Skupina zemí G20 přichází s masivním hospodářským impulsem.
Objem státní finanční pomoci nejspíše přepíše dosavadní rekordy v historii světového hospodářství. Skupina dvaceti zemí s největšími ekonomikami světa G20 už dříve dala najevo odhodlání ekonomiku stimulovat pěti biliony dolarů. Účet za koronavirus ale bude pravděpodobně mnohem větší.
Zatím poslední z hospodářských velmocí, které oznámily vládní pomoc ekonomice, bylo Japonsko. Jeho premiér Šinzó Abe ve středu představil detailní plán vládního záchranného balíčku, který dosáhne objemu bezmála jednoho bilionu dolarů. Jde o sumu, která odpovídá asi pětině japonského hrubého domácího produktu.
V porovnání s rokem 2009, kdy japonská vláda rovněž masivně zasahovala proti následkům finanční a ekonomické krize, jde o dvakrát větší objem. „Rozhodli jsme přijmout bezprecedentní balík opatření, který má zabránit největším škodám, které nový koronavirus na našem hospodářství napáchá,“ uvedl Abe během tiskové konference, na níž záchranný plán představoval.
Co a v jakém objemu dosud představili členové G20?
Japonsko: 1,1 bilionu dolarů (27,5 bilionu korun)
Balíček mimo jiné počítá s tím, že asi šedesát miliard dolarů bude použito na přímé platby domácnostem a drobným podnikatelům, zbytek na další podpůrné programy. Vláda je přesvědčena, že tím domácnosti přesvědčí, aby nepřestaly nakupovat a podporovat tak domácí výrobce. „Účinek může být omezený, protože mnoho lidí se v těchto dnech nákupům vyhýbá. Může ale tlumit případnou druhou vlnu šoku, který ekonomika možná zažije,“ uvedl pro deník Japan Times Masaki Kuwahara, analytik společnosti Nomura Securities.
Podle agentury Bloomberg japonská centrální banka rozhodla už v polovině března o rozšíření svých nákupů cenných papírů na cílový objem 111 miliard dolarů pro tento rok. Další kroky ale zřejmě i ze strany Bank of Japan ještě přijdou.
Japonská reakce se zdá být poněkud opožděná, zejména v kontextu ostatních zemí skupiny G20, které své záchranné balíčky představily prakticky hned poté, co zavedly rozsáhlá omezení pohybu osob, a tedy ekonomické aktivity. Jenže Japonsko vyhlásilo stav nouze rovněž až ve středu, a tak opatření na podporu hospodářství přišla vlastně včas.
USA: 2,9 bilionu dolarů (72,5 bilionu korun)
Spojené státy jsou co do státní pomoci zatím nejvelkorysejší a možná i nejrychlejší. V polovině března představil Federální rezervní systém (americká centrální banka - Fed) plán takzvaného kvantitativního uvolňování. Fed bude nakupovat vládní, municipální a v některých případech také korporátní dluhopisy, čímž do hospodářství dostane tolik potřebnou likviditu, a to zatím v objemu 700 miliard dolarů. Koncem března pak americký Kongres odklepl záchranný balíček ve výši 2,2 bilionu dolarů, který vláda použije na různé podpůrné programy.
Eurozóna: 2,6 bilionu eur (70,7 bilionu korun)
V případě zemí platících eurem je uvolňování státní pomoci dvojkolejné. Po té první k postiženým zemím doputuje finanční injekce od Evropské centrální banky, která bude provádět prakticky stejné operace jako její americký protějšek. Objem? 870 miliard eur. Druhá pomocná kolej pak sestává ze státních rozpočtů jednotlivých národních států. Německo už vyčlenilo 750 miliard eur, ze kterých chce financovat jak přímé finanční podpory, tak zvýhodněné úvěry pro podnikatele, nebo je použije jako státní záruky.
Francie má připraveno 45 miliard eur na přímá protikrizová opatření a dalších 300 miliard v podobě státních záruk. Italská vláda odklepla 25 miliard eur na přímou finanční podporu a v pondělí rozhodla o tom, že firmy budou moci čerpat až 400 miliard eur od bank v podobě úvěrů. Španělsko připravilo 200 miliard eur, které použije rovným dílem na státní záruky za bankovní úvěry a na přímou pomoc obyvatelstvu.
Velká Británie: 580 miliard liber (18 bilionů korun)
Britská centrální banka vedle neprodleného snížení své základní úrokové sazby téměř na nulu rovněž vyhlásila program odkupu vládních dluhopisů. Počátkem dubna do něho zahrnula také dluhopisy firemní. Tímto způsobem chce do ekonomiky uvolnit nejméně 220 miliard liber. Vláda pod vedením Borise Johnsona v průběhu března odsouhlasila podpůrný balíček v objemu 360 miliard liber. Část půjde na přímé platby, část jako úvěrové garance.
Kanada: 292 miliard kanadských dolarů (5,2 bilionu korun)
Ani Bank of Canada není výjimkou co do kvantitativního uvolňování. Na rozdíl od ostatních centrálních bank se rozhodla pro sofistikovanější způsob pumpování peněz do ekonomiky. Od vlády nakoupí dluhopisy v objemu pět miliard dolarů týdně, další desítky miliard má připraveny na odkupy ostatních cenných papírů (jako hypoteční zástavní listy) nebo jako podporu pro úvěry podnikatelskému sektoru. Kanadská vláda vyčlenila 55 miliard dolarů na daňové úlevy a dalších 27 miliard na přímé platby zaměstnancům a nízkopříjmovým domácnostem.
Čína: 700 miliard dolarů (17,5 bilionu korun)
V případě Číny je vystopování skutečného objemu státní pomoci ekonomice obtížné, tak lze vycházet jen z odhadů opřených o prohlášení tamních úřadů včetně centrální banky. Samotná People´s Bank of China uvolní do ekonomiky prostřednictvím série nejrůznějších opatření přes 300 miliard dolarů. Vládní pomoc hospodářství by pak měla dosáhnout téměř 400 miliard dolarů. Na rozdíl od západních vlád ale ta čínská hodlá své peníze utratit především za investice do dopravní a jiné infrastruktury.
Ostatní: 630 miliard dolarů (15,8 bilionu korun)
Zbývající země G20 jako Jižní Korea, Austrálie, Jihoafrická republika, Indonésie nebo Brazílie podpoří své ekonomiky kombinací výše zmíněných opatření v celkovém objemu kolem 630 miliard dolarů. První účet za opatření, která mají globálním hospodářství ochránit před dopady koronavirové pandemie, se tak celkem vyšplhá na více než 9 bilionů dolarů (225 bilionů korun). Takový impuls přijde ze skupiny zemí G20, která se na světovém HDP podílí asi z devadesáti procent.
