Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj (zleva) přicházejí na zasedání tripartity, 25. září 2023. Zdroj: profimedia/ČTK
Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle Sněmovně.
„Byli jsme svědky toho, že některé požadavky sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Vláda to jednání ještě neuzavřela. Některé z požadavků se pokusí do finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, aspoň částečně zakomponovat,“ uvedl Mora. Připustil, že by mohl být posun v částce na obnovitelné zdroje či v kapitálových výdajích na dopravu.
ČTĚTE TAKÉ: Z černých lesů nejsme venku, míní Kovanda. Varoval před možnou naftovou krizí
Odboráři hodnotí podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly připravovaný rozpočet známkou čtyři až čtyři minus. Kritizují snížení sumy na platy, výdajů na dávky či na sociální služby. Nesouhlasí s podobou konsolidačního balíčku, podle nich míří hlavně na zaměstnance. Zaměstnavatelé podle Rafaje oceňují snahu vlády o ozdravení financí. Podle podnikatelů jsou nutné strategické investice, výdaje na infrastrukturu a podpora aplikovaného výzkumu. Zmiňují i potřebu navýšit sumu na obnovitelné zdroje.
U minimální mzdy navrhuje ministerstvo práce od ledna navýšení buď o 1 600 korun na 18 900 korun, nebo o 2 100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent, nebo na 50 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé by přidali příští rok nejvýš tisíc korun. Uvádějí, že by minimální mzda by měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji. Odbory požadují naopak rychlejší růst a navýšení o 2 200 korun na 19 500 korun.
„Téma uzavřeno nebylo. Jednání budou dál probíhat. V polovině listopadu by mělo být známo,“ uvedl Rafaj.
Podle Středuly kvůli nízké minimální mzdě musejí pracovníci pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky. Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku odpojily zaručené mzdy. Ty se pohybují nyní mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Levné privátní značky dobývají supermarkety. Mohou přinést i krach potravinářů, míní ekonom
