Donald Trump potvrdil, že tisková mluvčí viceprezidenta měla pozitivní test na COVID-19. Zdroj: AP
Americký prezident učinil nečekané prohlášení, když oznámil, že denně užívá látku hydroxychlorochin jako preventivní opatření proti koronaviru. A to i přesto, že zatím neexistují důkazy o tom, že by antimalarikum bylo výrazněji přínosné v léčbě nemoci COVID-19.
Lékaři upírají naděje spíše k léku remdesivir, který už pomohl pacientům s těžkým průběhem nemoci. Poté, co se americký přípravek dostal do českých nemocnic, zachránil život například taxikáři, který byl jedním z prvních pacientů s koronavirem.
„Dostal jsem spoustu dobrých zpráv ohledně hydroxychlorochinu od lidí z první linie. Mnoho z nich to užívá. Já jej také užívám. Beru hydroxychlorochin. Přímo teď, ano,“ informoval americký prezident novináře. „Na trhu je už přes čtyřicet let proti malárii a k léčbě lupusu. Dostal jsem dopis od doktora z Westchesteru v New Yorku. Nechtěl nic, pouze mi řekl, že má stovky pacientů a dává jim hydroxychlorochin, azitromycin (antibiotika k léčbě některých bakteriálních infekcí, pozn.) a zinek. Z více než tří set pacientů neztratil ani jednoho. Slyšel jsem o něm spoustu dobrých zpráv a pokud nebude dobrý, tak vám to hned řeknu. Ten lék mi neublíží,“ pokračoval Trump.
Odborníci s Trumpem většinou nesouhlasí
Lékaři i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) si však slovy prezidenta nejsou tak jisti a před užíváním léku varují. „Rozhodně bych nedoporučil, aby lidé v USA žádali své lékaře o předpis na hydroxychlorochin kvůli prevenci před nemocí COVID-19. Jeho použití je zcela spekulativní,“ uvedl pro The Wall Street Journal specialista na infekční onemocnění doktor William Schaffner. Podobně kriticky se pro CNN vyjádřil i doktor Sanjay Gupta: „Neměl by to brát. Vždyť Úřad pro kontrolu potravin a léčiv mu řekl, že lék je zatím předmětem klinických studií. Mimo ty by lék neměl být užíván a měli by jej dostávat pouze někteří hospitalizovaní pacienti.“
Vývoj vakcíny proti koronaviru bude největší operací od projektu atomové bomby, tvrdí Trump
Spojené státy by mohly mít vakcínu proti COVID-19 do konce tohoto roku, možná i dříve, prohlásil americký prezident Donald Trump. USA podle něj momentálně zvažují čtrnáct očkovacích látek, které vykazují slibné výsledky. Projekt americké vlády na vývoj očkovací látky určené k zastavení současné pandemie je podle něj největší operací od dob projektu Manhattan, v rámci kterého USA za druhé světové války vyvinuly první atomovou bombu.
Studii momentálně provádí i americký Národní ústavu zdraví. Ten zkoumá přínos hydroxychlorochinu v kombinaci s azitromycinem. Mimo USA hydroxychlorochin zkoumali například ve Francii, kde jej ze 181 nemocných pacientů dostalo osmdesát čtyři. „Výsledky studie nepodporují užití léku u přijatých pacientů s nemocí COVID-19, kteří potřebovali kyslík,“ uvedli autoři studie pro British Medical Journal. Americká FDA navíc důrazně varovala, že hydroxychlorochin může způsobit „vážné problémy srdečního rytmu“.
Největší nadějí je remdesivir
Zatím největší nadějí v léčbě nemoci COVID-19 je antivirotikum remdesivir vyvíjené americkou firmou Gilead Sciences. Remdesivir se ordinuje pacientům, kteří vyžadují mechanickou plicní ventilaci, mají tedy těžší průběh nemoci. Národní ústav zdraví zjistil, že remdesivir může zkrátit dobu zotavení, i snížit mortalitu. „Předběžné výsledky ukazují, že pacienti, kteří dostávali remdesivir, měli o 31 procent rychlejší čas zotavení než pacienti, kteří dostávali placebo,“ napsal Ústav na svých webových stránkách. Pacienti, kteří lék dostávali, měli navíc nižší úmrtnost než ti odkázaní na placebo.
Zkoušejí se i nikotinové náplasti
Mimo remdesiviru a hydroxychlorochinu jsou předmětem studují i jiné léčivé látky. Mezi ně patří i kombinace antiretrovirotik liponaviru a ritonaviru, které jsou určené zejména k léčbě HIV. Ale také japonské anvirotikum favipiravir či „prastarý“ kolchicin využívaný k léčbě dny a familiární středomořské horečky. BBC dokonce včera přišla s informací, že příznaky koronaviru by mohly mírnit nikotinové náplasti. Teorie mluví o tom, že virus se váže na receptory horních cest dýchacích a jelikož nikotin se váže na stejné receptory, tak by je mohl před virem „zablokovat.“ Zda-li to tak skutečně je, se zkoumá.
