Projev Donalda Trumpa 7. 1. 2025
Zvolený prezident USA Donald Trump na úterní tiskové konferenci nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu nebo Grónska. Dále hovořil o povolení těžby ve státech USA, hájil se i v otázce svých soudních sporů. „Hodlám přejmenovat Mexický záliv na Americký,“ nechal se mimo jiné slyšet. Zaútočil i na administrativu dosluhujícího šéfa Bílého domu Joea Bidena. Trump se zmínil i o Kanadě – k jejímu připojení ke Spojeným státům chce prý využít ekonomickou sílu.
Trump ve svém projevu před novináři nevyloučil použití vojenské síly k vytvoření nátlaku na Panamský průplav či Grónsko za účelem získání tohoto území pod správu USA. Na otázku, zda by odmítl takové metody, odpověděl pouze „ne“, připomíná web CNN.
K TÉMATU: Facebook mění způsob ověřování příspěvků. Kontrolovat fakta už nebude, inspirací je Musk
„Nemohu vás ujistit o získání těchto území, ale můžu jasně prohlásit, že je potřebujeme v otázce ekonomické bezpečnosti,“ zdůraznil zvolený republikán.
Rovněž prohlásil, že má v plánu přejmenovat Mexický záliv na „Americký“. „Změníme jméno této oblasti. Pokryje to rozsáhlé území. Americký záliv – jak krásně to zní. Je to skutečně vhodný krok,“ sdělil Trump novinářům.
V souvislosti s Panamským průplavem Trump kritizoval bývalého a nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou. „Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal.
Na diskutovaném Grónsku byl i Trump mladší
Zájem o Grónsko, které v úterý navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období v roce 2019, kdy se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej.
Trump v úterý před novináři zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost či právě pro připojení k USA.
Osmasedmdesátiletý politik, který se úřadu prezidenta znovu ujme 20. ledna, na dotaz novináře o možném použití vojenské síly na připojení Kanady k USA řekl: „Ne, sílu ekonomickou, protože Kanada a Spojené státy to by skutečně bylo něco.“ A dodal: „Zbavíte se uměle nakreslené hranice a podíváte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost.“
Problémem Kanady podle něj je, že Spojené státy utrácejí obrovské peníze za její bezpečnost a zároveň s touto zemí mají velký obchodní deficit. USA přitom podle něj nepotřebují žádné kanadské produkty. „Nepotřebujeme jejich auta, nepotřebujeme další produkty, nepotřebujeme jejich mléko, máme mléka dost,“ nechal se slyšet.
Trudeau: Připojení Kanady k USA? Bez šance
Jeho silná tvrzení pobouřila kanadského premiéra v demisi Justina Trudeaua. „Není naprosto žádná šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států,“ napsal na síti X. „Pracovníci a komunity v obou našich zemích těží z toho, že jsou největšími obchodními a bezpečnostními partnery,“ doplnil ve vyjádření, které publikoval také francouzsky.
There isn’t a snowball’s chance in hell that Canada would become part of the United States.
— Justin Trudeau (@JustinTrudeau) January 7, 2025
Workers and communities in both our countries benefit from being each other’s biggest trading and security partner.
Podle šéfky kanadské diplomacie Mélanie Jolyové slova budoucího amerického prezidenta ukazují, že Trump vůbec nerozumí tomu, co Kanadu činí silnou. „Naše ekonomika je silná. Náš lid je silný,“ napsala na síti X a zdůraznila, že Kanada nikdy neustoupí tváří v tvář hrozbám.
Trump také vyzval mexickou vládu, aby zastavila nelegální migraci do USA, pohrozil Mexiku zvýšením cel a poznamenal, že jižního souseda Spojených států ovládají kartely.
Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu, mimo jiné s příslibem, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko samo zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech tvrdil, že sliboval, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“ zdi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Západ se sankcemi udělal chujovinu, míní Zelenskyj. Putin je hluchý, Trump na něj musí jít drsně, zdůraznil