Ukrajinci, bojte se, bude to jen horší. Hackerský útok vyřadil kyjevské vládní weby

Hacker

Ruský ministr zahraničí chce od NATO odpovědi

Ukrajinu v pátek zasáhl silný hackerský útok, s největší pravděpodobností vedený z Ruska. Výpočetní teror se zaměřoval na kyjevské vládní weby. Hlavní webové stránky ministerstva zahraničí či školství se tak ocitly mimo provoz. Hackerský útok provázely výhrůžné zprávy s jasnou konotací ukrajinsko-ruské krize.

„Naši specialisté pracují na obnově sítě, kybernetická policie mezitím zahájila vyšetřování,“ komentoval hackerský útok mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko s tím, že ačkoli ještě nejsou k dispozici bližší podrobnosti, je prakticky nemožné nepodezírat z agrese Rusko.

Vztahy obou zemí jsou významně napjaté už od loňského listopadu, kdy se začala Ukrajina obávat ruského převratu či invaze. Obavy pak přiživil ruský přesun zhruba sta tisíc vojáků blíže k hraniční linii.

Hackerský útok provázela řada symbolických narážek, které lemují právě spor Ruska a Ukrajiny o územní celistvost. Na adrese kyjevských vládních webů tak člověk narazil například na přeškrtnutou ukrajinskou vlajkou či škrtnutý obrys ukrajinského území. Informoval o tom britský list The Guardian.

Ukrajina má úctyhodnou armádu, na Rusko to ale nestačí. Kdo má kolik vojáků a tanků?

Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska. Hlášeny jsou útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva, těžké vojenské techniky i ručních zbraní. Na některých místech podle médií ruské jednotky hranici překročily. Jak přímý konflikt dopadne? Zřejmě ne tak jednoznačně, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ukrajina totiž po anexi Krymu v roce 2014 svou armádu významně vylepšila. Kolik mají Ukrajinci vojáků či tanků a kolik jich má k dispozici Moskva?

„Ukrajinci! Veškeré informace o vás jsou právě veřejné. Bojte se a očekávejte, že to bude horší. Jako vaše minulost, přítomnost i budoucnost,“ hrozili neznámí hackeři.

Útok pobouřil i Josepa Borrela, vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Tento týden se nesl ve znamení diplomatických tahanic mezi Západem a Ruskem. Přílišný posun ale jednání nepřinesla. USA i NATO odmítly ruské požadavky na nerozšiřování Severoatlantické aliance, čímž Moskva podmiňovala zmírnění napětí na východě Evropy.

Rusové mezitím chystají u hranic s Ukrajinou další vojenské cvičení. O tom, jak by případný přímý střet Moskvy a Kyjeva mohl dopadnout, jsme psali zde.

Tagy: