Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Medveděv ukázal novou mapu Ukrajiny. Zelenskému zbyde jen Kyjev, východ bude ruský

Výběr redakce


Rusko zabere celý východ, sever i jih Ukrajiny a pochopitelně mu zůstane poloostrov Krym. Tak si rozdělení Ukrajiny představuje bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Nové uspořádání přestavil i na mapě, kterou zveřejnil i na sociálních sítích, přičemž se odkazuje na zahraniční experty, ty ale nejmenuje. Na mapě zaujme také to, že by samostatné ukrajinské republice zbyla pouze Kyjevská oblast. Zbytek země by podle Medveděvovy mapy připadl okolním zemím. Historik Libor Svoboda CNN Prima NEWS vysvětlil historické vazby zmíněných států na jednotlivé oblasti. Zároveň dodal, že Rusové v podstatě nemají ani historický nárok na poloostrov Krym, o kterém Moskva tvrdí, že „byl a je odjakživa ruský“.

„V drogami poškozené mysli ukrajinského prezidenta takto vypadá mapa jeho země v blízké budoucnosti,“ napsal na sociální síti Telegram ruský exprezident a připojil ke svému textu mapu, kde je Ukrajina v podobě, v níž byla naposledy před revolucí Euromajdan v roce 2014. Žlutě zbarvený je kromě dnešní Ukrajiny rovněž poloostrov Krym, který po revoluci rychle obsadili Rusové a od té doby jej drží.

„Západní analytici se domnívají, že spíše je tomu takto,“ dodal Medveděv k druhé mapě, kterou na Telegramu sdílel. Zde ze samostatné ukrajinské republiky zbývá pouze Kyjev a jeho přilehlá oblast. Celý východ, Krym, ale také jih a sever země až po Kyjevskou oblast by podle mapy patřil Rusku. Na západ od Kyjeva se pak táhne prodloužené území Polska, byť se dvěma výjimkami. Černovická a Vynnická oblast má podle Medveděva patřit Rusku a Zakarpatská Ukrajina pro změnu Maďarsku. Poslední zmiňovaná oblast je přitom územím bývalé Podkarpatské Rusi, která v minulosti patřila Československu v době první republiky.

Medveděv, dnes místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, vůbec nezmínil, o které západní analytiky podle něj jde. Jím zveřejněnou mapu však kritizují ukrajinská média, podle nichž Medveděv svým krokem „znovu přiznal ruské ambice zničit Ukrajinu“. Například list Odessa Journal se podivuje nad tím, že Bělorusko, které zůstává ruským spojencem, by nezískalo žádné nové území.

S reakcí přišel i jeden ze států, který by podle zmíněné mapy získal nové území. „Takové postoje jsou součástí propagandy a dezinformačních nástrojů, které Ruská federace používá už delší dobu a které využívá od zahájení nelegální a nelegitimní agresivní války proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo zahraničí Rumunska.

Historická oblast s významem pro Poláky

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Libor Svoboda pro CNN Prima NEWS řekl, že územní vývoj Ukrajiny je z historického pohledu velmi složitý a táhne se stovky let do minulosti. Zároveň popsal, z jakých důvodů by část země dle mapy mohly náležet státům jako Polsko, Rumunsko či Maďarsko.

Svoboda zmínil, že dnešní západní Ukrajina, historicky východní část Haliče, v minulých stoletích po léta náležela právě Polsku, potažmo Litvě, která pak s Polskem v 16. století vytvořila Polsko-litevskou unii, a tudíž šlo o jednotný státní útvar.

„Faktem je, že ve středověku až do 17., respektive 18. století velká část Ukrajiny od stepí po města jako Kyjev a celý západ byly součástí Litevského velkoknížectví, a od 16. století tedy součást Polska,“ popsal Svoboda. Poláci k unii pro změnu přidali dnešní ukrajinský Lvov a přilehlou oblast. Svoboda dodal, že později se část území dostala do područí Ruska, ale posléze znovu měnila majitele, když byla připojena k Rakousku-Uhersku.

„Pro Poláky má toto území obrovský význam, protože ho Polsko historicky vnímalo jako součást své identity,“ popsal pro CNN Prima NEWS historik s dovětkem, že z oblasti pocházela řada osobností polské historie či kultury. Jmenovitě například pianista a později i premiér samostatného Polska Ignacy Jan Paderewski. V oblasti zároveň měla velký vliv polská kultura a místní elity podle Svobody mluvily zejména polsky.

Krym není ruský, vysvětluje historik

„Území Haliče za Rakouska-Uherska bylo až do rozpadu v roce 1918 ve stejném státním útvaru, jako jsme byli my. To se týká i území Bukoviny,“ dodal Svoboda. Bukovinou míní právě oblast kolem města Černovice, která by podle mapy měla společně s Vinnickou oblastí náležet Rumunsku.

Připadnutí Zakarpatské oblasti Maďarsku lze pak podle historika přisoudit tomu, že oblast je historicky součástí Uher. Jde mimochodem o území, které v minulosti patřilo Československu. „Po roce 1918 bylo toto území stejně jako Slovensko odtržené a připojené k Československu,“ zmínil Svoboda s tím, že v jižní části tehdejší Podkarpatské Rusi žila početná maďarská menšina.

Svoboda se navíc pozastavil i nad stále propíraným poloostrovem Krym, který Rusové drží od roku 2014 a tvrdí, že „Krym byl odjakživa ruský“. „Jestli dneska Rusové vykládají, že Krym je ruský, není tomu tak. Od roku 1475 tam existoval Krymský chanát , který byl v takové lenní závislosti na Osmanské říši,“ vysvětlil historik pro CNN Prima NEWS. V přilehlých stepích pak žily zejména hordy kočovných Tatarů, kteří spadali právě pod Krym.

Krymský chanát zůstal i přes faktickou závislost na Osmanech samostatný až do 18. století, kdy jej k Rusku násilně připojila ruská carevna Kateřina Veliká. „Vím, že to Rusové tvrdí, ale historicky to není ruské území. Kdybychom to tak brali, tak patří krymským Tatarům, kteří ve stepích kočovali,“ dodal Svoboda.

Válka trvá už téměř půl roku

Ukrajina čelí už téměř 6 měsíců ruské vojenské invazi, která započala 24. února. Rusové v prvních dnech války, kterou však sami nazývají jako „speciální vojenská operace“, dokonce obléhali a ostřelovali Kyjev, ale Ukrajinci své hlavní město ubránili a ruské síly vytlačili. Dnes Rusové drží Donbas, kde mají podporu místních separatistů, a také jih Ukrajiny od Chersonské oblasti na východ.

Ukrajinci aktuálně rozjíždějí své protiofenzivy, od kterých si slibují vyhnání Rusů z jihu země. Zároveň sebevědomě hlásí, že chtějí ruské vojáky vyhnat i z poloostrova Krym, který však Kreml drží již několik let ve své moci. V posledních dnech došlo na Krymu k několika sabotážím, které způsobili Ukrajinci a které měly za následek zničení ruské letecké techniky.

Rusové aktuálně chystají na některých okupovaných oblastech referenda, jaká vyhlásili už před lety na Krymu. Tehdy se údajně drtivá většina obyvatel vyjádřila pro připojení poloostrova k Rusku. Západ i Ukrajina však referendum neuznaly.