V pátek 22. listopadu uplynulo přesně 61 let od okamžiku, kdy byl v texaském Dallasu zastřelen tehdejší prezident Spojených států John F. Kennedy. Atentát se odehrál ve chvíli, kdy Kennedyho kolona projížděla centrem města, ve kterém se prezident toho dne chystal zahájit svou kampaň za znovuzvolení. Do dnešních dní se pozadí atentátu nepodařilo zcela objasnit, a tak se stále objevují nové a nové spekulace, kdo za Kennedyho vraždou mohl stát.
Texaské město Dallas, 22. listopad 1963. Onoho podzimního dopoledne finišovaly v tomto zhruba 700tisícovém městě přípravy na velkou událost: Do města měl zavítat tehdejší americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Nemělo se přitom jednat o obyčejnou návštěvu. Prezident, který si – díky svému nepopiratelnému charismatu – získal přízeň mnoha Američanů, tam měl v plánu slavnostně zahájit svou kampaň za znovuzvolení ve volbách. Ty byly naplánovány na listopad 1964.
ČTĚTE TAKÉ: Chtěl Írán zabít Trumpa? USA obvinily muže z plánování atentátu, pokyny prý přišly z Teheránu
Kennedy přiletěl onoho osudného dne do Dallasu v 11:30 a na tamním letišti Love Field jej společně s jeho manželkou Jackie přivítaly davy příznivců. Na letišti se prezident setkal s tehdejším guvernérem Texasu Johnem Conallym. Pak společně s ním a jeho ženou Nellie usedli do připravené limuzíny, která je měla odvést do centra města. Navzdory původnímu plánu jel Kennedy v otevřeném voze – onen den byl na listopad neobyčejně teplý; počasí prezidentově návštěvě zkrátka přálo.
Důmyslný atentát na Hitlera. Měsíc chystal past, výbuch minul vůdce jen o 13 minut
Je to jedna z těch historických událostí, která přímo vybízí k otázce – co by bylo, kdyby to vyšlo? Právě před 85 lety totiž německý truhlář Georg Elser spáchal podivuhodně propracovaný pokus o atentát na Adolfa Hitlera. Německý kancléř ale 8. listopadu 1939 potenciálně smrtelnému výbuchu v mnichovské pivnici o pár minut unikl.
Kolona, ve které jel několik vozů za Kennedym i viceprezident Lyndon B. Johnson, následně vyrazila do centra Dallasu. Ve městě na Kennedyho čekalo podle odhadů médií kolem 150 tisíc příznivců, kteří oblíbenému prezidentovi mávali a zdravili jej. Sám Kennedy byl podle některých historiků vřelým přijetím v konzervativním Texasu překvapen. Ostatně do Texasu vyrazil právě proto, aby se, jak plyne z informací zveřejněných Prezidentskou knihovnou a muzeem Johna F. Kennedyho, pokusil zahladit spory mezi konzervativním a liberálním křídlem Demokratické strany.
Když se kolona přibližovala k náměstí Dealey Plaza, naklonila se guvernérova žena – Nellie Conallyová ke Kennedymu a řekla mu nyní již slavná slova: „Pane prezidente, nemůžete říci, že by vás Dallas nemiloval.“
Přinesl jsem záclony, řekl Oswald kolegům
Z okna budovy texaského knižního velkoskladu na náměstí Dealey Plaza mezitím tamní zaměstnanec Lee Harvey Oswald prezidentovu limuzínu už netrpělivě vyhlížel. Toho rána přišel do práce se zvláštním, dlouhým předmětem zabaleným v papírovém obalu. Kolegům řekl, že se jedná o záclony, ve skutečnosti však Oswald přišel do práce s puškou a jasným cílem – zastřelit prezidenta. Hodiny na budově texaského knižního velkoskladu ukazovaly přesně 12:30, když Kennedyho limuzína zatočila na Elm Street a pomalu se rozjížděla k železničnímu viaduktu.
V tu chvíli se celým Dealey Plaza rozezněly zvuky výstřelů – pravděpodobně tří. Podle dobových videí i očitých svědků se lidé nejdříve zmateně otáčeli, protože zvuky považovali za výbuch výfuku, záhy se však někteří vrhli v panice na zem. Prezident Kennedy byl zasažen nejdříve do krku a o několik vteřin později do hlavy – právě tato střela se mu stala osudnou.
Prezidentova limuzína následně opustila Dealey Plaza a v závodu s časem zamířila do nedaleké nemocnice Parkland. Tam však lékaři po několika minutách prohlásili prezidenta za mrtvého.
Z tajných archivů KGB. Čechů popravených Stalinem bylo víc, než jsme mysleli, říká historik
Expedice společnosti Gulag.cz se před pár týdny vydala do Kyrgyzstánu, kde s pomocí tajných a běžně nepřístupných archivů KGB vypátrala dosud neznámé skutečnosti o Češích, kteří byli vězněni a popraveni ve Stalinově SSSR. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Štěpán Černoušek, který se v daleké středoasijské republice setkal i s potomky perzekvovaných.
Lee Harvey Oswald poté, co se Kennedyho vůz rozjel k nemocnici, opustil své improvizované střelecké stanoviště v šestém patře budovy texaského knižního velkoskladu, a zamířil autobusem a taxíkem pryč z centra. Právě kvůli jeho rychlému odchodu na něj však záhy padlo podezření.
Oswald se však vzdát nehodlal, což se stalo osudné strážníkovi JD Tippitovi – když Oswalda podle popisu hledaného několik minut po střelbě na prezidenta poznal, atentátník ho zastřelil. Sám Oswald se po druhé vraždě uchýlil do jednoho z dallaských kin, kde byl následně dopaden policií. Ještě toho večera byl Lee Harvey Oswald obviněn z atentátu na Johna F. Kennedyho a vraždy nešťastného policisty.
Smrt atentátníka a příval konspiračních teorií
Soudu se však nedožil. Jen pár dní po svém zatčení byl v živém televizním přenosu zastřelen. A právě v tomto okamžiku se začaly rodit první konspirační teorie o atentátu na JFK, protože bez obviněného, nemohl nikdy proběhnout řádný soud. Oficiální vládní vyšetřování došlo k závěru, že Oswald jednal na vlastní pěst a žádného komplice neměl.
S těmito závěry však nesouhlasí stoupenci teorie o více střelcích, podle které byl Oswald součástí širší skupiny, která onoho dne prezidenta zastřelila. Oswald byl podle této teorie jen jakýmsi obětním beránkem, který posloužil k zakrytí stop vedoucích ke skutečným strůjcům atentátu. Popularizátorem této teorie se stal státní návladní z Louisiany Jim Garrison, jehož příběh v roce 1991 zfilmoval americký režisér Oliver Stone ve filmu JFK.
Podle některých konspiračních teorií si vraždu prezidenta objednalo vedení Sovětského svazu, jiní tvrdí, že za smrtí Kennedyho stála mafie, která se mu tak mstila za jeho ostrý postup proti organizovanému zločinu. Asi nejbizarnější teorie pak říká, že prezidenta zastřelila přímo jeho žena Jackie Kennedyová, která ve chvíli atentátu seděla vedle něj.
Nejsilnějším zdrojem různých konspiračních teorií o atentátu se stala takzvaná teorie „magické kulky“, se kterou přišly závěry vládního vyšetřování. Podle této teorie způsobila rozsáhlá zranění jak Kennedymu, tak guvernérovi Conallymu, který seděl ve voze před prezidentem, jedna a ta samá kulka, aby byla následně nalezena v autě zcela neporušená.
Rudá věž smrti. Děsivé uranové peklo zabíjelo ve jménu komunismu hrdiny, umělce i mistry světa
Občas to někde zazní: komunistický režim nebyl zas tak špatný, tolik se toho lidem nedělo. Kdo to tvrdí, měl by se zajet podívat do Vykmanova u Ostrova nad Ohří k zlopověstné Rudé věži smrti. Političtí vězni z přilehlého lágru L tady museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek třídit a drtit uran. Většina z nich proto brzy zemřela. O historii hrůzného místa pro CNN Prima NEWS vyprávěl Lubomír Modrovič, zdejší průvodce a znalec jáchymovských lágrů.
Ani 61 let od atentátu tak neexistuje naprostá jistota, co se vlastně tenkrát v Dallasu stalo. Podle průzkumu agentury Gallup z roku 2023 si však celých 65 procent Američanů myslí, že byl atentát na Kennedyho spiknutím. Jistou šanci na to, že se někdy dozvíme pravdu, tak představují snad jen dosud utajované dokumenty. Již zveřejněné utajované informace však zatím zvrat ve vyšetřování nepřinesly.
Na začátku divokých 60. let minulého století se však šokující atentát na Johna F. Kennedyho stal pro mnohé Američany víc než momentem, na který nikdy nezapomenou. „Ten atentát nepochybně definoval celou generaci,“ řekl v roce 2023 webu France24 Stephen Fagin, kurátor muzea The Sixth Floor, které sídlí v místech, odkud před 61 lety střílel Lee Harvey Oswald. „Pro lidi, kteří si to prožili, a kteří v 60. letech dospívali, to představovalo velkou změnu v americké kultuře,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krvavé dějiny atentátů na prezidenty USA: Od Lincolna po JFK, obětí byl i rodák z Kladna
