Je to tiplice, ale nikdo jí neřekne jinak než velký komár – za tuto podobu často platí životem. Živočich, který může díky svým pavoučím nohám působit děsivě, ve skutečnosti vůbec děsivý není. V České republice existuje okolo 120 druhů, v Evropě asi 460, celosvětově je pak známo okolo 15 tisíc druhů, u nás jsou nejčastěji k vidění tiplice obrovská a zelená.
„Tiplice je vlastně velmi neškodný hmyz, který patří do řádu dvoukřídlých. Stejně jako například komáři mají jeden pár křídel, ale to je také jediné, co s nimi mají společné,“ říká entomolog Petr Šípek z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Příbuzná komára podle křídel
I když je tedy tiplice do jisté míry příbuzná komára, lidem nijak neubližuje a rozhodně je nekousne. Bohužel ale na svou podobnost doplácí a lidé je bezhlavě zabíjí. Dospělec může mít tělo dlouhé 3 až 4 centimetry a při pohledu na zeď pokrytou těmito tvory má kdekdo husí kůži. Hojně se vyskytují převážně na konci jara a počátkem léta, neboť v tu dobu se dospělé tiplice líhnou.
„Tiplice patří mezi hmyz s proměnou dokonalou, což znamená, že dospělec vypadá úplně jinak než larva. Ta je totiž na rozdíl od dospělého jedince bez nohou a vypadá jako ocelově šedý pytlíček, který dosahuje velikosti tří až čtyř centimetrů. Larvy se postupně svlékají a kuklí se pod povrchem půdy. V letních měsících se z ní vyvine dospělý jedinec, jehož nejdůležitějším posláním je spářit se a klást vajíčka,“ vysvětluje Šípek.
Dlouhé nohy jí mohou zachránit život
Dlouhé pavoučí nohy, které na vzhledu tiplicím moc nepřidávají, jsou pro ně ale velmi důležité. Slouží nejen k pohybu, ale i k záchraně života. „Autonomie neboli odlamování končetin tiplicím slouží při úniku před predátorem. Pokud ji někdo chytí, noha se v určité části odlomí a tiplice uletí. Končetiny jí ale nedorůstají. iděl jsem jednu, která měla už jen tři nohy a udržet se na vegetaci bylo pro ni velmi náročné,“ doplňuje Šípek.
Pár bahnomilek při páření, bahnomilky jsou tiplicím blízce příbuzné, na rozdíl od nich ale nedosahují takových rozměrů. Zdroj: Petr Šípek, Přírodovědecká fakulta UK
Rovnováhu udržují ptáci
O tomto hmyzu se můžete dočíst, že se živí nektarem, což je sice pravda, ale není to ve velkém množství a nepatří mezi opylovače. „Prospěšná je ale rozhodně jako energetická potrava pro ptáky. Jejich larvy se zase živí odumřelými částmi rostlin, některé druhy jsou více specializované, vyvíjejí se na zaplavovaných březích potoků, jiné v mrtvém trouchnivém dřevě. Larvy občas konzumují zelené části rostlin či jejich kořínky, ale i tak nepatří mezi významné škůdce. Naopak přispívají k tvorbě humusu a provzdušňují půdu,“ doplňuje Šípek.
Rozhodně není namístě používat nějaké přípravky na jejich hubení. „Bál bych se i těch, o kterých se říká, že jsou ekologické. Mohou likvidovat další druhy hmyzu. Bohatě stačí, pokud máte na zahradě ptáky, ti je udrží v rovnováze. Pestrost je důležitá a každý umělý zásah plodí nerovnováhu, což není dobře,“ říká Šípek.