reklama

Unikátní železnice i architektura. Hitlerem zbožňovaný Linec boří předsudky a vábí turisty

Linec měl dlouhou dobu nálepku průmyslového města, ve kterém toho příliš k vidění není. Dnes to už ale rozhodně neplatí. Investice vynaložené na přilákání turistů jsou vidět prakticky na každém kroku. A město se nebojí svérázných experimentů. Pojďme se tedy podívat, co město ležící na Dunaji může nabídnout ze svého repertoáru.

reklama

Třetí největší město Rakouska má za sebou zajímavou historii. Výhodnou polohu na břehu Dunaje využili Kelti i Římané. Postupem času důležitost města rostla, Linec se stal sídlem zemského hejtmana a na krátko i hlavním městem Svaté říše římské. Důležitou roli hrál Linec i během éry nacistů. Místní ocelárna, ve které pracovali nuceně nasazení z nedalekého koncentračního tábora Mauthausen, významně zásobovala vojska wehrmachtu. Město si také velice oblíbil sám Adolf Hitler. Z balkónu linecké radnice pronesl svůj první projev po anšlusu Rakouska. Nacistický diktátor, který v Linci strávil část mládí, měl s městem velkolepé plány, zrealizovat je ale nestihl.

Linec se s historií vyrovnává po svém. Ocelárna stojí a funguje dodnes, „Hitlerův radniční balkón“ také nikdo nezbořil (možná i proto, že kromě Führera z něj později svým fanouškům mával také Jurij Gagarin) a prakticky každý průvodce se o tomto temném období města bez ostychu zmíní. Metropole Horních Rakous ale nyní žije přítomností a budoucností, a to doslova. Vidět je to na odvážné architektuře. Uprostřed historického náměstíčka narazíte třeba na moderní světelnou kašnu. Podobných prolínání historie s moderními prvky je centrum plné. A nejde jen o architekturu. V malebném centru najdete řadu restaurací, hospůdek, obchůdků nebo třeba i prodejnu konopí.

Asi nejvíce bije do očí současná podoba zámku Linzer Schloss, na kterém v 15. století žil i dožil císař Fridrich III. Požárem zničené jižní křídlo bylo nahrazeno novou budovou ze skla a oceli, která je průchodem spojena s historickou částí zámku, což působí opravdu nevšedně. Ale proč ne? Pozoruhodná stavba, ve které sídlí další z řady lineckých muzeí, se otevřela v roce 2009. Mimochodem v témže roce se stal Linec i Evropským městem kultury. Z terasy kavárny se naskýtá krásný výhled na celou jižní část města, ze kterého jde dobře vidět svérázná podoba města – mezi věžemi katedrály a kostelů je k vidění i loď se stožárem postavená v rámci výstavy na střeše jednoho z domů. Na pozadí pak dominuje obrovské průmyslové centrum s již zmíněnou ocelárnou.

Celý areál dnes zaměstnává na 50 tisíc lidí, což v odpolední špičce výrazně komplikuje dopravu a dělá průjezd Lincem doslova otravným. Přispívá k tomu i fakt, že v celém městě stojí pouze dva mosty pro silniční dopravu a jinudy se přes Dunaj zkrátka nedostanete. I proto Rakušané investovali miliardy do stavby dalšího mostu, který bude součástí nové dálnice A26 a který výrazně uleví přetíženému Voestbrücke, jímž prochází dálnice A7. Celá stavba včetně komplexu tunelů má být hotová v roce 2031 a obrysy nového mostu se už na obou březích Dunaje začínají pomalu rýsovat.

Druhá z již stojících spojnic přes Dunaj, po které mohou jezdit auta, je most Niebelungu – jeden z mála hmatatelných důkazů Hitlerovy náklonnosti k Linci. V blízkosti obou jeho konců se nacházejí moderní dominanty města – muzeum moderního umění Lentos a naproti přes řeku stojící Ars Electronica Center. Přes silnici se pak nachází také architektonicky zajímavá budova Nové radnice. Na první pohled totiž připomíná zachovalý hotel někde na bulharském Slunečném pobřeží. Možná má sloužit jako vzpomínka na Sověty, kteří právě severní část Lince okupovali až do roku 1955, byť byla budova slavnostně otevřena 30 let po jejich odchodu.

Ale vraťme se k Ars Electronica Center, které je domovem muzea budoucnosti a symbolizuje směr současného Lince. Návštěvníci si uvnitř mohou vyzkoušet na vlastní kůži řadu nejmodernějších technologií od interakce s roboty přes všemožné vizualizace až po ovládání různých zařízení silou pouhých myšlenek. Mozartova hudba na originální klavír od Bösendorfera v podání umělé inteligence pak patří mezi další lákadla. Na své si samozřejmě přijdou i děti, pro které je uvnitř muzea celá řada interaktivních atrakcí. Vrcholným bodem nejen pro milovníky vesmíru je pak představení Deep Space v 8K rozlišení. A jako těleso z kosmu může působit i samotné Ars Electronica Center, když v noci září všemi barvami.

Středobodem Lince je rozlehlé náměstí Hauptplatz ležící přes most od Ars Electronica Center v historickém centru města. Na ploše přes 13 km² se nachází řada restaurací, obchodů a v sobotu se zde koná i nefalšovaný blešák, na kterém lokální prodejci nabízí vše od medu, oprýskaných kufrů až po elpíčka legendárního Falca. Na náměstí stojí i již zmíněná budova bývalé radnice. Uvnitř kromě očkovacího centra naleznete i kompletní fotomapu Lince a jeho okolí. Zajímavé je zpracování, neboť záběry z dronu je pokrytá celá podlaha. Pokud tedy nejste příznivci přílišného chození, tady se z jednoho konce města na druhý dostanete během chvilky.

Na Hauptplatzu také začíná cesta zřejmě největší atrakce Linze – stylové tramvajky (či možná vláčku), která vás vyveze na kopec Pöstlingberg tyčící se nad městem. Cesta je to vskutku úchvatná. Zahuštěné centrum města postupně střídá zeleň a stylové vilky lemující jednokolejnou trať. Za 20 minut už koukáte na Linec z výšky přes 500 metrů. Zhruba v polovině nejstrmější adhézní železnice (tedy bez použití ozubnicové dráhy) v Evropě si můžete „odskočit“ do místní zoo.

Pöstlingbergu dominuje poutní bazilika, která rozhodně stojí za krátkou návštěvu. Děti zase ocení pohádkový svět trpaslíků a lesních zvířat, kterým projíždí speciální dračí expres. Chybět nemůže ani restaurace s úžasným výhledem na celé město a jeho okolí. Za příznivého počasí jsou dokonce na horizontu vidět i Alpy. A je odsud zřetelná zeleň, která vykukuje i z hustěji zastavěných částí města. Parky je pokrytý například prostor nad dálničním tunelem, některé novější budovy se zase pyšní faunou na střeše. S šedou ocelárnou v dáli to opět tvoří velice zajímavý kontrast a tak nějak dává na vědomí, že tento typ ekologie, na rozdíl od mnohých jiných, zkrátka smysl dává.

Linec nemá ambice být druhou Vídní, ale také nechce zůstat pouze ocelářským městem typu Třince (nechť mi místní prominou). Za koronavirovou krizi zaplatilo třetí největší rakouské město tučnou daň – během posledního roku přišlo přibližně o polovinu turistů a byznysových návštěvníků. S postupným rozvolňováním ale nejen místní podnikatelé doufají, že už se zase blýská na lepší časy a město ožívá i kulturními či hudebními festivaly.

Linec ležící několik desítek kilometrů od českých hranic asi není místem na trávení letní či zimní dovolené, ale za návštěvu určitě stojí, ať už kvůli historii, architektuře, kultuře či prostému nasání atmosféry Horních Rakous.

Tagy:

Hlavní zprávy

Vnímejte realitu a vystupte z bubliny paní Schillerové, opřel se Skopeček do Nachera
Finance

Vnímejte realitu a vystupte z bubliny paní Schillerové, opřel se Skopeček do Nachera

Vnímejte realitu a vystupte z bubliny bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), vmetl poslanci hnutí ANO Patriku Nacherovi místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Oba hosté se ve vysílání CNN Prima NEWS pohádali kvůli inflaci nebo stavu státního rozpočtu. Podle Nachera je země v dobré kondici a inflace je dovezená. Skopeček oponuje a vyčítá minulému kabinetu velké zadlužení.

Černý scénář nemůžeme vyloučit, varoval Dušek. Předpověděl vrchol omikronové vlny
Koronavirus

Černý scénář nemůžeme vyloučit, varoval Dušek. Předpověděl vrchol omikronové vlny

Rizikový scénář nejde vyloučit, podle aktuálního vývoje ale kolaps nemocnic nehrozí, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Počet hospitalizovaných s covidem totiž v Česku několikátý den v řadě klesá. Potvrzuje se tak zatím teorie, že omikronem se nakazí více lidí, budou mít ale lehčí průběh. Většina států Evropy se přesto na vrchol vlny omikronu poctivě připravuje, včetně krizových scénářů.

Ať jde Babiš za mříže, křičeli lidé u Sněmovny. Ta ho kvůli Čapímu hnízdu zřejmě vydá
Politika

Ať jde Babiš za mříže, křičeli lidé u Sněmovny. Ta ho kvůli Čapímu hnízdu zřejmě vydá

  • Aktualizováno
  • Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k stíhání v případu Čapí hnízdo. Sněmovní imunitní výbor jeho vydání v úterý doporučil plénu. Stejné doporučení přišlo i v případě bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody v kauze opencard. Skupina příznivců hnutí Chcípl pes demonstrovala v době zasedání výboru na pražském Malostranském náměstí a požadovala vydání expremiéra policii. Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Stíhání je podle něj politické a na objednávku. Sněmovní plénum by mohlo rozhodnout příští týden.

    Absolutně šílené, reagují osobnosti na smrt zpěvačky. Covidem se prý nakazila úmyslně

    Úmrtí zpěvačky Hany Horké zasáhlo nejen její fanoušky, ale také dlouholeté kolegy z folk-rockové kapely Asonance. Ti se ní loučí na sociálních sítích a sdílí fotografie z koncertů. K tragédii se vyjádřily také mnohé osobnosti. Horká zemřela v neděli ve věku 57 let poté, co prodělala koronavirovou nákazu. Podle nepotvrzených informací se měla onemocněním nakazit úmyslně.

    Z řidiče tramvaje hrdinou. David zahlédl požár, z hořícího domu zachránil dva seniory

    Pondělní pracovní ráno se pro řidiče tramvaje Davida Hrůzu v Brně-Bystrci změnilo v záchranou akci. Při cestě na kontrolu kolejí kvůli námraze si všiml hořícího domu. Nezaváhal a vyběhl lidem na pomoc. Z hořící budovy vyvedl dva seniory, zachránil i auto. „Možná se dělá haló pro nic. Takhle by se měl zachovat každý normální občan,“ hodnotí svůj čin skromný hrdina.

    Vynikám zdvořilostí, řekl Zeman při jmenování soudců. Kvůli platům zmínil „nenažranost"

    Prezident Miloš Zeman v úterý při jmenování sedmi nových soudců zkritizoval neochotu stávajících soudců nechat si zmrazit platy. Zmínil výraz „nenažranost“. Za ostudu české justice pak označil případ bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a nákupu letounů CASA. Případ skončil téměř po deseti letech pravomocným osvobozením Parkanové.

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Žena se přiznala k vraždě dcery a matky. Hrozí jí 20 let, u soudu prosila o odpuštění

    Aktualizováno

    Ženě, která loni v Českých Budějovicích zavraždila svou dvouletou dceru a vlastní matku, navrhne státní zástupkyně zřejmě 15 až 20 let. Podle obžaloby žena vraždila desítkami bodných a řezných ran. Podle soudce lze čin považovat za vražedný útok s vysokou mírou brutality. Žena ve středu u soudu prosila za odpuštění. Čin spáchala v afektu, do té doby byla bezúhonná, řekla státní zástupkyně Dagmar Šimáková.

    reklama