Na sklonku prezidentského mandátu zatíženého skandálním útokem na Kapitol, se Donald Trump rozhodl navštívit zeď na hranici s Mexikem, která je symbolem jeho tvrdé migrační politiky. Z jednoho z hlavních pilířů Trumpových předvolebních slibů ale ve skutečnosti zbylo jen torzo.
V jižním cípu státu Texas, na samé hranici s Mexikem, se rozkládá městečko Alamo. O něco dále na sever tam ve stejnojmenné pevnosti v roce 1836 proběhla slavná bitva ve válce mezi Texasem a Mexikem, po které se současný stát USA od Mexika odtrhl. A právě do města Alamo má v úterý namířeno prezident Trump, který na místě hodlá symbolicky završit nejen své prezidentství, ale také jeden ze svých největších projektů – hraniční zeď.
Mluvčí Bílého domu Judd Deere veřejnost ujistil, že volba lokace neskrývá válečný symbolismus, nýbrž nejlépe ilustruje splnění slibu, který Trump svým voličům dal. Informovala o tom americká CNN.
Několik set kilometrů dlouhá zeď měla neprodyšně uzavřít Spojené státy, a utlumit tak ilegální migraci z Mexika a Latinské Ameriky. Tak to alespoň Trump sliboval na předvolebních mítincích v roce 2016, kde s davem příznivců pravidelně skandoval heslo „Build That Wall“ (Postavte tu zeď).
Why is Trump visiting the border?
— Reuters (@Reuters) January 12, 2021
White House spokesman Judd Deere said the visit would mark Trump’s 'completion of more than 400 miles of border wall — a promise made, promise kept.'
It arguably represents the most concrete legacy of Trump’s four-year administration. 2/4 pic.twitter.com/rYNEFgoKiZ
Původní plány počítaly s tím, že blokáda bude nejméně 1 600 kilometrů dlouhá. Jenže ve skutečnosti se podařilo zhmotnit jen zlomek Trumpových vizí. K 8. lednu se podle americké vládní agentury CBP, která dohlíží na ochranu hranic, postavilo zhruba 730 kilometrů zdi.
Jenže většina zdi vyrostla na místech, kde už dříve stály některé hraniční a administrativní struktury. Podle CBP se tak postavilo jen 128 kilometrů nových bariér. Celá hraniční linie mezi Texasem a Mexikem přitom měří 2 000 kilometrů.
Trump také před volbami v roce 2016, ve kterých porazil demokratku Hillary Clintonovou, sliboval, že za stavbu zdi zaplatí Mexiko. To se ale nestalo. Projekt financovala americká ministerstva vnitřní bezpečnosti a financí. Tím pádem i daňoví poplatníci.
Je otázkou, co s rozestavěnou bariérou provede budoucí prezident Joe Biden. V srpnu řekl, že on sám nehodlá postavit už ani jeden centimetr zdi. Na místo ní chce investovat do screeningových technologií, které by byly podle něj na hranicích platnější. Je také pravděpodobné, že demokrat bude k imigrantům mnohem více shovívavý než jeho předchůdce v Bílém domě.