Ukrajinská cesta k triumfu? Existují tři scénáře, jak mohou ukončit konflikt, tvrdí analytici
Výběr redakce
Vojenští experti se shodují, že Ukrajinci aktuálně ve válce proti ruskému agresorovi tahají za kratší konec provazu. Kyjev však stále může triumfovat. Informuje o tom analýza deníku The Financial Times (FT). Jaké cesty mohou vést k ukrajinskému vítězství?
Text The Financial Times analyzuje možnosti, jak by Ukrajinci mohli za příznivých podmínek ukončit válčení. Jednou z cest je dohoda o příměří. Kyjev by s Moskvou domluvil klid zbraní, který by nevedl ovšem k vyjednání míru, ani by nevyřešil otázky, kvůli nimž se konflikt rozhořel.
ČTĚTE TAKÉ: Dobyli jsme klíčové město na Donbase, tvrdí Rusové. Ukrajinci se zatím nevyjádřili
Šlo by tudíž o podobné řešení, jaké zvolily Jižní Korea a KLDR k ukončení vzájemného konfliktu. Obě země jsou dodnes oficiálně ve válečném stavu a hranice jsou z obou stran velmi ostře hlídané.
Čtěte také
„Jihokorejský model by mohl Ukrajině pomoci k nové teorii o (dlouhodobém) vítězství. Poté, co bylo v Koreji vyhlášeno příměří, se Jihokorejci zaměřili na znovuvybudování své ekonomiky – s velkým úspěchem,“ dodává FT. V případě Ukrajiny a Ruska by šlo jen o to domluvit, jak dlouho by měl případný status quo platit.
Jako jednu z možných cest FT zmiňuje možnost, že by se Ukrajina nakonec přece jen vzdala části území. Kyjev by prý takovou variantu nakonec mohl přijmout, ale pouze v případě, že se Moskva zaručí, že tím konflikt doopravdy skončí. Autoři analýzy však doplňují, že ruský prezident Vladimir Putin by takovou dohodu stejně pouze využil pro získání času, aby mohl posílit a lépe zorganizovat svá vojska. Je navíc otázkou, zda by Kyjev mohl takové řešení vůbec pokládat za své vítězství.
„Alternativou by mohlo být reálné zamrznutí konfliktu. V tomto scénáři Ukrajina zaujme především defenzivní postavení a zamezí dalšímu ruskému postupu. Střety nikdy neskončí, ale omezí se,“ uvádí dále FT.
Důležitá změna
Deník zároveň zmiňuje, že i v kruzích těch nejzarytějších amerických podporovatelů Ukrajiny čím dál častěji padá myšlenka, že Kyjev nezvládne Rusko porazit a bude muset přijmout jinou cestu. Třeba právě formu zamrzlého konfliktu, který by následně mohl prezentovat jako své vítězství. „Musíme obrátit zavedený narativ a konstatovat, že Putin byl poražen,“ citují FT nejmenovaného amerického představitele.
Na druhou stranu se však může stát, že Ukrajinci budou v takových problémech, které by mohly vést k jejich porážce. „Panují obavy, že zatímco 2023 byl rokem ukrajinské protiofenzivy, v roce 2024 Rusové znovu rozjedou svoji ofenzivu. Nejhorší scénář počítá s ukončením západní podpory, kvůli čemuž by Ukrajina už během léta mohla být ve vážných problémech,“ píše FT.
List zároveň dodává, že pravděpodobnější variantou je, že Západ Ukrajině i nadále bude posílat balíčky pomoci. „To by mohlo stačit, aby to síly Vladimira Putina odradilo od ofenzivy. Ale pokud válka bude pokračovat patem i v roce 2024, čas hraje ve prospěch Ruska,“ pokračuje FT.
Letošní protiofenziva dopadla neúspěchem
Válka na Ukrajině začala ruskou invazí 24. února loňského roku a trvá již téměř dva roky. Konfliktu předcházely střety na východě země trvající už od roku 2014 po ukrajinské revoluci zvané Euromajdan. Kreml válku označuje za „speciální vojenskou operaci“.
"Divide each difficulty into as many parts as is feasible and necessary to resolve it."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 19, 2023
Rene Descartes
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to December 19, 2023. pic.twitter.com/H9YIBclOau
Ve zmiňované době Rusové obsadili poloostrov Krym a s jejich významnou pomocí se proti Kyjevu vzbouřila města na Donbasu, která zde vyhlásila samostatné, avšak až na Rusko téměř nikým neuznávané státy. Doněcká a Luhanská lidová republika byly loni běhěm války přičleněny k Rusku. Mezinárodnodní společenství to však až na výjimky neuznává.
Ukrajina se během války napřed zvládla ubránit náporu ruských sil či jim alespoň při ústupu způsobit značné ztráty. Od loňského léta přešla do protiofenzivy, kdy se jí podařilo získat zpět část dobytého území, například město Cherson. Letošní fáze protiofenzivy tak úspěšná nebyla. Kyjev získal jen drobné územní zisky.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
