

Nejznámějším archeologickým úkazem je původně krápníková jeskyně, známá jako jeskyně Šipka. Jeskyně vznikla působením ledovcové vody, která vyhloubila chodbu dlouhou 47 m a komín vysoký 7 m. Bylo zde nalezeno také velké množství kostěných pozůstatků zvířat rozličných druhů. Mezi nejzajímavější patřil nález kostí jeskynního medvěda, který jeskyni využíval jako svoje obydlí. Byly zde ale nalezeny i kosti lva, hyeny, rosomáka, pakoně, srstnatého nosorožce nebo například mamuta, který se ovšem nestal obyvatelem, ale chodem na jídelním lístku. Současnými obyvateli v jeskyni jsou pouze netopýři. V hloubce 1,7 m se pak při archeologických vykopávkách našlo ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte, a tento nález vzbudil velký ohlas.

Pravěké sídliště na Kotouči ukazuje na osídlení této oblasti již v mladší době kamenné, nejprve lidem kultury moravské malované keramiky, posléze lidem kultury lužických popelnicových polí, a nakonec lidem s laténskou kulturou. Toto sídliště je považováno za jedno z nejdůležitějších center keltské kultury doby železné na Moravě. Tomu, kdo má rád pravěké kultury našich dávných prapra… předků je toto místo jako stvořené pro návštěvu.

Podbeskydí, to jsou ale také nádherné starobylé hrady a luxusní zámky. Nejznámější jsou Hukvaldy,  jeden z největších hradů na Moravě. První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Během své existence, díky své poloze a mohutnému opevnění, nebyl zřejmě nikdy dobytý. Po požáru v roce 1762 již hrad Hukvaldy nebyl obnoven. Nejlépe zachovalým objektem na hradě Hukvaldy je kaple sv. Ondřeje, která byla v 19. století obnovena a udržována. Na hradě Hukvaldy je v průběhu sezóny pořádána spousta akcí - pálení čarodějnic, hledání pokladů, vystoupení šermířů, strašidelná noc, dobývání hradu Hukvaldy, vinobraní, Ondřejská pouť a další.

Pod hradem je pak stezka lišky Bystroušky, která zde má dokonce i svou sochu. Je to připomínka na slavného českého skladatele Leoše Janáčka, který této zrzavé kmotře složil nádhernou operu.

Zřícenina hradu Starý Jičín je další zastávkou po starých památkách. Z vyhlídkové věže je krásný výhled do všech stran. Kromě Starého Jičína je nedaleko také zřícenina středověkého hradu Šostýn. Dochovaly se příkop a dva valy, z vlastního hradu pak zříceniny zdí hradeb, paláce a věže, které v současné době prochází částečnou rekonstrukcí.

Nejznámější dominantou samotného města Štramberk je slavná a nezaměnitelná válcovitá věž, příhodně nazývaná Trúba. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu, a především zrekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako rozhledna. Hrad samotný byl založen koncem 13. století. V roce 1783 se část hradu zřítila a byla rozebrána.

Pokud už navštívíte Štramberk a Trúbu, nezapomeňte si vychutnat jedinečnou pochoutku, Štramberské uši, což je cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se zde tradičně peče a má od Evropské komise udělen certifikát krajové speciality, pečené podle tradiční receptury.

Dva z velmi zajímavých zámků z oblasti Podbeskydí jsou zámky Nový Jičín a Kunín. Novojičínský zámek je původně opevněný kamenný dům pánů z Kravař, který byl na počátku 16. století přestavěn pány ze Žerotína. V současné době nalezneme v zámku rozsáhlou expozici zaměřenou na historii Nového Jičína a výrobu klobouků muzea Novojičínska. Barokní zámek Kunín je jediná zámecká stavba slavného Johanna Lucase von Hildebrandt v Českých zemích. Nalezneme zde původní zámecké sbírky a vybavení, na zámecké půdě nejpodivuhodnější komínový systém v celé střední Evropě.

Podbeskydí je krajem, kde je velké naleziště minerálních pramenů. V přírodní památce naleznete minerální, železité a sirné prameny, například prameny říčky Zrzávky. Dva pramenné vývěry zcela odlišného složení se nacházejí jen pár metrů od sebe. Jeden obsahuje síran železitý, druhý sirovodík. Zajímavostí je společenstvo lučních mokřadů, kde je možné pozorovat unikátní zástupce tuzemské fauny.

Travertinová kaskáda vás uchvátí vydatným vápenitým pramenem, který vyvěrá v lese na úbočí Tichavské hůrky.

Nejvýznačnější je jesenická kyselka, pramen velmi bohatý na minerály s nízkou hladinou sodíku. Kyselka působí velmi blahodárně na lidský organismus. Minerálku lze také čerpat v budově pálenice, kde se vyskytuje další pramen.