Tři švédské pravdy o koronaviru, které nikdo nechtěl slyšet
Zatímco většina evropských států se v dubnu letošního roku tzv. uzavřela, Švédové mohli posedávat v restauracích. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirus svět opět žene do módu uzavírání. Už zase. A jde právě o země, které na jaře letošního roku zavedly tvrdá opatření proti šíření nemoci. Přesto v nich nyní znovu vzplanula pandemie. Nic z toho a žádné podobné problémy ale neřeší ve Švédsku. Jeho představitelé odmítli na jaře zemi uvrhnout do uzamčené bubliny. Ostatní tento liberální přístup ke koronaviru tvrdě kritizovali.
Izraelský parlament už v neděli vyhlásil povinnou třítýdenní kartenénu pro všechny. Obyvatelé se nesmějí vzdálit více než 500 metrů od svých obydlí. Rakouský kancléř Sebastian Kurz mluví o začátku tzv. druhé vlny. Ve Francii hlásí rekordní čísla nově nakažených. A stav v Česku děsí představitelé okolních států tak moc, že…
Čtěte také
... Německo už Prahu oficiálně prohlásilo za rizikovou oblast. Kdo z ní hodlá přijet k sousedům, musí mít buď negativní test na onemocnění COVID-19, nebo rovnou míří do čtrnáctidenní karantény. Ve hře jsou další oblasti Česka pro obdobnou restrikci.
...Slováci vymýšlejí, jak speciálně pouze pro přijíždějící Čechy nezavést pětidenní izolaci, protože podle „dosažených“ čísel už zemi padla na slovenském semaforu červená.
Ve Švédsku je vývoj opačný
Švédsko, které přistoupilo na jaře k tvrdým karanténním opatřením velmi rezervovaně, má v současné době téměř nulový nebo minimální nárůst nově infikovaných. V zemi je pouze 14 těžce nemocných s koronavirem, žádné oběti.
Pro někoho překvapivé, vůbec však ne pro švédské odborníky. Ti mluví o „svých třech pravdách, které však nikdo nechce slyšet“.
1. Uzavření země pandemii nezastaví
„Neexistuje jediný vědecký důkaz, že by takové uzavření mělo skutečný efekt,“ cituje německý deník Bild bývalého švédského hlavního epidemiologa Johana Gieseckeho. Ten takto mluvil již v dubnu při prvním vyvrcholení pandemie koronaviru. Dostalo se mu opovržení a rozzlobených telefonátů od kolegů a politiků. Jenže on nezměnil názor ani nyní a stále tvrdí, že pandemii lze udržet pod kontrolou i bez omezení vycházení či plošného zavírání škol. S odstupem pěti měsíců mu dává za pravdu i německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který připustil: „Tvrdá opatření s dnešními zkušenostmi by nebyla nutná.“
Švédský nadhled dokazuje i citát současného šéfa tamních epidemiologů Anderse Tegnella, který „posměváčkům“ odpověděl: „Je to jako byste použili kladivo, abyste zabili mouchu.“
2. Uzavření má tzv. jo-jo efekt
Giesecke už dříve předpověděl, co se stane v zemích, které se téměř hermeticky uzavřely a zavedly až drastická opatření: „Budou mít více nakažených.“
Důvod? Žádný stát se nedokáže na dlouhé měsíce uzavřít tak, aby virus zmizel. Proto stoupala čísla právě tam, kde se opatření rozvolňovala. A ty země se nyní nacházejí tam, kde byly už před svým prvním uzavřením.
Zavírat, otvírat a opět zavírat a otvírat školy či obchody by byla podle Tegnella katastrofa. „Lidé z toho budou unavení, podnikatelé a firmy by tím trpěli ještě víc, než kdyby bylo vše zavřené,“ říká Tegnell.
3. Záleží na připravenosti zdravotnictví
„Odhady na potřeby nemocničních lůžek byly na jaře příliš vysoké. Zbytečně. Náš zdravotní systém se nezhroutil a nezhroutí se,“ tvrdí švédský epidemiolog Giesecke.
Základem je však stát s pevně vytvořenými a finančně fungujícími zdravotními systémy.
Ještě před změnami v roce 1989 publikoval první texty o sportu, v roce 1990 nastoupil do týdeníku Stadion, později prošel redakcemi...
