Extrémní zálohy na energie Zdroj: CNN Prima NEWS
Téměř třetina lidí má dvojnásobné nebo ještě vyšší zálohy na energie než před začátkem krize. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Podle sociologa Martina Buchtíka má řada lidí stále možnost rozhodnout se, jak nákladné bydlení si zvolí.
Třetina domácností má dvakrát vyšší zálohy než dřív. Podle výzkumu společnosti STEM 16 procentům dotázaným zůstaly výdaje za energie stejné nebo nižší, a polovině se navýšili. Téměř třetina dotázaných tvrdí, že zažila dvojnásobný nebo i vyšší nárůst. Z této části má 52 procent značné potíže a 6 procent říká, že má problémy tak velké, že je nezvládá.
Velké firmy dostanou na energie až 100 milionů. Pomůže to hlavně lidem, vysvětloval Stanjura
Vláda představila pomoc velkým firmám v energetické krizi. Zastropuje jim ceny na stejné úrovni jako malým a středním podnikatelům. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je strop klíčový pro konkurenceschopnost českého průmyslu a pomůže hlavně lidem. Spolu s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) ve středu představili detaily podpory. Maximální čerpání na jednu velkou firmu by mělo být omezeno částkou 4 milionů eur (zhruba 100 mil. korun). Zastropování následně schválila vláda.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda uvolnila na pomoc postiženým zhruba 200 miliard korun, a to v rámci celé řady opatření. Je ale důležité nesoustředit se pouze na následky. „Musíme se snažit soustředit na příčiny a snahy evropských zemí, aby se snížily ceny energií. Do jisté míry se to daří. Ale bude to vyžadovat další kroky, abychom udržely ceny energie nízké a zároveň, aby si vláda dokázala poradit s inflací,“ prohlásil ve středu Fiala na tiskové konferenci po zasedání kabinetu.
Bývalý premiér Andrej Babiš by vedle toho rád viděl ČEZ v rukou státu. „Snažil bych se vykoupit 100 procent ČEZu,“ uvedl předseda hnutí ANO s tím, že by se také dále zasadil o zastropování cen elektřiny na 1 500 korun za MWh.
Podle sociologa Martina Buchtíka jsou nejohroženějšími skupinami senioři, kteří bydlí sami, a matky samoživitelky. Řada lidí má ale podle něj možnost rozhodnout se, jak nákladné bydlení si zvolí. S touto volbou souvisí i osobní zodpovědnost. „Vy se do značné míry rozhodujete, kde budete bydlet a berete na sebe jako občan riziko, že vaše výdaje na energie v rodinném domě budou větší, výměnou za nějaký komfort,“ konstatoval Buchtík.
Domácnosti se nevyhnou zvyšování záloh
Nejvíce domácností, konkrétně 41 procent, platí měsíčně na zálohách dva až pět tisíc. To se nejčastěji týká lidí žijících v bytech. Třetina domácností platí pět až deset tisíc korun, zejména jde o ty, kdo bydlí v rodinných domech. Devíti procentům je vyúčtována částka mezi deseti a dvaceti tisíci. Nad hranicí 20 tisíc je v Česku jedno procento respondentů. Podle Buchtíka skončí fixace v nejbližší době zhruba čtvrtině domácností, které se následně nevyhnou zvyšování záloh.
