
Pokračující protesty v Turecku
Tureckem otřásají mohutné protesty. Jeho občané se bouří proti zatčení opozičního prezidentského kandidáta a kritizují vedení země za „utahování šroubů“, ke kterému podle nich v Turecku dochází. „Jestliže opozice vyvolala jiskřičku naděje, že by se situace mohla v budoucnu změnit, tak tento Erdoganův krok ji uhasil,“ popisuje bývalý velvyslanec Česka v Turecku Tomáš Laně.
V neděli večer se už popáté setkaly u istanbulské radnice desetitisíce demonstrantů, informoval deník The Guardian. Protestující požadovali propuštění istanbulského starosty a hlavní tváře opozice Ekrema Imamoglua, který byl v neděli zatčen přímo ve svém domě.
ČTĚTE TAKÉ: Trump není u moci ani 100 dní a dominuje. Opoziční demokraté jsou bezradní, shrnuje analýza
Turecký ministr vnitra uvedl, že od 19. března, kdy protesty začaly, bylo zadrženo 1 133 osob, informoval dále The Guardian. Podle agentury Reuters došlo také k zatčení devíti novinářů.
Policie použila proti demonstrantům před radnicí pepřový sprej a gumové projektily, kterými střílela do davu, píše deník Sky News.
„Tohle je úžasná situace. (…) Udělala z hrstky zlých lidí nešťastníky. Jejich strach roste. Budou se bát, ať se bojí. Protože my spolu s naším národem představujeme spojenectví Turecka. Představujeme ušlechtilé hodnoty Turecké republiky, demokracii,“ napsal v pondělí na síť X Imamoglu.
Oficiálním důvodem, proč k zatčení opozičního lídra došlo, je obvinění z korupce. Všeobecně však je považováno za politický tah, jehož cílem je odstranit hlavního vyzyvatele současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z příštího prezidentského klání.
Likvidace prezidentského protivníka Erdogana?
Zásah policie totiž bezprostředně navazoval na zvolení Imamoglua za oficiálního prezidentského kandidáta Republikánské lidové strany (CHP). A uskutečnil se jen několik dní předtím, než měl být zaregistrován jako kandidát v prezidentských volbách plánovaných na rok 2028.
Vládní představitelé však obvinění z likvidace politického soupeře důrazně odmítají a trvají na tom, že turecké soudy fungují nezávisle. Erdogan zároveň označil demonstrace za „pouliční teror“, informuje server Politico.
Bu gece Saraçhane’de ve ülkemin dört bir yanındaki meydanlarda adalet isteyen milyonlara selamlarımı gönderiyorum. pic.twitter.com/bTEfCjd6M8
— Ekrem İmamoğlu (@ekrem_imamoglu) March 23, 2025
V současné době Imamoglu platí za hlavního Erdoganova vyzyvatele. Jak ukazuje server Europe Elects, podle průzkumů veřejného mínění Republikánská lidová strana dlouhodobě dorovnává Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) současného prezidenta Erdogana.
Erdoganův odpor proti opozici přichází také v návaznosti na nečekaně přesvědčivé vítězství CHP v komunálních volbách v roce 2024 v celostátních městech, a to i v okresech, které byly dlouho baštou vládnoucí AK.
Nejde o překvapivý vývoj, říká bývalý diplomat Laně
Přestože celý svět o víkendu sledoval masové protesty s překvapením, podle bývalého českého velvyslance a experta na Turecko Tomáše Laně zdaleka nejde o překvapivý vývoj, ale dlouhodobé směřování Erdoganovy politiky.
„Zatčení opozičního lídra bylo možná trochu překvapivé, protože Ekrem Imamoglu je dvojnásobný vítěz voleb v Istanbulu. Tedy ve městě, kde vyrostl i Erdogan,“ popsal Laně pro CNN Prima NEWS. Výsledek komunálních voleb v Istanbulu – jakkoliv marginální význam v Turecku mají – proto Erdogan bedlivě sleduje.
Pro Erdogana pracují nejen soudy, ale i školy
Imamoglu se každopádně stal osobností, která přesáhla hranice komunální politiky. „Vzhledem k tomu, že CHP zvítězila ve většině velkých pobřežních i vnitrozemských měst, získala na významu. A získal tím na významu i Ekrem Imamoglu,“ vysvětluje Laně.
I když do dalších prezidentských voleb v Turecku zbývají ještě tři roky, během kterých se může leccos změnit, Erdogan podle Laněho nechce nic ponechat náhodě. Rozhodl se proto svou rostoucí politickou konkurenci zlikvidovat. A to i navzdory tomu, že popularita Imamoglua dávala veřejnosti naději, že je moci Erdogana uchráněn.
Aerial footage showing the scale of the protests against Erdoğan in Turkey pic.twitter.com/IAWyhRQs3w
— NEXTA (@nexta_tv) March 24, 2025
„Politická likvidace se v Turecku děje tím způsobem, že zvolení komunální politici čelí obviňování z korupce nebo napomáhání terorismu, což je velice široké obvinění, do kterého se v Turecku vejde úplně všechno,“ komentuje Laně.
Imamoglu byl navíc zbaven vysokoškolského titulu, informovala agentura AP, což je v Turecku předpoklad kandidatury na prezidenta. „Je velice pozoruhodné, že v tomto případě pracují na příkaz Erdogana a jeho okolí nejen soudy, ale dokonce i univerzity,“ dodává bývalý velvyslanec.
Uhašená jiskřička naděje
Světová média proto píší o tom, že se Turecko pod prezidentem Erdoganem posunulo o krok blíže k autoritářskému režimu.
„Jestliže opozice vyvolala jiskřičku naděje, že by se situace mohla v budoucnu změnit, tak tento Erdoganův krok ji uhasil,“ shrnuje Laně.
Podle Laněho je v současné situaci výrazná především spontaneita tureckých procesů a jejich masovost. „Ukazuje to, že zejména mladá turecká generace nepodléhá současnému autoritářskému režimu, protože je evropsky zaměřená. To je naděje pro turecko-evropské vztahy,“ komentuje Laně.
Středoasijský či postsovětský model autoritářství
Přestože je Turecko ve své současné podobě jednoznačně autoritářským režimem, stále funguje opoziční tisk a lidé se dokážou efektivně organizovat.
„Neřekl bych, že v Turecku směřují k totalitě,“ odpovídá Laně na otázku, jak vážný význam má současné dění pro právní uspořádání země.
„Erdogan si ale nedá ujít příležitost, aby si pojistil i své čtvrté volební období. A pokud by mu zdraví nesloužilo, má v záloze dynastickou náhradu. Potlačí-li opozici, bude Turecko směřovat k autoritářskému režimu středoasijského a postsovětského typu,“ shrnuje Laně.
Musk zablokoval účty tureckých aktivistů
Vývoj dění v Turecku odsoudily i některé evropské státy. Francouzské ministerstvo zahraničních věcí na síť X napsalo, že „uvěznění starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua a mnoha dalších významných osobností je vážným útokem na demokracii“.
Řecko podle informací serveru Euractiv zase vývoj okomentovalo s tím, že situace v Turecku je „proměnlivá a znepokojivá“.
Demonstranty podpořila také frakce evropských socialistů (S&D). Ve svém postu na X vyjádřila solidaritu „s těmi, kdo v Turecku protestují proti autokracii“ a vyzvala k „okamžitému propuštění Imamoglua a všech dalších zadržovaných představitelů opozice“.
Elon Musk, the self-proclaimed free speech prophet, restricts Turkish accounts on X that call for protests in Turkey against Imamoglu’s detention, following requests from the government. https://t.co/1OFg5xwQl2
— Ragıp Soylu (@ragipsoylu) March 21, 2025
Naopak z USA přišla nečekaná podpora Erdoganova režimu prostřednictvím Elona Muska, šéfa Úřadu vlády pro efektivity (DOGE) a majitele sociální sítě X. Ten v návaznosti na pokračující protesty v sobotu zablokoval na X hned několik účtů opozičních aktivistů, kteří šířili informace o protestech, informoval server Politico.
Pro EU bude Erdogan nadále důležitým partnerem
Překotný vývoj posledních dní přitom vrhá možný stín na partnerství mezi Tureckem a evropskými státy. Obzvláště v sérii krizí, jako jsou napjaté vztahy s USA pod administrativou Donalda Trumpa nebo válkou na Ukrajině.
Podle Laněho se ale žádné přehodnocování vztahů EU a Turecka nechystá.
„Erdogan se snaží prezentovat jako silná regionální politická osobnost a vydávat Turecko za silného regionálního hráče. EU se proto může spolehnout, že se bude snažit pomáhat Ukrajině,“ dodává Laně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Američané a Rusové zahájili v Rijádu jednání o zastavení bojů na Ukrajině. Klíčem je Černé moře