Rozdělená Ukrajina podle Medveděva
Rusko zabere celý východ, sever i jih Ukrajiny a pochopitelně mu zůstane poloostrov Krym. Tak si rozdělení Ukrajiny představuje bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Nové uspořádání přestavil i na mapě, kterou zveřejnil i na sociálních sítích, přičemž se odkazuje na zahraniční experty, ty ale nejmenuje. Na mapě zaujme také to, že by samostatné ukrajinské republice zbyla pouze Kyjevská oblast. Zbytek země by podle Medveděvovy mapy připadl okolním zemím. Historik Libor Svoboda CNN Prima NEWS vysvětlil historické vazby zmíněných států na jednotlivé oblasti. Zároveň dodal, že Rusové v podstatě nemají ani historický nárok na poloostrov Krym, o kterém Moskva tvrdí, že „byl a je odjakživa ruský“.
„V drogami poškozené mysli ukrajinského prezidenta takto vypadá mapa jeho země v blízké budoucnosti,“ napsal na sociální síti Telegram ruský exprezident a připojil ke svému textu mapu, kde je Ukrajina v podobě, v níž byla naposledy před revolucí Euromajdan v roce 2014. Žlutě zbarvený je kromě dnešní Ukrajiny rovněž poloostrov Krym, který po revoluci rychle obsadili Rusové a od té doby jej drží.
Rozdrobené Rusko? Po válce na Ukrajině mohou vzniknout desítky nových států
Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.
„Západní analytici se domnívají, že spíše je tomu takto,“ dodal Medveděv k druhé mapě, kterou na Telegramu sdílel. Zde ze samostatné ukrajinské republiky zbývá pouze Kyjev a jeho přilehlá oblast. Celý východ, Krym, ale také jih a sever země až po Kyjevskou oblast by podle mapy patřil Rusku. Na západ od Kyjeva se pak táhne prodloužené území Polska, byť se dvěma výjimkami. Černovická a Vynnická oblast má podle Medveděva patřit Rusku a Zakarpatská Ukrajina pro změnu Maďarsku. Poslední zmiňovaná oblast je přitom územím bývalé Podkarpatské Rusi, která v minulosti patřila Československu v době první republiky.
Medveděv, dnes místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, vůbec nezmínil, o které západní analytiky podle něj jde. Jím zveřejněnou mapu však kritizují ukrajinská média, podle nichž Medveděv svým krokem „znovu přiznal ruské ambice zničit Ukrajinu“. Například list Odessa Journal se podivuje nad tím, že Bělorusko, které zůstává ruským spojencem, by nezískalo žádné nové území.
S reakcí přišel i jeden ze států, který by podle zmíněné mapy získal nové území. „Takové postoje jsou součástí propagandy a dezinformačních nástrojů, které Ruská federace používá už delší dobu a které využívá od zahájení nelegální a nelegitimní agresivní války proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo zahraničí Rumunska.
Mapa Ukrajiny podle bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva Zdroj: Dmitrij Medveděv
Historická oblast s významem pro Poláky
Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Libor Svoboda pro CNN Prima NEWS řekl, že územní vývoj Ukrajiny je z historického pohledu velmi složitý a táhne se stovky let do minulosti. Zároveň popsal, z jakých důvodů by část země dle mapy mohly náležet státům jako Polsko, Rumunsko či Maďarsko.
Svoboda zmínil, že dnešní západní Ukrajina, historicky východní část Haliče, v minulých stoletích po léta náležela právě Polsku, potažmo Litvě, která pak s Polskem v 16. století vytvořila Polsko-litevskou unii, a tudíž šlo o jednotný státní útvar.
In #Russia, former president (aka “seat warmer”) and former PM Medvedev @medvedevrussia published a map of #Ukraine carved up between Russia, Poland, Hungary and Romania. The map shows 2/3 of Ukrainian territory annexed by Russia.
— Alexander Kokcharov (@alex_kokcharov) July 27, 2022
Typical Russian #imperialism. pic.twitter.com/pnWBshPuNz
„Faktem je, že ve středověku až do 17., respektive 18. století velká část Ukrajiny od stepí po města jako Kyjev a celý západ byly součástí Litevského velkoknížectví, a od 16. století tedy součást Polska,“ popsal Svoboda. Poláci k unii pro změnu přidali dnešní ukrajinský Lvov a přilehlou oblast. Svoboda dodal, že později se část území dostala do područí Ruska, ale posléze znovu měnila majitele, když byla připojena k Rakousku-Uhersku.
„Pro Poláky má toto území obrovský význam, protože ho Polsko historicky vnímalo jako součást své identity,“ popsal pro CNN Prima NEWS historik s dovětkem, že z oblasti pocházela řada osobností polské historie či kultury. Jmenovitě například pianista a později i premiér samostatného Polska Ignacy Jan Paderewski. V oblasti zároveň měla velký vliv polská kultura a místní elity podle Svobody mluvily zejména polsky.
Krym není ruský, vysvětluje historik
„Území Haliče za Rakouska-Uherska bylo až do rozpadu v roce 1918 ve stejném státním útvaru, jako jsme byli my. To se týká i území Bukoviny,“ dodal Svoboda. Bukovinou míní právě oblast kolem města Černovice, která by podle mapy měla společně s Vinnickou oblastí náležet Rumunsku.
Připadnutí Zakarpatské oblasti Maďarsku lze pak podle historika přisoudit tomu, že oblast je historicky součástí Uher. Jde mimochodem o území, které v minulosti patřilo Československu. „Po roce 1918 bylo toto území stejně jako Slovensko odtržené a připojené k Československu,“ zmínil Svoboda s tím, že v jižní části tehdejší Podkarpatské Rusi žila početná maďarská menšina.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Svoboda se navíc pozastavil i nad stále propíraným poloostrovem Krym, který Rusové drží od roku 2014 a tvrdí, že „Krym byl odjakživa ruský“. „Jestli dneska Rusové vykládají, že Krym je ruský, není tomu tak. Od roku 1475 tam existoval Krymský chanát , který byl v takové lenní závislosti na Osmanské říši,“ vysvětlil historik pro CNN Prima NEWS. V přilehlých stepích pak žily zejména hordy kočovných Tatarů, kteří spadali právě pod Krym.
Krymský chanát zůstal i přes faktickou závislost na Osmanech samostatný až do 18. století, kdy jej k Rusku násilně připojila ruská carevna Kateřina Veliká. „Vím, že to Rusové tvrdí, ale historicky to není ruské území. Kdybychom to tak brali, tak patří krymským Tatarům, kteří ve stepích kočovali,“ dodal Svoboda.
Válka trvá už téměř půl roku
Ukrajina čelí už téměř 6 měsíců ruské vojenské invazi, která započala 24. února. Rusové v prvních dnech války, kterou však sami nazývají jako „speciální vojenská operace“, dokonce obléhali a ostřelovali Kyjev, ale Ukrajinci své hlavní město ubránili a ruské síly vytlačili. Dnes Rusové drží Donbas, kde mají podporu místních separatistů, a také jih Ukrajiny od Chersonské oblasti na východ.
Ukrajinci aktuálně rozjíždějí své protiofenzivy, od kterých si slibují vyhnání Rusů z jihu země. Zároveň sebevědomě hlásí, že chtějí ruské vojáky vyhnat i z poloostrova Krym, který však Kreml drží již několik let ve své moci. V posledních dnech došlo na Krymu k několika sabotážím, které způsobili Ukrajinci a které měly za následek zničení ruské letecké techniky.
Rusové aktuálně chystají na některých okupovaných oblastech referenda, jaká vyhlásili už před lety na Krymu. Tehdy se údajně drtivá většina obyvatel vyjádřila pro připojení poloostrova k Rusku. Západ i Ukrajina však referendum neuznaly.