Novela zákona o potravinách
Nejméně 55 procent českých potravin na pultech obchodů. S takovým podílem počítá návrh novely zákona o potravinách, který ve středu projednával sněmovní zemědělský výbor. Ministr zemědělství Miroslav Toman chce ještě prosadit povinný podíl českých potravin ve státních institucích, jako jsou ministerstva, nemocnice nebo školní vývařovny. Farmáři s tím nesouhlasí, podle nich je potravinová soběstačnost České republiky minulostí.
„Myslím, že by novela výrazně pomohla, protože by se týkala českých lokálních a regionálních výrobců nebo držitelů značky kvality,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Toman. Jeho návrh by ale měl být jen nadstavbou změny zákona, kterou předložili poslanci Zdeněk Podal (SPD) a Margita Balaštíková (ANO). Ti požadují postupný růst podílu českých potravin v obchodech. Příští rok by to podle nich mělo být 55 procent a v roce 2027 dokonce 85 procent.
Podle předsedy představenstva Českého svazu zpracovatelů masa Karla Pilčíka by kvóty určitě pomohly, ale zatím není jasné, kde by se suroviny vzaly. „Pomohlo by, kdybychom měli více prasat. Co se týče vepřového masa, jsme na 37 procentech soběstačnosti. Někteří lokální kolegové dokáží udělat český výrobek, ale určitě ne ve velkém,“ vysvětlil Pilčík, podle kterého záleží hlavně na tom, v jaké podobě bude eventuálně zákon schválen.
Problémem jsou supermarkety i legislativa
Sami farmáři často upozorňují, že potravinová soběstačnost České republiky už je minulostí. Dalším problémem jsou supermarkety, které tlačí cenu co nejníže. „My nemáme problém poprat se s kvalitou, když bude cena rozumná. Problém je ale přístup řetězců a možná i legislativy. Na pultech supermarketů se totiž potkáváme s velkým množstvím levného zahraničního zboží,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Luděk Dvořák, manažer prodeje odbytového družstva Čerstvě utrženo. Jako příklad uvedl Nizozemsko, odkud se k nám dováží tuny ovoce za třetinové ceny.
Do České republiky se ale nejvíce dováží z Německa, Polska a Slovenska. Podle dat z Českého statistického úřadu jsme loni vyvezli zboží za 200 miliard korun a naopak nakoupili za 244 miliard. Největší část importu tvoří vepřové maso, pečivo, sýry nebo tvarohy.