Fiala neříkal úplnou pravdu. Expert vysvětlil úskalí oznámeného příspěvku na bydlení

Rodina počítá své úspory, které se jí kvůli inflaci snižují

Ekonom Peterka o příspěvku na bydlení

Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Výrok ve vysílání CNN Prima NEWS rozebral ekonom Pavel Peterka a slova předsedy uvedl na pravou míru. „Těch 30 procent se netýká všech,“ upřesnil.

„Chci zdůraznit, co už vláda řekla: nenecháme občany padnout. V praxi slova znamenají, že občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent, respektive v Praze 35 procent, ze svých příjmů, a to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady na bydlení nad 30 procent jejich příjmu je jim stát připraven uhradit, a to prostřednictvím příspěvku na bydlení,“ prohlásil Fiala po jednání vlády.

Aktualizace nebyla dostatečná

Ekonom Peterka však ve vysílání CNN Prima NEWS slova Fialy korigoval. „Není to 30 procent pro každého. Příspěvek na bydlení má stanovenou celou řadu parametrů, které například zahrnují normativní náklady na bydlení, které stanovují nějakou normu nákladu,“ podotkl. Pokud náklady domácnosti v určitých parametrech normu přesahují, je pro příspěvek využita právě tato norma.

V praxi to znamená, že pokud rodina na náklady spojené s bydlením vynaloží více než 30, respektive 35 procent svých čistých příjmů, a zároveň je tato částka stejná nebo nižší než normativ – průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti – má na příspěvek nárok.

„Jenže norma pravděpodobně nebyla dostatečně aktualizována ve světle růstu cen nemovitostí, nájmů a cen energií,“ pokračoval. Následně uvedl dva příklady. „Pro dvoučlennou rodinu, která bydlí v Praze, je měsíční normativ nákladu na bydlení ve výši 13 629 korun, což je hluboko pod průměrem,“ vzkázal.

Následně představil hranici pro stejně početnou rodinu, avšak z města do 50 tisíc obyvatel. „Zde je normativ 9 261 korun, což velmi pravděpodobně neodpovídá nákladům na energie a růst nájmů. Tedy – silná věta, že stát proplatí domácnostem jakékoliv náklady nad 30 procent jejich příjmu příspěvkem na bydlení, není úplně pravdivá,“ uzavřel s tím, že i příspěvek má své limity, aby nebyly dopláceny náklady například na obrovské byty či domy, v nichž žije pouze jeden člověk.

Mluvčí: Normativy vláda upravila

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách uvádí, že průměrná výše příspěvku je něco málo přes čtyři tisíce korun. Na dotaz CNN Prima NEWS, zda byly normativy vzhledem k rostoucím cenám dostatečně upraveny, mluvčí vlády Václav Smolka odpověděl, že ano. „Normativy samozřejmě platí. Jejich úpravou se již podařilo docílit toho, aby se 70 procent žadatelů do těchto limitu vešlo – na rozdíl od minulých let, kdy to byla sotva polovina žadatelů,“ uvedl.

Vzkázal, že vláda také pravidelně žádá příslušné orgány o aktualizaci skutečných nákladů na bydlení a tyto normativy na čtvrtletní bázi aktualizuje. „Na příštím jednání vlády by se o tato nová čísla mělo znovu požádat a na jejich základě normativy aktualizovat,“ uzavřel.

Fiala na tiskové konferenci připomněl, že o příspěvek lze již nyní žádat on-line nebo fyzicky na úřadu práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) premiéra doplnil a sdělil, že stát za první pololetí letošního roku vyplatil na pomoc domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné okamžitě pomoci přes pět miliard korun.

Tagy: