Válka na Ukrajině vstoupí už do svého třetího kalendářního roku. A vyhlídky do etapy 2024 se oproti minulému prosinci významně proměnily. Podle expertů oslovených BBC a CNN se o dalším vývoji nerozhodne ani tak na bojišti jako spíše v zahraničí – v Evropské unii, USA, ale i Íránu nebo KLDR.
Rok 2023 měl být podle mnohých vojenských analytiků rokem, kdy Ukrajina potvrdí trend úspěšných protiofenziv z konce roku 2022 a zažene ruskou armádu blíže k vlastním hranicím. To se ale nestalo. Ukrajinský letní protiútok nepřinesl kýžené výsledky a fronta se letos prakticky nehnula. Rusko nadále ovládá zhruba 17 až 18 procent území Ukrajiny.
VIDEO: Ukrajinci zničili ruskou výsadkovou loď Novočerkassk
S prognózami pro rok 2024 už jsou proto odborníci opatrnější. Žádný z expertů oslovených londýnskou BBC se nedomnívá, že by měla válka v příštím roce skončit. O jejím vývoji se podle odborníků rozhodne především v zahraničí. Hodně se čeká na výsledky amerických voleb. Podle Barbary Zanchettové z Katedry válečných studií na King's College v Londýně je to ale přehnaný mediální strašák.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci se v Záporoží trápí, ztratili část v létě dobytého území. Žádný pat, hodnotí ISW
Obecně se očekává, že pokud se do Bílého domu vrátí Donald Trump, podpora Ukrajiny může zeslábnout. S tím Zanchettová souhlasí. Podle ní ale k žádné zásadní změně politického kurzu USA nedojde, Washington bude stát za Evropou i Ukrajinou. Už první Trumpův mandát prý ukázal, že Trumpovy sliby a Trumpovy činy jsou něco docela jiného.
„I když je lákavé líčit scénáře zkázy v kontextu americké pomoci Ukrajině, bývalý prezident při všem tom divadle ani v roce 2016 z NATO neodešel. A nebyl by schopen sám od sebe provést revoluci v 75 let trvajícím americkém transatlantickém partnerství,“ uvedla Zanchettová pro BBC.
Americká CNN ale upozornila, že rétorika USA směrem k válce se mění i pod taktovkou Joea Bidena.
„V západních metropolích se v otázce podpory Ukrajiny říká ‚tak dlouho, jak to bude potřeba‘. Tento měsíc však prezident Biden, stojící vedle Zelenského, prohlásil, že USA budou Ukrajinu podporovat ‚tak dlouho, jak jen to půjde‘,“ napsal web americké CNN.
F-16 na cestě
Potenciálně slábnoucí podpora Ukrajiny ze strany Západu ale není to jediné, co se bude v kontextu konfliktu řešit. I Rusko má své partnery, kteří ho drží v chodu. A také oni rozhodnou, jak to všechno skončí.
„Vojenský průběh této války v roce 2024 se bude diktovat v Moskvě, Kyjevě, Washingtonu, Bruselu, Pekingu, Teheránu a Pchjongjangu spíše než v Avdijivce, Tokmaku, Kramatorsku nebo na kterémkoli z dalších zničených bojišť podél frontové linie,“ předpokládá Michael Clarke, bývalý generální ředitel bezpečnostního think tanku RUSI (Royal United Services Institute).
Jeden aspekt ale může ovlivnit válku i přímo na frontové linii. Ben Hodges, bývalý velící generál armády Spojených států v Evropě, se domnívá, že Ukrajina má právo si dost slibovat od stíhaček F-16, které Kyjevu přislíbil Biden. První kusy by se měly dostat do bitevní zóny začátkem léta. Výcvik pilotů už probíhá.
„Začátkem léta bude Ukrajina poprvé moci používat stíhačky F-16 americké výroby, od čehož si slibuje zlepšení své schopnosti čelit ruským letounům a posílení vlastní protivzdušné obrany,“ uvedl Hodges, podle kterého má Kyjev stále velkou šanci na vítězství.
„Ukrajinci samozřejmě nemají neomezené zdroje, zejména co se týče dělostřelecké munice a přesných zbraní dlouhého dosahu. Ale ruští vojáci jsou na tom hůře. Válka je zkouškou vůle a zkouškou logistiky. Ruský logistický systém je křehký a pod neustálým tlakem Ukrajiny,“ uzavřel.
