Počítačová simulace vesmírného odpadu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Zvýšená frekvence letů do vesmíru způsobuje, že se zemská orbita plní tunami odpadu. Lidstvo dobývá prostor mimo planetu Zemi od 50. let minulého století a zanechalo tam obrovské množství techniky, která teď mnohdy nepotřebně levituje prostorem. Experti přitom varují, že velké trosky se mezi sebou brzy začnou srážet a mohou ohrozit životy astronautů.
Přesné číslo objektů, které se na oběžné dráze pohybují, je těžké určit. Vědecké odhady hovoří až o statisících předmětů včetně součástek z raket, rozbitých satelitů a dalšího odpadu, ale samozřejmě také funkčních modulů a vesmírných stanic. Objekty rotují zejména na místě, kde je orbita nejblíže zemskému povrchu.
Souboj o vesmírného turistu. Výlety k orbitě chce SpaceX, Virgin Galactic i Blue Origin
Tím, že americká soukromá společnost SpaceX dokázala v květnu dopravit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici, otevřela novou kapitolu dobývání kosmu. Dalším milníkem v pořadníku je komerční doprava turistů na orbitu. O titul společnosti, která to dokáže jako první, bojuje vedle firmy Elona Muska například společnost Virgin Galactic nebo Blue Origin.
Zprvu se zdálo, že vesmírný odpad nepředstavuje pro obyvatele Země žádný velký problém. Jenže s tím, jak techniky na orbitě přibývá, zvyšuje se i riziko, že se některé velké objekty mezi sebou srazí a vzniklé úlomky budou posléze ohrožovat posádky všech raket, které se kdy do vesmíru vydají, obyvatelstvo Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nevyímaje.
Ostatně k jedné takové srážce nebylo v noci ze čtvrtka na pátek daleko. Jen štěstím se mezi sebou nesrazily nefunkční ruský satelit s kusem čínské vesmírné rakety. Kvůli podobně velkým tělesům musela ISS během historie už třikrát měnit trajektorii letu, aby se vyhnula kolizi.
Vzhledem k tomu, že NASA v loňském roce „odemkla“ vesmír i pro komerční účely a povolila natáčení filmů na ISS, je velmi pravděpodobné, že se objem kosmického odpadu bude exponenciálně zvyšovat. Řešením může být konstrukce znovupoužitelných raket, mezi které patří například Falcon 9 společnosti SpaceX. Ani tento model ale nemůže do vesmíru létat donekonečna.
Zvláště skličující je pak pohled na simulaci Evropské vesmírné agentury, ze které je patrné, že odpad pokrývá celou plochu orbity:
Vědci navíc nemají přesné údaje o pohybu každé trosky, tudíž často dochází ve vesmíru ke kolizím, o nichž nikdo neví. V průměru se podle expertů srazí větší předměty v kosmu zhruba 12krát za rok.
Krom trosek navíc ve vesmíru přibývá objektů, které jsou funkční a tudíž náchylné k poškození. Jen Elon Musk chce na orbitu v rámci svého projektu Starlink vynést tisíce satelitů. Jelikož vesmír zatím žádným regulacím nepodléhá, chaos v nekonečnu se zřejmě bude stupňovat.
