Tureček: Demokracie v Íránu? Snad už si to nikdo nemyslí. Důvody k válce jsou na vodě
Že bude možné v Íránu nastolit západní podobu demokracie? Doufám, že už si to nikdo nemyslí, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Důvody k válce, kterou rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, podle něj „plavou na vodě“.
Údery na Írán zahájily Spojené státy a Izrael v sobotu 28. února. Během úvodních útoků byl zabit tamní nejvyšší duchovní lídr Alí Chameneí, navzdory očekávání některých politiků se však režim v Teheránu prozatím nezhroutil.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpův útok není žádná výhra. Íránce si bombami na svou stranu nezíská, říká Váchal
Podle Turečka může být důvodem i fakt, že íránská politická kultura je „vzdorem vůči silnějším hegemonům“. „Kdo si myslel, že když bude zavražděn nebo zabit nejvyšší vůdce Chameneí, jeho rodina a desítky dalších činitelů režimu, tak to tím skončí, mýlil se,“ uvedl.
Válka však zřejmě nejde zcela podle představ amerického prezidenta Trumpa. Podle Turečka je otázkou, zda déletrvající konflikt předpokládal. Pozitivně se o ní každopádně v úvodních dnech vyjádřily špičky české politické scény. „Minulý víkend tu válku pochválili, řekli, že je logická. Podpořili ji vicepremiér Karel Havlíček i (exministr zahraničí) Jan Lipavský. Takže jestli ji podporují i za tu cenu, kterou teď vidíme a kterou možná ještě uvidíme do budoucna, to je otázka,“ tázal se odborník.
Paralely s Irákem
Tureček ve vysílání CNN Prima NEWS také zpochybnil oficiální důvody k začátku války. Američtí a izraelští představitelé v této spojitosti většinou mluví o údajné bezprostřední hrozbě, kterou představuje jak samotný režim, tak jeho snaha získat jadernou zbraň.
„Když se na to podíváme, před válkou tu byly analýzy amerických tajných služeb, které říkaly, že útoky ze strany Íránu nehrozí. Izrael říká, že byl Teherán na pokraji vybudování jaderné bomby. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ale jasně řekl, že mezinárodní experti nemají poznatky, že by Írán vyvíjel jadernou zbraň a že by ta hrozba byla iminentní,“ zrekapituloval expert.
„Spíše to vypadá jako zpětná konstrukce argumentů pro válku, jejíž reálné cíle nebo pohnutky dost plavou na vodě, nebo jsou falešné,“ doplnil. Údery proti Íránu pak Tureček přirovnal k americké válce v Iráku, kterou v roce 2003 zahájil tehdejší šéf Bílého domu George Bush.
Čtěte také
„Tehdy se také tvrdilo, že Saddám Husajn vyvíjí zbraně hromadného ničení, ačkoliv mezinárodní experti OSN to popírali. Tehdy se také tvrdilo, že je Saddám Husajn hrozbou pro celý svět, že spolupracuje s Al-Káidou. A také se ukázalo, že to nebyla pravda,“ připomněl Tureček.
Jedním z cílů celé americko-izraelské operace může podle něj být i snaha o nastolení demokratické formy vlády. Úspěšná instalace takového režimu, který by se podobal demokraciím západního střihu, je však podle Turečka nepravděpodobná. „Tak já doufám, že už si to opravdu nikdo nemyslí,“ poznamenal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mocný syn nastupuje. Kdo je nový íránský vůdce? Trump ho shodil, WikiLeaks odhalily pikantnosti
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě.
