Videopodcast: Transporty a porážky hospodářských zvířat: Fakta, která vás donutí přemýšlet

Zvířata, která cítí a vnímají

Málokdo si uvědomuje, jak komplexní a citlivá jsou hospodářská zvířata. Slepicím stačí jediný pohled, aby rozeznaly desítky tváří, zatímco prasata se díky své inteligenci dokážou orientovat i pomocí zrcadla. Ale my před tím raději zavíráme oči. Jinak by přístup k nim na farmách, při transportech a na jatkách musel být už dávno jiný. „To, že zvířata cítí bolest na úrovni savců, je naprosto perfektně známo, jestli dokážeme posoudit, jestli stejně jako člověk, těžko říct, nicméně tím, že jsme na úrovni savců, tak ta podobnost bude poměrně vysoká,“ říká docentka Helena Chaloupková z České zemědělské univerzity v Praze.

Rituální porážky: Kontroverze na poli legislativy

V září letošního roku rozvířil diskuze návrh na rozšíření výjimek pro rituální porážky bez omráčení. Odborníci upozorňují, že takové porážky způsobují zvířatům zbytečné utrpení. Moderní metody omračování, které jsou reverzibilní a schválené náboženskými komunitami, by mohly být cestou k minimalizaci bolesti, ale dosud nejsou dostatečně využívány.

„Největším problémem je, že bohužel stále ty porážky probíhají bez omráčení. Ta výjimka se uděluje zatím, jak je to zákonem stanoveno, jenom registrovaným náboženským obcím a je to vlastně pro jejich vlastní účely, pro jejich vlastní spotřebu, to znamená, že je to minimalizované a ten problém je, že ten návrh, který vznikl poněkud rychle na půdě Ministerstva zemědělství, měl rozšiřovat ty výjimky pro porážky bez omráčení, prostě pro komerční účely a tam je opravdu obrovské riziko, že by ten nárůst zvířat, která by takto umírala, velmi se zvýšil,“ doplňuje Romana Šonková z organizace Compassion in World Farming.

AKTUALIZACE:

Pozměňovací návrh veterinárního zákona na rozvolnění rituálních porážek pro účely vývozu měl být na popud protestů veřejnosti i neziskových organizací stažen, ale možná nebude. Na 40. schůzi zemědělského výboru PS se začalo debatovat o možnosti, že stažen nebude. Schůze probíhala po ministrově návratu z Turecka, kde jednali s tamním Ministerstvem zemědělství. Turecko by prý bylo pro, přijímat z Česka maso poražené rituální porážkou s omráčením.

„Já jsem tady avizoval veřejně, že při začátku třetího čtení tento pozměňovací návrh navrhnu ke stažení. A já těžko mohu popřít to, co jsem řekl veřejně. Nicméně nějaká vůle Sněmovny bude a pokud ta řekne, že ho nemohu zpět vzít, a že o něm musí být hlasováno, tak o něm hlasováno bude,“ řekl na zemědělském výboru Poslanecké sněmovny ministr Marek Výborný.

Člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Josef Kott předestřel, že pokud rozvolnění rituálních porážek pro vývoz z Česka neprojde, nejspíš budou česká zvířata vozena na porážky do Polska, Maďarska, Rakouska a na Slovensko a odtamtud bude odcházet surovina.

Aby Marek Výborný tento pozměňovací návrh nestahoval, apeloval poslanec a člen zemědělského výboru Jan Volný. Naopak proti rituálním porážkám a pro stažení návrhu, tak jak bylo slíbeno, razantně vystoupil poslanec a člen zemědělského výboru Oldřich Černý.

Transporty zvířat: Stres a utrpení na cestách

Dlouhé transporty do třetích zemí představují pro zvířata extrémní stres. Nakládání, neznámé prostředí a dlouhé hodiny v nekomfortních podmínkách vedou často k úhynům. I přes existující pravidla dochází ke zneužívání a nedodržování legislativy. Velká Británie již transporty zvířat zakázala – může být příkladem pro Českou republiku?

Kamery na jatkách: Jaký návrh projde?

Skryté záběry z českých jatek, které natočila organizace Zvířata nejíme, ukazují na závažné případy týrání zvířat. Zavedení kamer by mohlo zlepšit podmínky a zvýšit kontrolu nad dodržováním pravidel. Návrh zákona, který představilo Ministerstvo zemědělství, však čelí odporu, protože nezahrnuje všechny druhy zvířat ani všechny prostory na jatkách a není tak komplexní. Ve hře je ale i jiný návrh, který vzešel od paní poslankyně Kocmanové, ve spolupráci s paní poslankyní Pekarovou Adamovou. V tomto návrhu by kamery měly být všude na jatkách, ve všech prostorách, kde se manipuluje se živými zvířaty, a také tam nebudou výjimky na druhy zvířat.

V pátek 22. 11. by se měl otevřít veterinární zákon na půdě Sněmovny.

„Ministerstvo nevím proč, navrhuje mnohem menší způsob ochrany zvířat z hlediska kamer na jatkách. Nechápu to, protože Ministerstvo zemědělství by mělo mít ministerstvem nejen zemědělců, ale i zvířat,“ vyjádřil svůj názor právník Jiří Pospíšil.

Další krutosti byly organizací Zvířata nejíme v posledních týdnech odhaleny i v mléčném průmyslu. Veřejnost často nemá ani ponětí o tom, co krávy a telata musí kvůli mléku podstupovat. Toto téma se bohužel do našich 23 minut nevešlo, více se o něm dozvíte na stránkách organizace.

Informovanost spotřebitelů: Klíč ke změně

Evropské projekty, jako je Welfare Quality (zatím existuje ve Španělsku na mléčné produkty), usilují o značení potravin podle podmínek, v jakých byla zvířata chována. Spotřebitelé by tak mohli lépe rozhodovat, zda podpoří humánní chov nebo levné produkty s nejnižšími standardy, ale to je hudba budoucnosti.

Jaká je budoucnost práv zvířat?

Ochrana hospodářských zvířat je tématem, které si žádá pozornost nejen od odborníků, ale i od široké veřejnosti. Informace o původu masa, zlepšení legislativy a větší tlak na transparentnost jsou kroky, které mohou přinést pozitivní změny. Jakou cestu si zvolíme? To záleží na nás všech.