První Evropan, který poletí se SpaceX: Dopad bolí, mamku bych do vesmíru neposlal

Mezi Sojuzem a lodí SpaceX je asi takový rozdíl jako mezi elektronickou Teslou a autem ze sedmdesátých let.

Pesquet je v řadách Evropské vesmírné agentury od roku 2009. Na ISS už pracoval mezi lety 2016 a 2017, tehdy ho ale do kosmu vynesl ruský modul Sojuz. „Mezi Sojuzem a lodí SpaceX je asi takový rozdíl jako mezi elektronickou a moderní Teslou a autem ze sedmdesátých let, kde musíte všechno dělat manuálně. Deset let jsme spoléhali na technickou bravuru Sojuzu, ale teď máme velmi moderní stroj jako ze sci-fi, všude jsou dotykové obrazovky,“ komentoval pro CNN Prima NEWS francouzský pilot, který byl na konci července vybrán pro misi Crew-2. Raketa Falcon 9 vynese loď Crew Dragon s Pesquetem na palubě do vesmíru 30. března 2021.

Jsme rádi, že se vesmír demokratizuje.

Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska na konci května přepsala historii dobývání kosmu, když se jí podařilo vynést na palubě lodi Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva americké astronauty. Už příští rok chce firma začít se spoji na orbitu ve velkém. „Jsme rádi, že se vesmír demokratizuje, neměl by to být exkluzivní prostor jen pro pár lidí,“ myslí si francouzský astronaut, ale zároveň varuje: „Vesmír je spojený s rizikem, hlavně na startu a při přistání. Člověk musí být v dobré fyzické formě, dopad na zem je velká rána. Je to jako nabourat v autě, člověk je překvapený, snaží se schoulit. Mou maminku bych do vesmíru určitě neposlal.“

Ačkoli s Crew Dragon už Francouz dopadne do moře, bolet to bude podle něj stejně. „Člověk myslí na rizika. Když jedete při startu výtahem do kabiny, je to padesát metrů do vzduchu. Všude kolem je palivo, je to taková bomba a vy nemůžete uniknout. Nic příjemného,“ prozradil Pesquet stinné stránky ze života astronauta.

Šestnáct východů slunce

Francouzský pilot proslul na sociálních sítích tím, že své zážitky z orbity pravidelně sdílel. Dokumentovat hodlá i svou další cestu, i když ví, že mu úprava a výběr fotek krátí čas na spánek. „Ale nejsou to žádná selfíčka. My jsme fotili proto, abychom zachytili to, jak to ve vesmíru vypadá. Například jsem vzal kameru, když jsme hledali malý únik v systému chlazení. To jsme potřebovali obrazy ve velkém rozlišení,“ vysvětlil Pesquet.

Ve vesmíru se podle něj lidé snaží co nejvíc dodržovat tradiční rytmus dne a noci, který znají ze Země. „Když jste na straně Slunce, každý den vidíte 16 východů a západů. Snažíme se simulovat 24hodinový den. Ráno nás vzbudí umělé světlo, celý den pracujeme a večer jdeme spát,“ uvedl Francouz.

Za svůj život se několikrát setkal ve středisku v Houstonu s Muskem, v rozhovoru prozradil, jak na něj známý vynálezce zapůsobil. „Je to vizionář, když má bláznivý nápad, tak tomu věří a vytrvá. Je to trochu šílená vytrvalost, ale jinak by neuspěl,“ míní Pesquet.

Hlavním Muskovým cílem je doletět na Mars, a podle Pesqueta je to i sen většiny astronautů. „Samozřejmě, všichni chceme na Mars, je to hlavní cíl. Chceme zjistit, jestli tam je život, anebo zda tam byl a zmizel,“ uzavřel francouzský astronaut.