Ilustrační fotografie Zdroj: pixabay.com
Úzkost, deprese a nespavost jsou podle nové studie nejčastějšími psychickými problémy, které se rozvíjejí u pacientů uzdravených z COVID-19. Vědci také zaregistrovali významně vyšší riziko rozvoje demence a stavu poškození mozku, informovala agentura Reuters. Stejně tak mají naopak lidé s existujícími psychickými problémy vyšší riziko nákazy koronavirem, varují odborníci.
COVID-19 ovlivňuje centrální nervový systém, a tak může přímo zvyšovat následné poruchy
„Lidé se obávali, že přeživší COVID-19 budou vystaveni většímu riziku psychických problémů, a naše zjištění ukazují, že je to pravděpodobné,“ uvedl profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii Paul Harrison.
Lékaři a vědci po celém světě naléhavě potřebují prozkoumat příčiny a identifikovat nové způsoby léčby duševních chorob po COVID-19, dodal Harrison a upozornil, že zdravotnické služby musí být připraveny poskytovat péči zejména proto, že výsledky počtu psychiatrických pacientů jsou pravděpodobně ještě podhodnocené.
U pětiny uzdravených nastupují psychické problémy
Studie publikovaná v respektovaném časopise The Lancet Psychiatry analyzovala zdravotní záznamy 69 milionů lidí v USA zahrnující přes 62 tisíc případů COVID-19.
Během tří měsíců po pozitivním testu byl u jednoho z pěti uzdravených zaznamenán poprvé výskyt diagnózy úzkosti, deprese nebo nespavosti. Podle vědců šlo o asi dvakrát vyšší pravděpodobnost, než jaká byla ve stejném období u jiných skupin pacientů, kteří koronavirus neprodělali.
Výzkumníci rovněž zjistili, že lidé, u nichž se již dříve vyskytovalo některé z duševních onemocnění, měli o 65 procent vyšší pravděpodobnost diagnózy COVID-19 než ostatní.
Kombinace psychologických stresorů a fyzických následků
Profesor psychiatrie z King's College London Simon Wessely zmínil, že zjištění, že lidé s psychickými zdravotními problémy jsou rizikovější vůči COVID-19, odráží podobné nálezy u předchozích ohnisek infekčních onemocnění. „COVID-19 ovlivňuje centrální nervový systém, a tak může přímo zvyšovat následné poruchy. Ale tento výzkum potvrzuje, že nejde o celý příběh a že riziko je zvýšeno předešlým špatným zdravotním stavem,“ uvedl.
Experti na duševní zdraví, kteří se na studii přímo nepodíleli, uvedli, že její nálezy přispívají k rostoucím důkazům, že COVID-19 může ovlivnit mozek a mysl, čímž zvyšuje riziko řady psychiatrických onemocnění. „Je to pravděpodobně způsobeno kombinací psychologických stresorů spojených s touto konkrétní pandemií a fyzickými dopady nemoci,“ uvedl Micheael Bloomfield, psychiatr z Univerzity College London.
