Podle členů skupiny KoroNERV-20 je nutné, aby vláda skoncovala s informační slepotou, v níž Česko drží. Zdroj: pixabay.com
Představitelé vládní moci musí veřejnosti bez vytáček říkat, z jakých epidemických dat a modelů vycházejí, když zavádí nová a nová restriktivní opatření. Podle členů občanské iniciativy KoroNERV-20 je nezbytné, aby vláda v tomto smyslu odkryla karty a bojovala tak za obnovení narušené důvěry mezi ní a občany. „Představitelé státu musí vysvětlovat, nikoli zatajovat,“ stojí ve výzvě KoroNERV-20 adresované vládě pod vedením Andreje Babiše (ANO).
Členové KoroNERVu své požadavky vůči vládě a ministerstvu financí sepsali v osmi bodech. Mezi nimi je výzva ke zveřejnění aktuálních modelů vývoje pandemie COVID-19 včetně dokumentace, zveřejnění anonymizovaných dat, jimiž jsou modely plněny, zveřejnění odhadu dopadu různých vládních opatření na vývoj pandemie nebo zveřejnění aktuálního scénáře vývoje.
Vláda má podle nich také spolupracovat s věrohodnými odbornými subjekty na oponentuře i dalším rozvoji používaných modelů. Těmi členové KoroNERVu rozumí univerzity, Akademii věd nebo expertní skupiny. Poukazují také na to, že se pomalu ale jistě vytrácí důvěra občanů ve stát a jeho schopnost situaci řešit. „Dnes se bohužel nacházíme v situaci, kdy je důvěra mezi představiteli státu a občany v dezolátním stavu. Občané nevěří opatřením, která představitelé zavádějí,“ stojí ve výzvě skupiny KoroNERV-20.
Informační slepota
Jde přitom o zcela zásadní věc pro dobře fungující společnost a stát. A je o to důležitější, když se Česká republika nachází v takové krizi, jakou je ta současná. KoroNERV-20 apeluje mimo jiné na to, že opatření jsou lidmi vnímána jako zmatečná, nejednotná a nepřehledná. Představitelé vlády prý před občany vědomě a úmyslně zatajují klíčové informace. Stát tak drží veřejnost v informační slepotě. Údajně proto, že nevěří, že zveřejnění informací nepovede k šíření dezinformací a ke špatným interpretacím. Udržování stavu informační slepoty ale členové KoroNERVu považují za zcela nepřijatelné.
Jeden z viditelných členů skupiny KoroNERV Mojmír Hampl dokonce věří, že vláda s daty neumí pracovat. O to je ale jejich zatajování závažnější. „Když někdo neví, co dělá, nemůže ani vědět, že dělá něco špatně,“ řekl CNN Prima NEWS někdejší viceguvernér České národní banky. Vláda má podle Hampla provádět cílená protiepidemická opatření, která ale budou postavená na dobrých datech. „To je totiž možná alternativa vůči plošným opatřením,“ dodal v narážce na to, že vláda jako jednu z dalších variant zvažuje i lockdown.
Mezi členy iniciativy KoroNERV-20 najdeme vedle Hampla také například rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou, ředitele Nemocnice na Bulovce Jana Kvačka, bývalého ministra financí Ivana Pilného nebo ekonoma Tomáše Sedláčka. A právě podle Danuše Nerudové vláda výzvu skupiny KoroNERV-20 dosud nevyslyšela. „Data a modely pořád nemáme. Ani v pondělí ráno," uvedla na Twitteru.
Chtěla bych jen podotknout, že ta data a modely, na jejichž základě by snad mohlo dojít k zachránění důvěry občanů ve stát, pořád nemáme. Ani v pondělí ráno.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) October 12, 2020
P.S. Bez důvěry budou lidé nastavená pravidla akceptovat velmi těžce. #chcemedata @koronervhttps://t.co/RDyFr2GV9H
Klaus: strašíte lidi
Za práci se statistikami kritizoval vládu také bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj prý vláda zachází s daty o nakažených, nemocných nebo zemřelých způsobem, který obavy veřejnosti jen přiživuje. „Že jsme překročili sto tisíc čeho? Nakažených? To ale nejsou nemocní lidé. Nemocný člověk je někdo úplně jiný, nemocný je člověk s COVID-19 a ne ten, kdo má v sobě drobky toho viru,“ řekl Václav Klaus v pátečním vydání pořadu 360 stupňů na televizní stanici CNN Prima NEWS.
Podobně se Klausovi nelíbí uváděné statistiky o zemřelých s COVID-19. „Pokud se podívám na data, tak letošních dosavadních 33 týdnů bylo v uplynulé dekádě až pátých v pořadí, co se týče počtu úmrtí. Nejvíce zemřelých bylo v roce 2018, pak 2015, 2017, 2019 a až pátý je rok 2020. Je tohle hlavní zpráva? Je to překvapivé číslo?“ ptal se řečnicky Klaus. Vláda by podle něj měla nechat lidi žít a zbytečně je nestrašit.
