Číňané protestují proti opatřením
Čína zažívá nebývalou vlnu protestů proti vládnoucí komunistické straně a tamnímu autoritářskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Demonstrace neprobíhají pouze v ujgurském městě Urumči, kde kvůli covidovým restrikcím při požáru bytového domu zahynulo několik lidí, ale i na řadě dalších míst. Mají tisíce odpůrců opatření a režimu šanci něco změnit?
Americká televizní stanice CNN lokalizovala nejméně 16 měst po celé Číně, kde se konají demonstrace namířené proti politice nulové tolerance onemocnění COVID-19. Protesty se nevyhnuly Pekingu, Šanghaji nebo Wu-chanu, kde se před už takřka třemi lety pandemie koronaviru, která zasáhla celý svět, pravděpodobně zrodila.
Rozbuškou se pro Číňany stal smutný incident v ujgurském městě Urumči na severozápadě země. V jednom z místních bytových domů totiž vypukl požár, při kterém zemřelo deset lidí. Podle svědků zbytečně. Dům byl totiž de facto zabarikádován kvůli možnému výskytu koronaviru. Lidé se tak z budovy nemohli včas dostat. Na sociálních sítích se rovněž objevilo video hasícího vozu, který údajně kvůli zábranám nedokázal úspěšně hasit požár.
Urumqi, Xinjiang, roadblocks were placed in the community to prevent residents and vehicles from entering and exiting, making it difficult for firefighters to put out the fire even if they tried their best.#TheGreatTranslationMovement pic.twitter.com/3nIKH6YeYT
— The Great Translation Movement 大翻译运动 (@TGTM_Official) November 25, 2022
Tragédie v Urumči ještě více umocnila hněv Číňanů a ti po tisících vyrazili do ulic. Na internetu se šíří celá řada videí naštvaných obyvatel, jak v ulicích likvidují zátarasy a dostávají se do ostrých konfliktů s policií. Protestující často s sebou mají bílé nepopsané papíry, které symbolizují cenzuru. „Potřebujeme lidská práva, potřebujeme svobodu,“ měli podle CNN skandovat. Mnozí z nich uctili oběti požáru v ujgurské autonomní oblasti zapálením svíček.
Things are getting wild in China.
— ALX 🇺🇸 (@alx) November 27, 2022
pic.twitter.com/3W9euks3K1
Covidová politika jako katalyzátor
Číňané mají k demonstrování jednoduchý důvod. Omezuje je politika Si Ťin-pchingovy vlády nulové tolerance koronaviru.
‘Down with the party! Down with Xi Jinping!’ Free Xinjiang!’ pic.twitter.com/q5jwUQrz5Z
— Eva Rammeloo (@eefjerammeloo) November 26, 2022
Čínské úřady neváhaly uzavřít celé bloky budov i třeba jen kvůli podezření, že se zde může šířit koronavirus. Mnohým lidem byly dokonce nainstalovány mříže před jejich byty, aby nemohli ven.
Kvůli extrémním opatřením již došlo k několika úmrtím. CNN popsala smutný příběh jedné rodiny. Staršímu otci se udělalo zle, a tak mu jeho blízcí zavolali záchranku. Ta se k muži dostala až zhruba po hodině, přestože, jak médium zmapovalo, cesta autem z nemocnice by měla trvat jen pět minut.
Masakr na náměstí Nebeského klidu jako memento
Probíhající protesty jsou na čínské poměry mimořádné. Místní bezpečnostní složky totiž jakékoliv pokusy o vzepření se režimu násilně potlačují. Strach běžných Číňanů z účasti na demonstracích navíc umocňuje kamerový dohled. Ve velkých čínských městech je takřka všudypřítomný.
Drsný přístup policistů pocítil i britský novinář pracující pro stanici BBC Edward Lawrence. Ten byl během nedělní noci zadržen při pokrývání protivládního protestu v Šanghaji. BBC uvedla, že Lawrence před propuštění čelil „brutálnímu zacházení“ a měl být „mlácen a kopán“.
Mementem pro čínské protestující může být potlačení studentské demonstrace na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Tehdejší akci proti komunistickému režimu krvavě vyřešila armáda, která podle dostupných informací spustila palbu do přítomných. Informace o počty obětí se různí. Uvádí se stovky až tisíce. Čínská propaganda však o masakru mlčí.
